Pamětní deska pro Věru Kohnovou – plzeňskou Annu Frankovou
Věrka Kohnová si svůj deník psala od srpna 1941 do ledna 1942. Dětskýma očima v něm zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem.
Čtěte více
Druhá světová válka
Výročí k pláči. 4. července 1942 proběhla úplně první selekce konaná přímo na osvětimské železniční rampě
Tento den nepatří mezi známé historické milníky. Vztaženo ke druhé světové válce jej zplna zastínila data jiná. Přesto tohoto dne, přesně před 79 lety, došlo k něčemu tragicky významnému.
Čtěte více
Příběh téměř zapomenutého hrdiny Josefa Serinka je připomínkou odvahy i perzekuce
Dramatické a především pohnuté události 20. století udeřily první těžkou ranou právě v době dospívání generace narozené na přelomu 19. a 20. století. Tehdy také v Bolevci u Plzně spatřil světlo světa dnes téměř zapomenutý hrdina československého protinacistického odboje Josef Serinek.
Čtěte více
Osvětimská legenda o statečné tanečnici byla podložena očitým svědectvím. Inspirovala i knihu Arnošta Lustiga
Příběhy obyčejných lidí na pozadí hrůz druhé světové války byly plné zoufalství, ale i vzdoru. Jednou takovouto legendou se nechal inspirovat i známý spisovatel Arnošt Lustig ve své knize Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou.
Čtěte více
Aurelia z Birkenau. Válkou zkoušená, válečnými traumaty zničená
Podařilo se jí přežít Osvětim, životem zkoušená však byla i nadále. Přesto našla svoje místo v poválečném světě. Démoni v podobě psychických problémů, které si z lágru přinesla, ji však nakonec srazili na kolena.
Čtěte více
Osvětimský blok 11 jako peklo uprostřed továrny na smrt
V areálu Auschwitz I se vyděšené pohledy zajatců upínaly především k bloku 11, zděnému baráčku na první pohled nijak se lišícímu od ostatních. Za jeho zdmi však docházelo k týrání fyzickému i psychickému.
Čtěte více
Lágrovou kapelu Bohema v koncentračním táboře Buchenwald tvořili převážně vězni ze západu Čech
Nacistické tábory bývaly zvráceným propletencem absurdity. A tak zatímco jedni šli na smrt, jiní jim k tomu hráli do kroku. V Buchenwaldu působila tzv. Bohema, lágrová skupina tvořená vězni ze západních Čech.
Čtěte více
Smutné výročí pro Židy i lidstvo jako takové. Před 79 lety bylo ve Wannsee oficiálně přijato konečné řešení
20. ledna 1942 se v zámečku na břehu jezera Wannsee poblíž Berlína konala konference, která nechvalně vstoupila do dějin. Projednávala se zde totiž koordinace konečného řešení židovské otázky.
Čtěte více
Den, kdy to zvěrstvo skončilo. 28. října 1944 došlo v Osvětimi k poslednímu použití plynové komory
28. října 1944 poslali nacisté naposledy nevinné oběti do plynové komory. Následně nechali všechny tyto vyhlazovací objekty srovnat se zemí.
Čtěte více
Irma Grese. Před popravou zpívala nacistické písně a ve vlasech si dělala lokny
Byla mladá a krásná. Byla ale i zvrácená. Mysl měla zatemnělou ideologií i vlastními perverzními sklony. Nebožáky v koncentračních táborech trápila dlouhou a bolestivou smrtí. Jí se však dostalo pocty zemřít milosrdně.
Čtěte více
Raoul Wallenberg. Za záchranu tisíců Židů do historického zapomnění i faktického zatracení
Během válek se někteří lidé snaží žít tiše až neviditelně, jiní jdou s davem pro vlastní cíle a malá hrstka odvážných útlaku vzdoruje. Takový byl i Raoul Wallenberg.
Čtěte více
Plzeň uctila další oběti holocaustu, položila 24 kamenů zmizelých
Město Plzeň se letos již počtvrté připojilo k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na deseti místech ve městě.
Čtěte více
Tři králové dělali nacistům vrásky, pokusili se zneškodnit i samotného Himmlera
Československý odboj se začal formovat prakticky okamžitě po začátku německé okupace. Od jara 1939 až do konce druhé světové války v roce 1945 sdružoval muže a ženy odhodlané nesklonit se před výhrůžkami utlačovatelů.
Čtěte více
Romance s tragickým koncem. Osvětimský příběh naděje mladých milenců skončil smrtí
Edek a Mala se dlouhé měsíce míjeli. Pak se ale jejich cesty na sklonku roku 1943 a 1944 zkřížily. Ze vzájemného soucitu, pochopení a sympatií se jejich vztah nakonec rozvinul v lásku. Byly však v Osvětimi.
Čtěte více
Filip Müller. Přežil, aby podal svědectví o zvrácenosti v pekle plynových komor
Byl jedním z mála těch, kteří přežili osvětimské inferno poté, co museli sloužit nacistické mašinerii coby tzv. Sonderkommando. Denně se musel dívat do vyděšených očí obětí.
Čtěte více
Akce Erntefest. Dožínky na nacistický způsob zabily přes čtyřicet tisíc Židů
Akce Erntefest byla protireakcí na židovský vzdor uvnitř táborů smrti. Měla představovat masové vyvraždění Židů z celého Generálního gouvernementu.
Čtěte více
Rodina, která v Plzni ukrývala parašutisty Kubiše a Gabčíka, skončila v Mathausenu
Nenápadný dům v plzeňské ulici Pod Záhorskem je němým svědkem velkých událostí druhé světové války. Za jeho zdmi se jeden čas ukrývali parašutisté Kubiš a Gabčík.
Čtěte více
Nina Jirsíková jako módní guru v koncentračním táboře Ravensbrück
Vězeňkyně koncentračního tábora Ravensbrück dělaly, co mohly, aby našly důvod přežít další den. A tak tu bujela umělecká tvorba či zakázaná kultura.
Čtěte více
Generalplan-Ost jako metla na obyvatele východní Evropy
Neskromnou myšlenkou Adolfa Hitlera a nacistického Německa byl odsun a následná genocida obyvatel východní Evropy a kolonizace tohoto prostoru německými obyvateli.
Čtěte více
Odsun plzeňských Židů. Domů se vrátila jen hrstka
I západočeská metropole Plzeň byla svědkem transportů do neznáma. Z plzeňského nádraží vyjely celkem tři, vstříc utrpení v nich bylo vypraveno přes dva a půl tisíce lidí.
Čtěte více
Akce Nacht und Nebel. Nacisté nechávali lidi doslova mizet
S tím, že jde někdo třeba vynést koš jen v teplácích, mikině a pantoflích, a už se nikdy nevrátí, se dnes můžeme setkat třeba v souvislosti s domnělými únosy UFO. Když však takto někdo zmizel za války, únosce býval méně nejistý. Bývali to nacisté s lebkami na uniformách a s jasným příkazem. Zatčený se musí vytratit navždy.
Čtěte více
Ernst Heinkel. Židovská krev ve dvoraně vědecké slávy i nacistické pragmatické milosti
Celá nacistická filozofie byla plná byrokratických kliček i faktické dvojakosti. A tak se stalo, že údajný německý Žid Ernst Heinkel v době transportů do táborů smrti získával od říše, jako člen nacistické strany, vyznamenání a čestné tituly. Židovské kořeny tutlal, zatímco režim tuto skutečnost zřejmě záměrně přehlížel.
Čtěte více
Tabačenky, nelegální pěstování tabáku i výměnný obchod. Tak se kouřilo na sklonku války
Za druhé světové války a zejména po jejím konci bylo tak málo tabáku a cigaret, že byl tento sortiment vydáván pouze na přídělové lístky. Ty byly zavedeny od roku 1941, říkalo se jim tabačenky a právo na ně měli pouze muži starší šestnácti let.
Čtěte více
Vyšla komiksová kniha o osvobození západu Čech
Konec druhé světové války v Plzni a na západě Čech vůbec, jedenáct příběhů jako mozaika dnů z jara 1945 a nejen z něj – to obsahuje komiksová kniha Roll Out the Barrels, která vyšlasymbolicky 6. května, v den 75. výročí konce války v Plzni.
Čtěte více
Vzpomínka u pomníku Díky, Ameriko! symbolicky zakončila plzeňské Slavnosti svobody
Krátký vzpomínkový akt u pomníku Díky, Ameriko! v Plzni symbolicky zakončil ve středu 6. května Slavnosti svobody, jimiž si Plzeň připomíná letošní 75. výročí svého osvobození americkou armádou. Plánované velké oslavy se tento rok kvůli pandemii koronaviru nekonaly.
Čtěte více
Komunisté se snažili překroutit fakta o osvobození Plzně knihami i výstavou
Po událostech v roce 1948 začala být role Američanů v západních Čechách znevažována, hanobena, překrucována a nakonec i zamlčována. Na začátku padesátých let mělo ještě mnoho lidí živé vzpomínky na události z května 1945 a komunistická partaj se snažila přítomnost Američanů překroutit k obrazu své pokřivené ideologie.
Čtěte více
Smrt dítěte za záchranu života matky. I to byla Osvětim aneb Příběh Giselly Perlové
O hrůzách nacistických lágrů nelze nikdy napsat dost, s každou novou informací děsí to, do jaké míry byl lidský život degradován a jak blízkou se stala vidina smrti. V této atmosféře bylo třeba změnit lidské hodnoty. Lékařka Gisella Perlová měla možnost zachránit život několika tisíců žen. Toho mohla docílit jen tak, že zabila jejich děti.
Čtěte více
Kommando Puff. Naděje za cenu ztráty důstojnosti
Ukájení lidských potřeb je v běžném prostředí přirozenou součástí našich životů. Ale i v nacistických lágrech chtěli lidé jíst, pít, mnozí však toužili i po tělesném kontaktu. A tak vznikl oficiální výměnný obchod, na jedné straně sexuální pud zákazníka, na straně druhé pud sebezáchovy prostitutky v touze zachránit si život.
Čtěte více
Abbé Brand. Duchovní, který v táboře smrti zbořil rozdíly
Britská osvobozenecká vojska vstoupila do tábora Bergen-Belsen v půlce dubna 1945. Ihned začali se záchrannou akcí. Jednoho dne dorazil i mladý duchovní, zastupující vatikánskou diplomacii. Nekoukal na rasu, národnost, ani náboženské vyznání, svoji pomoc dělil mezi všechny trpící bez rozdílu.
Čtěte více
UNRRA měla zamezit poválečnému zmatku. Její zásluhy jsou velké, chaosu však zabránit nedokázala
Jak dát znovu do pořádku rozvrácený svět? Po skončení druhé světové války byla situace velmi komplikovaná. Řešením byla pověřena organizace UNRRA, lehké to ale neměla. Svůj úkol nesplnila na jedničku, bez ní by ale rehabilitace společnosti proběhla ještě složitěji.
Čtěte více
Krutě smutný příběh. Doktor Mengele v Osvětimi neznal meze sarkasmu
Josef Mengele, toto jméno zná snad celý svět. Uměl být milý a pozorný, prokazoval však především velkou míru zrůdného černého humoru a jeho jízlivost vháněla svědkům slzy do očí. Jeden žalostný příklad za mnohé jím oblíbené i zatracené pacienty.
Čtěte více
Františka Plamínková bojovala za emancipaci žen a nebála se ani Hitlera
Emancipace žen v našich dějinách nebyla samozřejmostí. Žena byla po dlouhá staletí vnímána především jako poslušná manželka a matka. Nebylo potřeba její vzdělanosti nebo intelektu, myšlení a rozhodování bylo v rukou pána domu. Jednou z těch, které přišly s požadavkem na rovnoprávné postavení mužů a žen, byla Františka Plamínková.
Čtěte více