Buchenwaldský orchestr. Foto: Volné dílo, Wikimedia

Lágrovou kapelu Bohema v koncentračním táboře Buchenwald tvořili převážně vězni ze západu Čech

Nacistické tábory bývaly zvráceným propletencem absurdity. A tak zatímco jedni šli na smrt, jiní jim k tomu hráli do kroku. Během hudebních inscenací pak slzy utrpení na chvíli vystřídaly slzy dojetí. A zatímco nacisté se touto protichůdností bavili v přesvědčení, že vězně tím zcela dehonestují i ošálí, mnozí místní hudebníci a skladatelé si svojí teatrálností naopak hráli s dozorci, neboť na první pohled proněmecké písně bujely podtextem vzdoru. V Buchenwaldu působila tzv. Bohema, lágrová skupina tvořená vězni ze západních Čech.

Goetheho dub, symbol německé kultury a umění uprostřed tábora určeného k degradaci lidství

První tři stovky vězňů dorazily na vyvýšeninu Ettersberg nedaleko Výmaru (Weimar, Durynsko), původně centra německého společenského a duchovního života, dne 16. července 1937.  Jejich úkolem bylo postavit zde koncentrační tábor pro tisíce lidí, místo, kam se jezdilo umírat. Stal se jedním ze sedmi táborů zprovozněných ještě před začátkem války.

Kolem známého Goetheho dubu, stromu, pod nímž tento uznávaný básník údajně čerpal motivaci pro svá díla, tak byly vystavěny budovy barbarského utrpení i lidského živoření. K vraždám zde docházelo rozličným způsobem, smrt číhala v místním kamenolomu nebo třeba během tzv. bičování na kozlu, oblíbené kratochvíle dozorců. Samozřejmostí se stala i kulka do týlu nebo lékařské experimenty. Koncentrační tábor Buchenwald, pošta Výmar (K. L. Buchenwald, Post Weimar), jak místo oficiálně pojmenoval sám Heinrich Himmler, ukončil za dobu své existence přes 55 000 lidských životů. Čechů zde zemřelo na osm stovek.

Oblíbené Lagerkapelle

Lágrovou kapelu (Lagerkapelle) nechali založit sami dozorci už v roce 1938. Po vzoru mnohých jiných táborů smrti chtěli i zde mít hudební zpestření pro své oslavy. Hudebníci dále museli hrát během cest za prací jiných komand, jejich skladby však také měly tlumit křik umírajících obětí či zaměstnat ty dosud živoucí mezitím, co nákladní vozy s mrtvolami projížděly směrem ke krematoriu. Byl to výsměch i smutný hyenismus ze strany nacistů. Buchenwaldlied, jedna ze zde vzniklých vězeňských skladeb, se stala jakousi hymnou zpívanou během pochodů jednotlivých komand za prací, z úryvku mrazí: „Ó Buchenwalde, nemohu na tebe zapomenout, protože jsi můj osud“.

Bohema sloužila vůli nacistů, tajně však podrývala jejich autoritu

Hudebníci, skladatelé, ale třeba také divadelní herci se postupně sdružili do velkého uměleckého útvaru nazvaného Bohema. Jednalo se především o vězně původem ze západních Čech. Zakládajícími osobami byli Jaroslav Bartl z Kraslic a Plzeňák Jiří Žák. Kapela byla mezi nacisty oblíbenou, dovolili jí tak odehrát desítky koncertů. Oficiálně museli sloužit vůli dozorců, potají se ale snažili o uměleckou tvorbu proti-nacistickou. Po večerech tak tajně pořádali hudební představení, větší či menší, pro ostatní vězně přímo v ubikacích. Hráli árie vlastenecké, skládali i písně nové. Vznikl tak tzv. Buchenwaldský zpěvník, odraz utrpení i naděje, vzdoru i vlastenectví. Texty většiny ze skladeb měly lágrovou tématiku, jedna z nejznámějších vzhlíží do budoucna: „Až jednou narovnáme hřbet, smažeme hanbu těch pár let, navždy zmizí ostnatý plot, vyzujem vás z vysokých bot, budem soudit bez porot.“ Autory byli právě Bartl a Žák.

Ale i na první pohled německé písně se upravovaly tak, že do nich vězni zapojovali prvky vzdoru, který říšští kati nepoznali. Tak vznikla třeba Bartlova předělávka písně Lili Marleen na Balladu o sbírce teplého prádla pro naše hochy na Východě v zimě 1941. Nový text se posmíval tzv. zimní pomoci, během níž se mezi obyvateli vybíralo teplé prádlo pro příslušníky Wehrmachtu. Úvod písně prchlivě kritizuje: „Kolem leží mrtví, ty už nezebe, Evropo, to všechno jenom pro tebe. Sladce se to umírá, když ministr nám vybírá… po domech fusekle“.

Vzdor bez boje

Bohema představovala nenásilný odpor. K tomu docházelo napříč snad všemi nacistickými tábory, ať už se jednalo o uměleckou tvorbu či cílené sabotáže. A tak vedle přímých povstání a revolt bylo i tajné podrývání nacistických autorit bezútěšným gestem mnohých na cestě zachovat si zbytky svého lidství.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Zdroj: M. Moulis; R. Cílek: Zapomeňte, že jste byli lidmi…

 

Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz