Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Kommando Puff. Naděje za cenu ztráty důstojnosti

Ukájení lidských potřeb je v běžném prostředí přirozenou součástí našich životů. Ale i v nacistických lágrech chtěli lidé jíst, pít, mnozí však toužili i po tělesném kontaktu. A tak vznikl oficiální výměnný obchod, na jedné straně sexuální pud zákazníka, na straně druhé pud sebezáchovy prostitutky v touze zachránit si život.

Čtěte více
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Abbé Brand. Duchovní, který v táboře smrti zbořil rozdíly

Britská osvobozenecká vojska vstoupila do tábora Bergen-Belsen v půlce dubna 1945. Ihned začali se záchrannou akcí. Jednoho dne dorazil i mladý duchovní, zastupující vatikánskou diplomacii. Nekoukal na rasu, národnost, ani náboženské vyznání, svoji pomoc dělil mezi všechny trpící bez rozdílu.

Čtěte více
Josef Mengele, Richard Baer, Rudolf Hoess v Osvětimi (1944). Zdroj: Volné dílo

Krutě smutný příběh. Doktor Mengele v Osvětimi neznal meze sarkasmu

Josef Mengele, toto jméno zná snad celý svět. Uměl být milý a pozorný, prokazoval však především velkou míru zrůdného černého humoru a jeho jízlivost vháněla svědkům slzy do očí. Jeden žalostný příklad za mnohé jím oblíbené i zatracené pacienty.

Čtěte více

Anděl v pekle. Příběh skromnosti a obětování uprostřed Osvětimi

O Josefu Mengelem, bestiálním lékaři nazývaném „Anděl smrti“, toho bylo napsáno dost. Osvětim, továrna na smrt a utrpení, však zažila i jiného anděla. Tuto přezdívku si pro své obětavé skutky vysloužila služebnice Boží, Marie Cecilie Autschová.

Čtěte více

Kresby mrtvých dodnes visí v Osvětimi. Jejich autorka o jejich vlastnictví bojovala po většinu života

O Romech, coby zajatcích nacistických táborů, se příliš nemluví. Přesto i oni byli vězněni, mučeni, zkoumáni a zaznamenáváni. V tomto procesu sehrála svoji roli i Dina Gottliebová, brněnská Židovka a zajatkyně rodinného tábora v Osvětimi.

Čtěte více

Fredy Hirsch. Vůdčí osoba rodinného tábora v Osvětimi a světlo naděje a radosti pro terezínské děti

Jak je známo, v Osvětimi Březince (Auschwitz Birkenau) byl zřízen rodinný tábor pro vysídlené obyvatele terezínského ghetta. Jejich životní poměry byly příznivější než podmínky, jimž byli vystavováni ostatní zajatci. Přední osobností dětského bloku se stal Fredy Hirsch.

Čtěte více

Rodinný tábor v Březince jako zastírací manévr vraždění terezínských Židů

Severočeský Terezín (Theresienstadt) se za druhé světové války stal ghettem, v němž byli vězněni Židé z Protektorátu Čechy a Morava, ale i z Třetí říše. Z bývalého posádkového města vzniklo peklo pro téměř 45 000 vězňů.

Čtěte více

Láska nacisty z koncentračního tábora k mladé Židovce zachránila i život zajatci původem ze západních Čech

Láska překoná všechny bariéry. A tak se stalo, že i v Osvětimi, místě smrti a utrpení, se zrodil cit silnější než všechny okovy. Příslušník SS zahořel láskou k mladé židovské dívce a pro její záchranu byl ochoten riskovat vlastní život.

Čtěte více

Za zdmi nacistických táborů smrti a utrpení byla i láska Aneb nekončící vůle člověka udržet si lidství

Je všeobecně známé, jak se nacistický režim choval k lidem vězněným v koncentračních či vyhlazovacích táborech. Nepředstavitelný sadismus a všudypřítomná smrt se staly každodenní součástí života. Ale i zde se objevovaly city. Lidé si tím snažili ponechat zbytky svého lidství.

Čtěte více

Koncentrační tábor na našem území. Západočeský Holýšov byl vězením i pro madame Michelin

Západočeské město Holýšov (Holleischen) se po postoupení československého pohraničí Německu stalo kvůli strategické poloze významným válečným průmyslovým komplexem. V celkem sedmi táborech zde byli také vězněni zajatci a nepřátelé říše.

Čtěte více

Hrůzy druhé světové války: První koncentrační tábor mimo území Třetí říše. Mauthausen má na svědomí smrt více než čtyř tisíc Čechů

Koncentrační a vyhlazovací tábor Mauthausen, který leží nedaleko stejnojmenného městečka, zhruba 20 km od rakouského Lince, dovedl význam termínu „Vernichtung durch Arbeit“, tedy zničení prací, k obludné dokonalosti.

Čtěte více

Hrůzy druhé světové války: vznik vozů smrti a masová likvidace v Chelmnu nad Nerem

Již program Eutanazie, jehož cílem byla fyzická likvidace postižených občanů říše a jí podřízených oblastí, nastínil možné řešení, vedoucí k odstranění pro nacistické Německo nežádoucích skupin lidí, především Židů – tichý přesun na místo exekuce.

Čtěte více