Kresby mrtvých dodnes visí v Osvětimi. Jejich autorka o jejich vlastnictví bojovala po většinu života

O Romech, coby zajatcích nacistických táborů, se příliš nemluví. Přesto i oni byli vězněni, mučeni, zkoumáni a zaznamenáváni. V tomto procesu sehrála svoji roli i Dina Gottliebová, brněnská Židovka a zajatkyně rodinného tábora v Osvětimi.

Čtěte více

Fredy Hirsch. Vůdčí osoba rodinného tábora v Osvětimi a světlo naděje a radosti pro terezínské děti

Jak je známo, v Osvětimi Březince (Auschwitz Birkenau) byl zřízen rodinný tábor pro vysídlené obyvatele terezínského ghetta. Jejich životní poměry byly příznivější než podmínky, jimž byli vystavováni ostatní zajatci. Přední osobností dětského bloku se stal Fredy Hirsch.

Čtěte více

Láska nacisty z koncentračního tábora k mladé Židovce zachránila i život zajatci původem ze západních Čech

Láska překoná všechny bariéry. A tak se stalo, že i v Osvětimi, místě smrti a utrpení, se zrodil cit silnější než všechny okovy. Příslušník SS zahořel láskou k mladé židovské dívce a pro její záchranu byl ochoten riskovat vlastní život.

Čtěte více

Za zdmi nacistických táborů smrti a utrpení byla i láska Aneb nekončící vůle člověka udržet si lidství

Je všeobecně známé, jak se nacistický režim choval k lidem vězněným v koncentračních či vyhlazovacích táborech. Nepředstavitelný sadismus a všudypřítomná smrt se staly každodenní součástí života. Ale i zde se objevovaly city. Lidé si tím snažili ponechat zbytky svého lidství.

Čtěte více

Koncentrační tábor na našem území. Západočeský Holýšov byl vězením i pro madame Michelin

Západočeské město Holýšov (Holleischen) se po postoupení československého pohraničí Německu stalo kvůli strategické poloze významným válečným průmyslovým komplexem. V celkem sedmi táborech zde byli také vězněni zajatci a nepřátelé říše.

Čtěte více

Hrůzy druhé světové války: První koncentrační tábor mimo území Třetí říše. Mauthausen má na svědomí smrt více než čtyř tisíc Čechů

Koncentrační a vyhlazovací tábor Mauthausen, který leží nedaleko stejnojmenného městečka, zhruba 20 km od rakouského Lince, dovedl význam termínu „Vernichtung durch Arbeit“, tedy zničení prací, k obludné dokonalosti.

Čtěte více

Hrůzy druhé světové války: vznik vozů smrti a masová likvidace v Chelmnu nad Nerem

Již program Eutanazie, jehož cílem byla fyzická likvidace postižených občanů říše a jí podřízených oblastí, nastínil možné řešení, vedoucí k odstranění pro nacistické Německo nežádoucích skupin lidí, především Židů – tichý přesun na místo exekuce.

Čtěte více

Hrůzy druhé světové války: továrny na smrt věnované památce Reinharda Heydricha

Poté, co bylo rozhodnuto o takzvaném konečném řešení židovské otázky, což ve své podstatě znamenalo vyhlazení židovské populace, vyvstala otázka jakou metodu zvolit. Mělo se jednat o masové vraždy co největšího počtu osob najednou.

Čtěte více