Anděl v pekle. Příběh skromnosti a obětování uprostřed Osvětimi

O Josefu Mengelem, bestiálním lékaři nazývaném „Anděl smrti“, toho bylo napsáno dost. Jeho hrůzné pseudo-experimenty byly ukázkou nelidského barbarství. Osvětim, továrna na smrt a utrpení, však zažila i jiného anděla. Tuto přezdívku si pro své obětavé skutky vysloužila služebnice Boží, Marie Cecilie Autschová.

Láska k lidem i k Bohu

Marie Cecilie se narodila v roce 1900 v německé oblasti Severní Porýní – Vestfálsko. Už od raných let projevovala dobrotu své duše, snažila se dávat pomoc potřebným a neočekávala nic nazpět. Její povahu nejlépe vystihuje text vyňatý z jedné z jejích motliteb: „Dej, ať zemřu pro svět“.

V roce 1933, když prožívala ona zlomová Kristova léta, projevila zájem o vstup do kláštera. Svoji odevzdanost Bohu chtěla do konce svých dní dávat veřejně najevo. Vstoupila tak do kláštera katolického řádu trinitářek v tyrolském Mötzu. Stala se řeholnicí Řádu Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců, náboženského spolku, spadajícího až do 12. století. Pět let nato složila věčné sliby a přijala jméno Anděla od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.

hitler
Angela nesouhlasila se šílenstvím, které Hitler rozpoutal. To jí bylo osudné. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 101I-808-1238-05 / CC-BY-SA 3.0

Veřejné hanobení Hitlera jako jednosměrná jízdenka do lágru

Jelikož měla dobré srdce, v němž nebylo místa pro násilí na druhých, vnímala velmi negativně rozpínající se Hitlerův režim. Nesouhlasila se šílenstvím, které rozpoutal. Už po obsazení Rakouska věděla, že je zle. „Hitler je metla pro celou Evropu,“ řekla. A tím byl její osud zpečetěn. Za urážku vůdce a rozklad obranyschopnosti byla udána gestapu a zatčena.

V srpnu 1940 byla dopravena do koncentračního tábora v Ravensbrücku. V místních zbídačených podmínkách však nepodlehla zoufalství, ani nepropadla častému lágrovému pudu sebezáchovy, který koukal především na to zachránit svůj život na úkor životů druhých. Ne, ona se naopak snažila vydat ze sebe co nejvíc, neúnavně se zasluhovala o častokrát nelegální pomoc s cílem ulehčit svým spolutrpitelům.

A pak přišel březen 1942. Znovu nastoupila do dobytčího vagonu a s modlitbou na rtech očekávala svůj další osud. Ten nesl název Osvětim. V den jejích 42. narozenin se jí otevřely brány pekla. Po klasickém zdlouhavém a ponižujícím přijímacím procesu byla přidělena do prádelny a k vydávání jídla. I zde, v podmínkách ještě úděsnějších než Ravensbrück, nemyslela na sebe, chtěla pomáhat. I přes tuto obětavost třeba zmínit, že měla coby Němka v táboře dozajista mírnější zacházení, což naplnění jejího osobního přesvědčení usnadnilo.

A tak vězňům tajně předávala speciální porce jídla, hygienické či zdravotní pomůcky, které „zorganizovala“ (termín pro místní nelegální obchod), starala se o nemocné, které se snažila zrehabilitovat na těle i na duchu. Stala se ztělesněnou oázou naděje, něhy a pomoci. Začalo se jí říkat „Osvětimský anděl“.

osvobozené děti
Osvobození osvětimských dětí sovětskou armádou v roce 1945.

Anděl do nebe povolaný

Dne 23. prosince 1944 Spojenci bombardovali Osvětim. Mnozí vězni byli připraveni při útoku zemřít, důležitější pro ně byl fakt, že na ně svět nezapomněl, že z nebe přilétá vysvobození z oněch osvětimských okovů. Chtěli zemřít s hrdostí pro myšlenku vyššího cíle. Raději o život přijít při bombardování tohoto pekla, než rukou nacistů.

Oběti byly. Spojenecká vojska nemohla účinně oddělit obydlené části tábora od cílených částí provozních. Mezi mrtvými byla i Anděla, z vypětí situace jí selhalo srdce. Bůh ji k sobě povolal den před oslavou zrození Krista.

Skromná světice

Sestra Anděla nikdy nestála o slávu, o díky, naopak, jako správná služebnice Boží chtěla jen nezištně pomáhat. Její obětavé skutky však přečkaly Osvětim a díky přeživším vězňům, kteří se po skončení války rozeběhli do svých domovů, se o ní svět dozvěděl. Nepatří sice mezi nejznámější dobové osobnosti, ale její obětavost přeci jen nebyla zapomenuta. V roce 1990 byl dokonce zahájen beatifikační proces, který tuto světici blahořečí.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.