Osvětim. Foto: Pixabay

Osvětimská legenda o statečné tanečnici byla podložena očitým svědectvím. Inspirovala i knihu Arnošta Lustiga

Příběhy obyčejných lidí na pozadí hrůz druhé světové války byly plné zoufalství, ale i vzdoru. Jednou takovouto legendou se nechal inspirovat i známý spisovatel Arnošt Lustig ve své knize Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou.

Čtěte více
Orli Wald v roce 1942. Volné dílo, Wikimedia

Aurelia z Birkenau. Válkou zkoušená, válečnými traumaty zničená

Podařilo se jí přežít Osvětim, životem zkoušená však byla i nadále. Přesto našla svoje místo v poválečném světě. Démoni v podobě psychických problémů, které si z lágru přinesla, ji však nakonec srazili na kolena.

Čtěte více
Plynová komora v Osvětimi. Foto: L-BBE, CC BY 3.0

Den, kdy to zvěrstvo skončilo. 28. října 1944 došlo v Osvětimi k poslednímu použití plynové komory

28. října 1944 poslali nacisté naposledy nevinné oběti do plynové komory. Následně nechali všechny tyto vyhlazovací objekty srovnat se zemí.

Čtěte více
Ilustrační foto. Zdroj: Piklist

Raoul Wallenberg. Za záchranu tisíců Židů do historického zapomnění i faktického zatracení

Během válek se někteří lidé snaží žít tiše až neviditelně, jiní jdou s davem pro vlastní cíle a malá hrstka odvážných útlaku vzdoruje. Takový byl i Raoul Wallenberg.

Čtěte více
Zdroj: Repro Youtube, European Network Remembrance and Solidarity

Romance s tragickým koncem. Osvětimský příběh naděje mladých milenců skončil smrtí

Edek a Mala se dlouhé měsíce míjeli. Pak se ale jejich cesty na sklonku roku 1943 a 1944 zkřížily. Ze vzájemného soucitu, pochopení a sympatií se jejich vztah nakonec rozvinul v lásku. Byly však v Osvětimi.

Čtěte více
Grafika: Volné dílo

Smrt dítěte za záchranu života matky. I to byla Osvětim aneb Příběh Giselly Perlové

O hrůzách nacistických lágrů nelze nikdy napsat dost, s každou novou informací děsí to, do jaké míry byl lidský život degradován a jak blízkou se stala vidina smrti. V této atmosféře bylo třeba změnit lidské hodnoty. Lékařka Gisella Perlová měla možnost zachránit život několika tisíců žen. Toho mohla docílit jen tak, že zabila jejich děti.

Čtěte více
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Kommando Puff. Naděje za cenu ztráty důstojnosti

Ukájení lidských potřeb je v běžném prostředí přirozenou součástí našich životů. Ale i v nacistických lágrech chtěli lidé jíst, pít, mnozí však toužili i po tělesném kontaktu. A tak vznikl oficiální výměnný obchod, na jedné straně sexuální pud zákazníka, na straně druhé pud sebezáchovy prostitutky v touze zachránit si život.

Čtěte více
Zrůdy J. Mengele, R. Baer, R. Hoess v Osvětimi (1944). Zdroj: Volné dílo

Krutě smutný příběh. Doktor Mengele v Osvětimi neznal meze sarkasmu

Josef Mengele, toto jméno zná snad celý svět. Uměl být milý a pozorný, prokazoval však především velkou míru zrůdného černého humoru a jeho jízlivost vháněla svědkům slzy do očí. Jeden žalostný příklad za mnohé jím oblíbené i zatracené pacienty.

Čtěte více
Foto: Volné dílo, Wikimedia

Anděl v pekle. Příběh skromnosti a obětování uprostřed Osvětimi

O Josefu Mengelem, bestiálním lékaři nazývaném „Anděl smrti“, toho bylo napsáno dost. Osvětim, továrna na smrt a utrpení, však zažila i jiného anděla. Tuto přezdívku si pro své obětavé skutky vysloužila služebnice Boží, Marie Cecilie Autschová.

Čtěte více
Ludwig Eisenberg. Foto: Volné dílo

Láska z pasáže? Ne, z koncentráku. Osvětimský tatér si svou vyvolenou po válce vzal

Jako mnozí další, také Ludwig Eisenberg vydal po skončení druhé světové války své svědectví o tom, čím byl coby Žid nucen projít. Jeho životní příběh je plný odhodlání i oddané lásky, která začala v pekle Osvětimi a skončila celoživotním poutem.

Čtěte více
Osvobozené děti z Osvětimi. Zdroj: Volné dílo

Složitá otázka viny a odpuštění. Eva Mozesová prošla Osvětimí, přesto dokázala prominout

Bylo jí jen deset let, když židovskou dívku Evu spolu s dvojčetem Miriam a zbytkem rodiny odvlékli do pekla jménem Osvětim. Její život je příběhem o tom, že nenávist plodí jen další zlo a odpuštění má očistné účinky.

Čtěte více
Foto: Wikimedia

Kresby mrtvých dodnes visí v Osvětimi. Jejich autorka o jejich vlastnictví bojovala po většinu života

O Romech, coby zajatcích nacistických táborů, se příliš nemluví. Přesto i oni byli vězněni, mučeni, zkoumáni a zaznamenáváni. V tomto procesu sehrála svoji roli i Dina Gottliebová, brněnská Židovka a zajatkyně rodinného tábora v Osvětimi.

Čtěte více
Zdroj obrázku: Volné dílo, Wikimedia

Kočovníci za ostnatým drátem. Romská otázka byla aktuální již před válkou. Vygradovala v Osvětimi

Nejen židovský národ měl padnout za oběť hrůzovládě nacistického režimu. Po prvotních mesianistických vizích Heinricha Himmlera zřídit pro čisté Romy rezervace, rozhodl o dalším konečném řešení.

Čtěte více
Foto: TV dokument Fredy Hirsch, YouTube

Fredy Hirsch. Vůdčí osoba rodinného tábora v Osvětimi a světlo naděje a radosti pro terezínské děti

Jak je známo, v Osvětimi Březince (Auschwitz Birkenau) byl zřízen rodinný tábor pro vysídlené obyvatele terezínského ghetta. Jejich životní poměry byly příznivější než podmínky, jimž byli vystavováni ostatní zajatci. Přední osobností dětského bloku se stal Fredy Hirsch.

Čtěte více