Romance s tragickým koncem. Osvětimský příběh naděje mladých milenců skončil smrtí
Byli mladí a zamilovaní. Jejich sny byly prosté, žít společně a svobodně. Těchto přání ale chtěli dosáhnout v době druhé světové války uvězněni za ostnatým drátem osvětimského lágru. Jako mnozí jiní, rozhodli se i oni utéct. A stejně jako většina těchto pokusů, i jejich útěk špatně dopadl. Oba byli odsouzeni k trestu smrti.
Láska čísel 531 a 19880
Edward (Edek) Galiński, polský rodák, byl v pouhých sedmnácti letech obviněn z protinacistické činnosti a převezen do Osvětimi. Její brány se před ním a zhruba sedmi sty spolutrpiteli otevřely už v červnu 1940. Na jeho zápěstí tak bylo vytetováno nízké číslo, stal se 531. vězněm tábora.
O pět let starší Židovka Mala Zimetbaum se svojí rodinou ještě před začátkem války opustila rodné Polsko a emigrovala do Belgie. Ale i sem protižidovské represe dorazily, jen o něco později. A tak i Mala a její blízcí byli zatčeni a jejich konečnou stanicí se stala rovněž Osvětim. V září 1942 bylo i jí vytetováno vězeňské číslo: 19880.
Edek a Mala se dlouhé měsíce míjeli. Pak se ale jejich cesty na sklonku roku 1943 a 1944 zkřížily. Ze vzájemného soucitu, pochopení a sympatií se jejich vztah nakonec rozvinul v lásku. Edek byl tou dobou už lágrovým „mazákem“, mohl si proto dovolit trochu té volnosti. Tu podporovalo i benevolentní až soucitné vedení Edwarda Lubusche, příslušníka SS a velitele zámečnického komanda, do něhož byl Edek přidělen. Mala uměla plynně šest jazyků, díky tomu se i na ni usmála štěstěna a dočkala se lepšího postavení uvnitř hierarchie tábora. A tak mívali příležitostně čas a prostor pro společná setkání. Svá dostaveníčka ukrývali v rentgenové laboratoři. Na místě pseudovědeckého výzkumu a utrpení nacházeli tito milenci něhu a objetí.
Především Edek si ale uvědomoval, že jako vše v Osvětimi, i jejich vcelku ucházející postavení je nejisté a může kdykoliv skončit. Hlavně to Malino, vždyť byla Židovkou. 24. června 1944 tak učinili statečný, ale zoufalý pokus vzít svůj osud do vlastních rukou.
Naděje, co neměly dlouhého trvání
Lubusch, muž, jenž musel sloužit nacistickému režimu, který ze srdce nenáviděl, porůznu pomáhal mnoha vězňům. Klíčovou roli sehrál i v připravovaném útěku mladého páru. Sehnal totiž Edekovi uniformu SS, oblek, který otevíral cestu ke svobodě.
24. června vykročil Edek k branám tábora. Předstíral, že je dozorce, vedoucí vězeňkyni pryč z tábora. To bývalo běžné, zajatci byli doprovázeni za prací, přesouvali se mezi jednotlivými tábory a podobně. Vyšlo to, nikdo jim nezkřížil cestu. Milenci bez jakýchkoli problémů vyšli ven a volně pokračovali v cestě. Čekala je dlouhá cesta na Slovensko, za Malininými příbuznými.
Jen několik málo dnů se ale těšili ze společných plánů, 6. července narazili na německou pohraniční hlídku. Té přišli podezřelí, a tak je zatkli. Po zjištění, že se jedná o uprchlíky, byli navráceni zpět do Osvětimi.
Hrdinná smrt
Zde byli podrobeni krutému výslechu. Nacisté hledali především osobu, která jim opatřila uniformu. Ani jeden však nic nevyzradil. Místo toho oba, zmučení, ale se vztyčenou hlavou, přijali smrt jako akt vzdoru i vlastenectví.
Edek měl být před svými spoluvězni oběšen. Předtím si ale musel vyslechnout veřejný rozsudek. Místo toho si sám vsunul hlavu do oprátky a odkopl židli. Nacisté však zasáhli a jeho smrt záměrně pozdrželi. Byrokratická taškařice musela být naplněna, byl oběšen až po vynesení ortelu. Jeho poslední slova byla: „Ať žije Polsko“.
I Mala se rozhodla ukončit svůj život svobodně, před popravou si podřezala žíly. Vztek nacistů přinesl krutou odplatu, doslova ji ukopali. Její poslední slova na adresu katů byla: „Umírám jako hrdinka, vy zemřete jako psi, brzy budete platit za své zločiny.“
Galerie:
Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).