Tip na výlet: Hrad Rabí byl tak velký, že jej nikdo nezvládal financovat. Nakonec zchátral

Přestože je hrad Rabí zříceninou, je po právu zařazován s Kašperkem a Velharticemi do velké šumavské hradní trojice. Nejrozlehlejší zřícenina na našem území zkrátka láká turisty z celé republiky.


Pojedete-li k Rabí ze severu od Horažďovic, po několika kilometrech cesty se před vámi zčista jasna v nádherné krajině šumavského podhůří vynoří mohutná kamenná zřícenina, která pamatuje dobu před Karlem IV. Ještě více ale poznáte kouzlo hradu, když vstoupíte mezi jeho hradby, kde během středověku vznikaly obytné, hospodářské i reprezentační prostory a hrad sloužil jako pevnost před útočníky, kterých během jeho existenci bylo více než dost.

Místo, kde Žižka přišel o druhé oko a Švihovští o peníze

O Rabí usiloval i Jan Žižka a při dobývání hradu přišel v roce 1421 o druhé oko. Husitům se nakonec podařilo do Rabí vniknout a odplatou za slepotu svého vojevůdce způsobili v podhradí krveprolití i těžké poškození budov. Tehdejší majitel Jan Rabský stavbu ale celkem rychle opravil. Roku 1450 přešel hrad dědictvím na Viléma mladšího Švihovského a rod z nedalekého sídla se tak stal pány hradu. Právě tehdy začala rozsáhlá pozdně gotická přestavba Rabí, která je nyní patrná na zřícenině. Nicméně Švihovští špatně odhadli své finanční možnosti a náklady na přestavbu byly tak vysoké, že jej nakonec roku 1549 prodali.

Poté se v krátkém časovém úseku vystřídalo několik majitelů, například Vilém z Rožmberka, pravděpodobně se však nikomu nechtělo spravovat tak obrovské a finančně nákladné sídlo, a tak jej poslední majitelé z rodu Chanovských nechali svému osudu. Jak už je tomu u většiny českých zřícenin, následující děsivá třicetiletá válka (1618 – 1648) podepsala nad hradem ortel. Největší podíl na zpustnutí Rabí má vojsko generála Mansfelda, jež vydrancovalo vše, co šlo. Pozdější pokusy o záchranu hradu byly neúspěšné, protože mnoho kamenů z Rabí bylo použito jako stavební materiál pro okolní obce.

Proč se vydat na Rabí

Dominantou hradu je vysoká věž, ze které se naskytne pohled do dalekého okolí. Samotná zřícenina stále ukazuje, jaké bylo Rabí veledílo, a to nejen na povrchu. V podzemí se ukrývají prostorná a hluboká sklepení, v nichž se konají nejrůznější výstavy. Na nádvoří je situována jedna z nejhlubších hradních studní v Česku. Její hloubka je 60 metrů a říká se, že právě její vybudování zadlužilo Švihovské natolik, že se hradu museli zbavit.

V okolí se však nachází ještě několik dalších míst, které stojí za návštěvu. Těsně před branami mohutného hradního komplexu stojí nádherný gotický kostel Nejsvětější trojice, který původně býval hradní kaplí. V blízkosti hradu je také zajímavé muzeum věnující se starým řemeslům. K novějším památkám patří malá synagoga v podhradí, která vznikla až v průběhu 19. století nedaleko židovského hřbitova.

Pokud budete chtít navštívit naráz celou velkou šumavskou hradní trojici, tj. Rabí, Kašperk a Velhartice a přitom nespěchat, můžete využít ubytování Kašperské Hory. V klidu si tak vychutnáte krásy Pošumaví.

Kudy a jak na Rabí

Na Rabí se dá dostat pohodlně autem, vlakem, autobusem i na kole. Autem pojedete od Horažďovic směr Sušice a do Rabí dorazíte po několika minutách. Automobil můžete ponechat na placeném parkovišti pod hradem. Pokud zvolíte variantu cestování vlastním vozem, můžete během jediného dne stihnout navštívit velkou Šumavskou trojku. Do Velhartic je to z Rabí 23 kilometrů a na Kašperk pouhých 18.

Po kolejích se také dostanete k těsné blízkosti této nejrozsáhlejší české zříceniny. Pro výstup zvolte zastávku Žichovice a poté již hrad nemůžete minout. Cesta vlakem přináší bonus v podobě průjezdu nádhernou pošumavskou krajinou, kterou si budete moci v klidu vychutnat z okénka vagonu. Do Rabí se ale také můžete dostat autobusem ze Sušice nebo vlastními silami po cyklostezce 2084.

Galerie: