Jezerní slať. Foto: Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Jezerní slať na Šumavě patří k nejchladnějším a nejvlhčím místům v Česku

Šumavská Jezerní slať patří k nejchladnějším místům na našem území. V roce 1987 byla na tomto krásném rašeliništi naměřena rekordní minimální teplota, přičemž ani průměrná hodnota za celý rok není nikterak vysoká, protože nepřekračuje 2 °C. Návštěvníci Šumavy by procházku ke slati rozhodně neměli vynechat. Na okraji rezervace, která byla vyhlášena už v roce 1993, stojí dřevěná rozhledna a částí slati vás provede naučná stezka.

Prostředí unikátní fauny a flory, ale i vzácného počasí

Vrchovištní rašeliniště Jezerní slať se nachází v nadmořské výšce asi 1050 metrů nad mořem na náhorní plošině mezi Kvildou a Horskou Kvildou na pomezí Plzeňského a Jihočeského kraje. S rozlohou více jak 100 ha patří k největším šumavským slatím. V minulosti zde však došlo k velkým zásahům člověka, kdy byla odtěžena značná část rašeliny, nicméně pozůstatky této činnosti dnes běžný návštěvník neobjeví.

Jezerní slať vznikla na nepropustném podloží, které tvoří ruly a žuly. V kombinaci s vydatnými srážkami se vytvořilo náhorní rozvodnicové vrchoviště rozvádějící vodu Kvildským potokem do Vltavy a v menší míře také Hamernickým potokem do Otavy. Jezerní slať je jedním z mála míst na našem území, kde srážky převládají nad výparem, a tak se dešťová voda může shromažďovat nad podložím, které je v hloubce 2,5 – 7,6 m. V takovém prostředí se dobře daří rašeliništní vegetaci, která dává podmínky pro život mnoha vzácným živočichům.

Na Pancíř za jedním z nejčistších ovzduší ve střední Evropě

Mezi ty skutečně unikátní patří napříkad rejsek horský nebo myšivka horská. Z hmyzu jsou to především motýli. V létě se v rašeliništi objevují ještěrky či zmije a svůj domov zde nalezl také tetřívek obecný. Řada těchto živočichů je na rašeliniště pevně vázána a náhlá změna prostředí by mohla znamenat jejich zánik.

Klimatické podmínky na Jezerní slati jsou oproti zbytku suchého Česka zcela jiné, přesto i zde byla překonána tropická třicítka. Stalo se tak v roce 2005, kdy se teploměr zastavil na hodnotě 31,3 °C. Ještě extrémnější podmínky zde panují v zimě. Jezerní slať drží český rekord v minimální teplotě. V roce 1987 zde bylo naměřeno -41,6 °C, přičemž roční průměrná teplota dosahuje pouhých 2 °C a za rok zde naprší až 1 300 mm srážek.

Jak se k Jezerní slati dostat

Přístup k Jezerní slati je jednoduchý. Od parkoviště s autobusovou zastávkou při cestě mezi Kvildou a Horskou Kvildou vás na místo dovede naučná stezka. K rozhledně se dostanete pěšky nebo na kole po lesní cestě. Od rozhledny ještě můžete pěšky pokračovat po vyvýšeném dřevěném chodníku asi 100 metrů do rašeliniště. Na místě narazíte na několik informačních tabulí a zájemce o botaniku potěší popisky místní flory. Výhledu z dřevěné rozhledny dominuje vrchol Antýgl (1 253 m. n. m.), před nímž se rozprostírá unikátní rašeliniště.

Galerie:

Zdroj: Informační tabule na místě

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru