Foto: Plzenoviny.cz

Tip na výlet: Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci

V tomto článku se budu věnovat historii, symbolice rotundy sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci. Dále popíši místo, kde je rotunda sitována a zaměřím se i na samotnou stavbu z exteriéru a interiéru. Také se budu věnovat současnosti rotundy, která je zajímavým turistickým místem s vyhlídkou, v jejímž okolí se vyskytují další zajímavá místa. S tím je spojeno i město Starý Plzenec, které je důležitým sídlem, pod jehož správu stavba spadá. Zmíním také trasy, po kterých se lze k rotundě dostat, jak pěšky, tak pomocí hromadné dopravy nebo auta.

Od prvního tisíciletí po současnost

Historie rotundy sv. Petra a Pavla údajně sahá až do prvního tisíciletí, konkrétně do desátého století. Pokud by tato datace byla správná, jednalo by se o jednu z nejstarších památek v Čechách. Jan Hajšman ve své knize Tajemství plzeňských kopců však uvádí, že nejnovější publikace nevylučují možnost postavení rotundy až v první třetině dvanáctého století. Jelikož nemáme z této doby žádné písemné prameny, je nutné vycházet pouze z archeologických průzkumů.

Pokud by byla potvrzena původní datace, jednalo by se o nejstarší dochovanou stavbu v západních Čechách a pravděpodobně i o druhou nejstarší zachovanou stavbu v celé České republice. Starší je pouze rotunda sv. Petra a Pavla na Budči ve středních Čechách.

Tip na výlet: Přírodní park Andrejšky

Tato románská stavba měla tvar jednoduchého válce, ke kterému byla připojena východní apsida. Sloužila jako farní a hradní kostel pro čeleď z přilehlého starého krajského hradu Plzeň. V blízkosti rotundy byly nalezeny stopy po dvou dalších kostelech, sv. Kříže a sv. Vavřince. Ze samotného hradu Plzeň se dochovaly pouze valy, příkopy a části hradeb. Tento hrad byl za doby Přemyslovců jedním z nejvýznamnějších částí hradské soustavy tohoto vládnoucího rodu. Také byl centrem regionu a v 11. století se stal sídlem círekvní provinience. Na tomto místě byly položeny základy budoucího Starého Plzence a Plzně.

Z původní rotundy se zachoval pouze kruhový tvar. První rotunda začala po roce 1421 chátrat. Důvodem bylo dobytí chotěšovského kláštera husity, který byl patronem plzeňských kostelů a následný nezájem a nevyužití stavby. S největší pravděpodobností došlo na přelomu 15. a 16. století k samovolnému rozpadu stavby, kdy se zachovala pouze apsida s částí zdí. Zlomovým rokem v historii této památky byl rok 1561, kdy se rotunda dostala do vlastnictví rodu Kokořovců z Kokořova od Štemberků. Majitelé nechali rotundu obnovit v původním tvaru. Jako stavební materiál použili rozpadlé zdivo z okolního rozpadajícího se hradiště. Původní portál postavený v románském slohu nechali Kokořovci nahradit portálem bosovaným a na podlahu byly položity červené pálené dlaždice. V této době také došlo k přesvěcení rotundy novými majiteli na kostel sv. Petra a Pavla.

V období baroka nedošlo na rotundě k žádným větším architektonickým zásahům. Z praktických důvodů byla zvětšena pouze okna. Historie stavby měla být ukončena v roce 1785, kdy císař nařídil demolici. Rozhodnutí o likvidaci stavby plynulo z jejího zařazení na seznam nepotřebných církevních staveb. K demolici však nedošlo díky dražbě a rotunda se v roce 1790 stala úložištěm střelného prachu pro blízký kamenolom. V té době docházelo v okolí Plzně k velkému vylepšování silnic a díky tomu zůstala rotunda skladištěm až do roku 1830. Od té doby stavba znovu pomalu chátrala. Ještě v 19. století měla být na střeše barokní vížka, o kterou však postupem času rotunda přišla. V roce 1920 zakoupilo objekt město Starý Plzenec a díky podpoře státu i veřejnosti byla stavba opravena. Generální oprava, která určila současnou podobu stavby, proběhla v roce 1975. Rotunda dostala nový strop, dveře s měděným plechem, kopie původních dlaždic a okna byla zasklena pevnostním sklem. Na střechu byla použita břidlice a místo železného kříže byl umístěn sice zajímavý, ale stylově neodpovídající symbol čtyř spojených slovanských seker. Interiér zdobí oltářní stůl z původního renesančního vybavení. Z původní rotundy se také zachovalo řádkové zdivo z křemence.

V současné době je rotunda pro veřejnost otevřena od května do září vždy první sobotu v měsící od 13 do 16 hodin, ale po dohodě s Informačním centrem ve Starém Plzenci je přístupná i mimo tuto dobu. Uvnitř objektu je nainstalovaná malá výstava kopií nejlepších místních archeologických nálezů a mapka celého hradiště. Kompletní archeologický průzkum celého hradiště a okolí nebyl stále dokončen a v současnosti bohužel neprobíhá. V okolí rotundy je řada zajímavých míst, například základy zmíněných kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže, Tymákovská vyhlídka, plzenecké kostely sv. Jana Křtitele a kostel Narození Panny Marie, přírodní památka Černá stráň a staré mohylové pohřebiště.

V souvislosti s touto stavbou nelze opomenout krásnou vyhlídku. Od rotundy je jižním směrem viditelná zřícenina hradu Radyně. Starý Plzenec, ležící na řece Úslavě, se rozkládá jihovýchodně. Na západě můžeme částečně spatřit Plzeňskou kotlinu. Vrchol Hůrky je plochý a zalesněný, a proto je výhled k severu možný jen z okraje lesa z blízkosti vrcholu, kde lze spatřit malebnou krajinu. Na úpatí ostrožny hradiště na Hůrce je pustnoucí sad, a proto je nejlepší období pro návštěvu jaro, kdy je sad rozkvetlý. Úpatí je situováno nad část Starého Plzence, které se říká Malá strana. Tato stará část je od zbytku města oddělena řekou Úslavou.

Tip na výlet: Ostrá hůrka

Posvátné místo

Samotná lokace rotundy nebyla jistě vybrána náhodně. Umístění na kopci, který ční nad Starý Plzenec do výšky skoro 400 metrů nad mořem, vybízí k zamyšlení, zda nesymbolizuje osu světa, která spojuje tři úrovně existence. Kopec je jako podsvětí, sama rotunda ukazuje na pozemské, materiální bytí a její špička směřuje k rovině nebeské. Blízkost mohylového pohřebištěnaleziště zkamenělin z paleozoika ukazuje na nenáhodnost výběru lokace stavby a myšlenka osy světa se ukazuje pravděpodobnější. Zcela jistě hrál svoji roli z hlediska bezpečnosti strmý kopec, který měl v minulosti zbrzdit postup nepřátel a případně je i před napadením unavit. Z lidových vyprávění se můžeme dozvědět, že z Hůrky vedla řada chodeb až k Sedlci a že na kopci stál také klášter, který se propadl do země. Pravost těchto vyprávění nelze doložit, avšak žádné nálezy tomu nenasvědčují.

Kruhový půdorys stavby, který je typický pro předrománské období, dává uvnitř rotundy důležitý pocit bezpečí pro náboženské nazírání. Právě kruh je již od pradávna symbolem věčnosti a nekonečna. Společně s kontrastem rozlehlého prostoru vně rotundy a malého prostroru uvnitř je toto místo až mystické. Od Starého Plzence je stavba oddělena sadem a porostem, ale vizuální kontakt je možný jak z města, tak z rotundy. Díky tomu je stavba jak součástí lidského života a civilizace, tak přírody. Z hledista estetické kontemplace navozuje pohled od rotundy pocit vznešena. Člověk je jen maličká součást nekonečného kosmu a právě na kopci u rotundy je to zřejmé. Blízkost nebe, ale i viditelný volný prostor při pohledu ze svahu navozuje tajuplný pocit nekonečna a bezmoci spojené s přírodními živly. Díky těmto vlivům může být i tak malá stavba impozantní.

Po vstupu do rotundy ze severu na první pohled zaujmou stěny bez omítky a tři okna. Jedno z oken je na severní straně, druhé je orientováno na jih a třetí na východ. Západní strana zůstala zakryta možná záměrně, tudíž z rotundy nelze spatřit konec dne, tj. konec světla. Na východní straně je oltář v aspidě. Ve většině křesťanských kostelů je oltář orientován právě tímto směrem a symbolizuje tak Jěžíšovo zmrtvýchvstání, které je zde nahrazováno východem Slunce. Modlící se věřící jsou proto otočeni na východ. Jako zajímavost lze úvést fakt, že na nejstarších červených pálených dlaždicích, které se našly při vykopávkách, je podobizna římského císaře Nerona. Ten byl známý jako velký pronásledovatel křesťanů, a tak jej naši předkové vyobrazovali na dlažbu, aby se po jeho podobizně šlapalo. Mučednickou smrtí během pronásledování zemřeli i Petr a Pavel, kterým je rotunda zasvěcena. Podobné dlaždice byly nalezeny i na jiných stavbách knížete Vratislava II., který vladl v letech 1061 – 1092. Současné dlaždice jsou impozantí, obsahují také motiv císaře Nerona, a jsou doplněné menšími trojúhelníkovými dlaždicemi. Společně s pevnými zdmi a stěnami působí vnitřek stavby mohutně, zároveň však nenáročně a skromě. Pro poutníky to muselo být místo zcela jistě magické.

Kudy nahoru k rotundě

Lokalita, kde je rotunda situována, je nejlépe přístupná pěším turistům. Výchozí místo ke strmému výstupu na Hůrku se nachází v části Starého Plzence, které se nazývá Malá strana. Poblíž je kostel Narození Panny Marie, Základní umělelcká škola a ulička K vykopávkám, která vede přímo k rotundě. Do strmého kopce vede prašná cesta, která se mění spíše v pěšinu.

Na všechna místa na Hůrce, tedy nejen na rotundu, ale i na základy kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže, Tymákovskou vyhlídku, Černou stráň a staré mohylové pohřebiště se lze pěšky vydat po naučné stezce Stará Plzeň a kupci, která byla zbudována z iniciativy Občaského sdružení Hůrka a Radyně. Stezka nejenže provede všemi zajímavými místy, ale seznámí i se soudobou podobou hradiště Hůrka a přiblíží tehdejší život. Naučná stezka je značena bílým čtvercem se šikmým zeleným pruhem a pod ním je symbol podkovy. Celková délka trasy je asi 3,5 km.

Tip na výlet do přírody: Vysoká

Další stezka je značena žlutou turistickou značkou a vede až do Sedlce. Výchozími body může být autobusová zastávka Malá strana ve Starém Plzenci, která je obsluhována linkou č. 51 nebo na opačném konci konečná trolejbusu č. 12 v Letkově u Plzně. Většina turistů volí trasu ze Starého Plzence, kde lze využít služeb Turistického informačního centra na adrese Smetanova 932. Na stejném místě je i Staroplzenecká galerie a knihovna. Starý Plzenec se nalézá nedaleko Plzně a lze se do něj snadno a rychle dopravit autem nebo na kole. Do města vedou tři hlavní cesty. Ze serveru je to silnice z Letkova, která vede přes Malou stranu. Ze západu je to silnice ze Šťáhlav, která je důležitou spojnicí pro malá sídla na jižním Plzeňsku. Od západu vede cesta z Plzně – Černic, ta zajišťuje nejkratší spojení mezi Plzní a Starým Plzencem (cca 2 km). Starý Plzenec také leží na železniční trati. Trať která protíná město spojuje Plzeň s Českými Budějovicemi. V minulosti mohla být pro dopravu využívána i řeka Úslava, která spojuje Starý Plzenec s Plzní.

Další možností, jak se dostat k rotundě a minout Starý Plzenec, je využití polní cesty od silnice z Tymákova do Sedlce.

Závěr

Rotunda svatého Petra a Pavla je místo, které se ukazuje jako fenomén, jež si napříč uplynulými staletími udrželo ducha dávných časů. Spojuje dobu, kdy vládli Přemyslovci, se současností. Tato stavba sloužila jako místo pro náboženské rozjímání, ale i jako skladiště. V současnosti je pro turisty připomínkou minulosti a pro věřící symbolizuje nezlomnost jejich víry. Místo, kde byla kdysi postavena, působí na člověka magicky. Odkaz minulosti symbolizuje na Hůrce nedaleké mohylové pohřebiště. Zároveň rotunda stála u zrodu města Plzně a je tichým svědkem jeho růstu a neustálého vývoje. V jejím pojmenování je zanechána stopa skutků Petra a Pavla, kteří připravili půdu pro expanzi křesťanství a stavba je tak symbolicky věnována neoblomnosti a síle křesťanské víry.

Návštěvu rotundy doporučuji v jakémkoli ročním období, přičemž nejkrásnější výhled je na jaře. V horkých letních dnech její zdi chladí. Na podzim zase můžeme pozorovat krásně zbarvený sad a v zimě se může návštěvník těšit z pohledu na zasněženou krajinu. Výlet doporučuji spojit s prohlídkou města Starý Plzenec, výstupem na zříceninu hradu Radyně a návštěvou nedalekého zámku Kozel.

 

Zdroje:
HAJŠMAN Jan – Tajemství plzeňských kopců
KRIEGER Miloslav – Plzeňský poutník aneb Plzní ze všech stran
SUTNAROVÁ Jitka a VORLÍČKOVÁ Adéla – Informační brožura Stará Plzeň a kupci
VODĚROVÁ Hana, KRČMÁŘ Luděk a RŮŽIČKA David – Historie turistiky v Plzeňském kraji
ŽÁKOVÁ Radka – Informační brožura Kudy na kole k zámku Kozel… a zpět do centra Plzně

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru