Volnočasový magazín Plzeňského kraje
Mezi roky 1939 – 1945 padlo za oběť nacistickému běsnění na šest milionů lidských životů. V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky dosáhl antisemitismus do té doby nepředstavitelných rozměrů. Nacistické Německo však nevraždilo pouze Židy, nepřátel říše byla celá řada, od komunistů, přes homosexuály či postižené lidi. Seriál “Hrůzy druhé světové války” odkrývá fakta, která nesmí být nikdy zapomenuta.
28. října 1944 poslali nacisté naposledy nevinné oběti do plynové komory. Následně nechali všechny tyto vyhlazovací objekty srovnat se zemí.
Čtěte více
Byla mladá a krásná. Byla ale i zvrácená. Mysl měla zatemnělou ideologií i vlastními perverzními sklony. Nebožáky v koncentračních táborech trápila dlouhou a bolestivou smrtí. Jí se však dostalo pocty zemřít milosrdně.
Čtěte více
Během válek se někteří lidé snaží žít tiše až neviditelně, jiní jdou s davem pro vlastní cíle a malá hrstka odvážných útlaku vzdoruje. Takový byl i Raoul Wallenberg.
Čtěte více
Gudrun Burwitzová říkala „tati“ Himmlerovi. Dlouhá léta po válce se pak snažila otcovo jméno očistit. Zatvrzelou nacistkou zůstala až do své smrti.
Čtěte více
Československý odboj se začal formovat prakticky okamžitě po začátku německé okupace. Od jara 1939 až do konce druhé světové války v roce 1945 sdružoval muže a ženy odhodlané nesklonit se před výhrůžkami utlačovatelů.
Čtěte více
Edek a Mala se dlouhé měsíce míjeli. Pak se ale jejich cesty na sklonku roku 1943 a 1944 zkřížily. Ze vzájemného soucitu, pochopení a sympatií se jejich vztah nakonec rozvinul v lásku. Byly však v Osvětimi.
Čtěte více
Byl jedním z mála těch, kteří přežili osvětimské inferno poté, co museli sloužit nacistické mašinerii coby tzv. Sonderkommando. Denně se musel dívat do vyděšených očí obětí.
Čtěte více
Akce Erntefest byla protireakcí na židovský vzdor uvnitř táborů smrti. Měla představovat masové vyvraždění Židů z celého Generálního gouvernementu.
Čtěte více
Nenápadný dům v plzeňské ulici Pod Záhorskem je němým svědkem velkých událostí druhé světové války. Za jeho zdmi se jeden čas ukrývali parašutisté Kubiš a Gabčík.
Čtěte více
Vězeňkyně koncentračního tábora Ravensbrück dělaly, co mohly, aby našly důvod přežít další den. A tak tu bujela umělecká tvorba či zakázaná kultura.
Čtěte více
Neskromnou myšlenkou Adolfa Hitlera a nacistického Německa byl odsun a následná genocida obyvatel východní Evropy a kolonizace tohoto prostoru německými obyvateli.
Čtěte více
I západočeská metropole Plzeň byla svědkem transportů do neznáma. Z plzeňského nádraží vyjely celkem tři, vstříc utrpení v nich bylo vypraveno přes dva a půl tisíce lidí.
Čtěte více
S tím, že jde někdo třeba vynést koš jen v teplácích, mikině a pantoflích, a už se nikdy nevrátí, se dnes můžeme setkat třeba v souvislosti s domnělými únosy UFO. Když však takto někdo zmizel za války, únosce býval méně nejistý. Bývali to nacisté s lebkami na uniformách a s jasným příkazem. Zatčený se musí vytratit navždy.
Čtěte více
Celá nacistická filozofie byla plná byrokratických kliček i faktické dvojakosti. A tak se stalo, že údajný německý Žid Ernst Heinkel v době transportů do táborů smrti získával od říše, jako člen nacistické strany, vyznamenání a čestné tituly. Židovské kořeny tutlal, zatímco režim tuto skutečnost zřejmě záměrně přehlížel.
Čtěte více
Historické milníky bývají někdy až ironické. A tak se stalo smutnou skutečností, že onen vražedný jed, známý pod názvem Cyklon B, kdysi vynalezl právě Žid. Ne, nesdílel Hitlerovy maniakální vize o vyhlazování lidí, látka měla sloužit k hubení hmyzu.
Čtěte více
O hrůzách nacistických lágrů nelze nikdy napsat dost, s každou novou informací děsí to, do jaké míry byl lidský život degradován a jak blízkou se stala vidina smrti. V této atmosféře bylo třeba změnit lidské hodnoty. Lékařka Gisella Perlová měla možnost zachránit život několika tisíců žen. Toho mohla docílit jen tak, že zabila jejich děti.
Čtěte více