Bombardování Dobřan: Během zpackaného spojeneckého náletu zemřely čtyři stovky lidí
Spojenci se během druhé světové války snažili zasáhnout plzeňskou Škodovku. Omylem ale padaly bomby na město Dobřany.
Čtěte víceMezi roky 1939 – 1945 padlo za oběť nacistickému běsnění na šest milionů lidských životů. V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky dosáhl antisemitismus do té doby nepředstavitelných rozměrů. Nacistické Německo však nevraždilo pouze Židy, nepřátel říše byla celá řada, od komunistů, přes homosexuály či postižené lidi. Seriál „Hrůzy druhé světové války“ odkrývá fakta, která nesmí být nikdy zapomenuta.
Spojenci se během druhé světové války snažili zasáhnout plzeňskou Škodovku. Omylem ale padaly bomby na město Dobřany.
Čtěte víceStanislawa Leszczyńska byla jednou z mála těch, kteří vzdorovali v místě, kde sebemenší nekázeň bývala smrtelnou. Odmítla totiž plnit nařízení doktora Mengeleho.
Čtěte víceCo se odehrávalo v nacistických táborech lze jen těžko pochopit. Intriky, kterých zde bylo hojně využíváno k oklamání obětí, bývaly až děsivě odporné.
Čtěte víceCapesiův příběh je zarážející. Byť byl několikrát zatčen, na čas zadržen a souzen, žádného velkého trestu se mu nedostalo. Stále trval na své nevině.
Čtěte víceTento den nepatří mezi známé historické milníky. Vztaženo ke druhé světové válce jej zplna zastínila data jiná. Přesto tohoto dne, přesně před 79 lety, došlo k něčemu tragicky významnému.
Čtěte víceDramatické a především pohnuté události 20. století udeřily první těžkou ranou právě v době dospívání generace narozené na přelomu 19. a 20. století. Tehdy také v Bolevci u Plzně spatřil světlo světa dnes téměř zapomenutý hrdina československého protinacistického odboje Josef Serinek.
Čtěte vícePříběhy obyčejných lidí na pozadí hrůz druhé světové války byly plné zoufalství, ale i vzdoru. Jednou takovouto legendou se nechal inspirovat i známý spisovatel Arnošt Lustig ve své knize Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou.
Čtěte vícePodařilo se jí přežít Osvětim, životem zkoušená však byla i nadále. Přesto našla svoje místo v poválečném světě. Démoni v podobě psychických problémů, které si z lágru přinesla, ji však nakonec srazili na kolena.
Čtěte víceV areálu Auschwitz I se vyděšené pohledy zajatců upínaly především k bloku 11, zděnému baráčku na první pohled nijak se lišícímu od ostatních. Za jeho zdmi však docházelo k týrání fyzickému i psychickému.
Čtěte víceNacistické tábory bývaly zvráceným propletencem absurdity. A tak zatímco jedni šli na smrt, jiní jim k tomu hráli do kroku. V Buchenwaldu působila tzv. Bohema, lágrová skupina tvořená vězni ze západních Čech.
Čtěte více20. ledna 1942 se v zámečku na břehu jezera Wannsee poblíž Berlína konala konference, která nechvalně vstoupila do dějin. Projednávala se zde totiž koordinace konečného řešení židovské otázky.
Čtěte víceSpolečnost „Society for the Prevention of World War III“ byla protinacistickou organizací, jež měla poválečné Německo doslova pod drobnohledem. V popředí organizace stál i Isidore Lipschutz.
Čtěte více28. října 1944 poslali nacisté naposledy nevinné oběti do plynové komory. Následně nechali všechny tyto vyhlazovací objekty srovnat se zemí.
Čtěte víceByla mladá a krásná. Byla ale i zvrácená. Mysl měla zatemnělou ideologií i vlastními perverzními sklony. Nebožáky v koncentračních táborech trápila dlouhou a bolestivou smrtí. Jí se však dostalo pocty zemřít milosrdně.
Čtěte víceBěhem válek se někteří lidé snaží žít tiše až neviditelně, jiní jdou s davem pro vlastní cíle a malá hrstka odvážných útlaku vzdoruje. Takový byl i Raoul Wallenberg.
Čtěte víceGudrun Burwitzová říkala „tati“ Himmlerovi. Dlouhá léta po válce se pak snažila otcovo jméno očistit. Zatvrzelou nacistkou zůstala až do své smrti.
Čtěte více