Ilustrační foto. Zdroj: Piklist

Isidore Lipschutz. Muž, který upozorňoval na nebezpečí poválečného Německa

Po skončení druhé světové války svět přirozeně pohlížel na Německo jako na možné ohnisko dalšího násilného vzdoru. Není naším cílem soudit oprávněnost tohoto přesvědčení v historickém kontextu, faktem ale je, že bylo světovou veřejností vnímáno jako hrozba. Organizace Society for the Prevention of World War III byla zacílena na eliminaci této možnosti, Německo měla doslova pod drobnohledem. V popředí organizace stál i Isidore Lipschutz.

Lipschutz a jeho boj za lidská práva, demokracii i vznik Izraele

Isidore Lipschutz (1891 – 1983) se narodil v belgických Antverpách. Jakkoli se o lidská práva zajímal po většinu svého života, zpočátku byl především vcelku úspěšným průmyslníkem. Stál u zrodu firmy na výrobu diamantů, která byla prosperující a vzkvétala. Těšil se dobrému postavení a do značné míry také vlivu.

Když se Hitler chopil moci, Lipschutz své životní cíle přeorientoval na boj s jeho protilidskými, především protižidovskými postoji a opatřeními. Stal se politicky aktivním, pomoc však nenabízel jen z diplomatického hlediska. Svoji továrnu přestavěl na ubytovnu pro děti, jež během tzv. Kindertransports, tedy transportů dětí, byly odváženy do Anglie. Tyto odsuny měly jasný cíl, ochránit ty nejmenší před hrůzou šířícího se německého diktátu. Jeho továrna dětem nabízela útočiště do doby, než jim bylo umožněno odcestovat.

Lipschutz v roce 1938 emigroval do Spojených států amerických, kde se nadále zasluhoval o boj s dobovým bezprávím. Vytvoření Státu Izrael pro diskriminované Židy bylo jednou z těchto snah.

Světový mír na prvním místě. Hlavně díky omezování německého vlivu

To, co se s rozpínajícím Hitlerovým režimem začalo dít, bylo pro Lipschutze i mnohé další nepřípustné. Bezpráví páchané na sta tisících lidí pro ně bylo varovným signálem k protireakci. Society for the Prevention of World War III (Společnost pro prevenci před III. světovou válkou) vznikla už v roce 1944. Jejím primárním cílem byl světový mír, zacílena však byla především na omezení vlivu Německa, které vnímala jako věčnou hrozbu.

Lipschutz byl činným nejen v této instituci, financoval i jiné protinacistické aktivity. Vydával také časopis Prevent the World War III (Zabraňme III. světové válce). Zde otevřeně hlásal protiněmecké represe jako cestu ke svobodě a demokracii v Evropě, potažmo v celém světě. Pod záštitou časopisu tak už byla v roce 1944 na vlivná místa zdarma distribuována brožura s názvem Know Your Enemy (Poznejte svého nepřítele). Německo zde bylo vylíčeno jako stát agresivní s neustálými snahami o nadřazenost skrze militaristické úsilí.

Po válce byla zorganizována konference, která německou otázku přímo řešila. Zjara 1947 se jí zúčastnila celá řada významných osob, jako například Albert Einstein. Konference požadovala ochromení německé ekonomiky nebo třeba zmenšení německého území. Důvod? Jak během setkání otevřeně zaznělo: „Jakékoli plány na oživení ekonomiky a politické moci Německa ohrožují světovou bezpečnost.“

Marshallův plán pro Německo i celou Evropu

Jenže už v roce 1948 byl přijat tzv. Marshallův plán. Ten, po vzoru událostí po první světové válce, kdy restrikcemi zničené Německo otevřelo své srdce Hitlerovi, jako domnělému zachránci, nechtěl opakovat chyby doby minulé. Plán měl oficiálně znovu postavit na nohy celou Evropu, tedy i Německo. Jeho reálné provedení, které bylo omezeno z důvodů nově vzniklé politické situace (počínající Studená válka), nechme v pozadí, nicméně protiněmecká atmosféra tímto musela ustoupit strategii nové.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Zdroj: O. Lengyelová: Pět komínů, Příběh z Auschwitz; wikipedia

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru