Slza válek. Foto. Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Bombardování Dobřan: Během zpackaného spojeneckého náletu zemřely čtyři stovky lidí

Dějiny druhé světové války obsahují tolik lidského zmaru, že se jednotlivé události rozplývají v jeden rozmazaný krvavý obraz. Pouze velké milníky hrůzy zůstávají jakousi kotvou v lidské paměti, a i po více jak třech čtvrtinách století od konce konfliktu připomínají, jakému zlu muselo lidstvo čelit. Neblahá vzpomínka na válečná léta zůstává zakořeněná i u obyvatel Dobřan na jižním Plzeňsku.

V Dobřanech zemřeli vůbec první spojenečtí vojáci na našem území

Město Dobřany se za druhé světové války stalo součástí Třetí říše, bylo přejmenováno na Wiesengrund a na jeho území vznikl tábor pro francouzské zajatce. K nejhorším událostem však došlo v noci ze 16. na 17. dubna 1943, kdy v Dobřanech položili život vůbec první spojenečtí vojáci na našem území. Stalo se tak během operace, která se z vojenského hlediska vůbec nevydařila. Město se totiž stalo nechtěným cílem spojeneckého náletu.

Spojenci se během konfliktu snažili zasáhnout plzeňskou Škodovku, která byla velkou zásobárnou zbraní pro nepřátelskou armádu. Podnik produkoval děla, tanky či granáty, a tak by jeho zneškodnění Němce významně oslabilo. Paradoxně Škodovka odolávala až do dubna 1945, kdy už byl konec války na spadnutí. Na místo ní padaly bomby všude kolem. Několik pokusů o její bombardování zmařilo počasí, jindy byly mylně zasaženy obydlené části Plzně a v jednom případě právě Dobřany – město na dosah Plzně.

Za bombardováním Dobřan zřejmě stála chyba navigátorů

Proč právě Dobřany? Nejspíše šlo o navigační omyl. Tehdejší naváděcí technika se ani zdaleka nepřibližovala té současné. Ve tmě se piloti těžce orientovali. Možná je zmátl jeden z naváděcích letounů, který byl u Plzně zasažen a u Dobřan se pokoušel o nouzové přistání. Nakonec se zřítil u místního nádraží. V jeho útrobách zahynulo všech sedm spojeneckých vojáků – pět Britů a dva Kanaďané. Zmatená letka si pak mohla chybně vyložit, že komplex dobřanské psychiatrické léčebny je plzeňská Škodovka. Naváděcí letouny shodily osvětlovací munici poblíž areálu a na město se začaly sypat bomby.

Zničeny byly tři čtvrtiny Dobřan, ze 746 domů jich zůstalo celých asi jen 200, zahynulo až 400 lidí. Připomínku hrůzné noci představovala zvonice kostela sv. Mikuláše, kterou až do roku 2000 zakrývalo provizorní zastřešení.

Dnes je největší připomínkou všech válek, které Dobřany zasáhly, skulptura obrovské uronění slzy umístěné pod věží. Podle autora, sochaře Václava Fialy, představuje němého svědka válečných katastrof. Doprovází ji nápis výstižný i pro současnou dobu: „Co války provází, co po válkách zůstává, jsou pouze slzy.“

Nálety na Škodovku pokračovaly

Spojenci opakovali nálet na Škodovku v noci z 13. na 14. května 1943. Tehdy závody sice zasáhli, nicméně chod podniku to nenarušilo. Většina bomb budovy minula nebo padla do obydlených oblastí. Zemřely desítky nevinných lidí a nacistická propaganda nálet prezentovala jako teroristický útok.

Američané znovu zasáhli Škodovku až v říjnu 1944. Ani tehdy se její chod nepovedlo zastavit. K tomu došlo až během útoků v dubnu 1945, kdy bohužel rovněž umírali civilisté.

O náletu ze 17. dubna 1945 si můžete přečíst v článku Zaniklá plzeňská čtvrť Cikánka padla popelem při drtivém náletu na konci 2. světové války.

Události doprovázející zničení Škodovky popisuje článek Když bomby padaly na Plzeň. Spojenci udělali během války ze západočeské metropole nejponičenější město u nás.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Zdroj: infotabule na nám. TGM v Dobřanech

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Cookie Consent with Real Cookie Banner