Zaniklá plzeňská čtvrt Cikánka padla popelem při drtivém náletu na konci 2. světové války

Jsou místa, která po staletí odolávají zubu času. Jiná na druhou stranu zaniknou a po letech si na na ně nikdo nevzpomene. Na některá z nich se však zapomenout nesmí, protože jejich zkázu provázela tragédie. Aby se něco podobného už neopakovalo, je třeba památku uchovat pro další generace. Jedním z takových již dnes neexistujících míst je kolonie Cikánka v Plzni.


Čtvrť pro sociálně znevýhodněné na bývalé louce pro kočovníky

Čtvrť pro sociálně znevýhodněné obyvatele začala vznikat ve třicátých letech minulého století v prostoru  mezi Jateční třídou a řekou Berounkou. Louce se lidově říkalo Na cikánce, protože roku 1912 povolili plzeňští zastupitelé na tomto místě tábořit romským kočovníkům. Cikánka se rozrůstala až do druhé světové války, kdy zde stála více než stovka domů.

Smrt mnoha nevinných lidí, kteří stáli v cestě dějinám

Jenže osud malé plzeňské čtvrti nepřál. V půl páté ráno dne 17. dubna 1945, kdy bylo primárním cílem náletu Britského královského letectva přilehlé plzeňské seřaďovací nádrží, byla během několika hodin doslova smetena z povrchu zemského. Levné domy neměly sklepy, a tak se jejich obyvatelé neměli kam ukrýt. V jediném podzemním krytu zemřelo na následky náletu 80 obyvatel Cikánky a poničeny byly téměř všechny domy. V Plzni zemřelo více jak 1000 nevinných lidí. Náletem bylo nejvíce zasaženo nádraží a právě Cikánka, bomby však padaly i na blízkou čtvrť Doubravka a pivovar. Další nálet na Plzeň se konal 25. dubna 1945 a jeho cílem byla plzeňská Škodovka (psali jsme zde).

Důsledky bombardování města pociťují Plzeňané až do dnešních dnů

Nálet provedlo 208 letounů Avro Lancaster. V okolí nádraží dopadlo skoro 900 tun trhavin, 4 tuny zápalných pum, 3 tuny světlic, 168 těžkých a 1861 malých bomb. Mnoho z nich nevybuchlo a předpokládá se, že jsou stále ukryty pod zemským povrchem. I dnes mohou tyto nebezpečné relikvie způsobit škody na majetku i životech. Proto byl v roce 2018 na místě bývalé kolonie Cikánka postaven pomník nejen  pro civilní oběti náletu, ale byl rovněž věnovaný pyrotechnikům a jejich obětavé práci. Posledním případ, kdy byla v Plzni objevena puma z druhé světové války, je z května letošního roku. Ze čtvrti Skvrňany muselo být evakuováno 20 tisíc lidí, bombu zneškodnili pyrotechnici.

Památník na Jateční třídě dnes zdobí neaktivní puma použitá při náletu na Československo. Smyslem pietního místa ležícího u frekventované silnice je, jak stojí napsáno na informační tabuli “připomínat, jak snadno se přijde o svobodu a kolik obětí pak je třeba zaplatit, pro její opětné získání…”

Galerie:

Zdroje: informační tabule na místě, J. Hajšman, P. Mazný – Plzeňský místopis