Když bomby padaly na Plzeň. Spojenci udělali během války ze západočeské metropole nejponičenější město u nás

I v době, kdy se konec války již začínal rýsovat, nacistické Německo nadále vyrábělo, zbrojilo a likvidovalo, jako by se nic nedělo. Prohra nebyla přípustná. Nadále tak probíhala nacistická průmyslová činnost i na našem území. A spojenci zasáhli. Jejich cílem se stala západočeská Plzeň. Plzeňská Škodovka ale dlouho odolávala, padla až na samém sklonku války.


Místo Plzně Dobřany

Tehdejší zaměřovací techniky nebyly tak vyvinuté, jako dnes. A tak byly bombardéry odkázány na nepřesné navigační systémy, znalost územního prostoru a odhad. Stalo se tak, že dobřanský psychiatrický ústav byl zaměněn za cílené Škodovy závody.

Letecká vzdálenost Dobřan a Plzně je mizivá, navigujícímu letci se tak rozsáhlý dobřanský areál jevil jako prostor závodů. Bomby tak byly svrženy. V polovině dubna 1943 tak poničily ústav, město i blízkou Novou Ves. Dobřany tímto mylným útokem získaly smutné prvenství. Staly se první bombardovanou obcí na českém území za druhé světové války. Tento omyl stál život na dvěstě lidí.

Plzeň, pro nacisty strategická, pro spojence dlouho nedobytná

Plzeň se záhy po obsazení okupujícími nacistickými vojsky stala strategickým městem. A to díky své poloze na nově vzniklých hranicích Československa a Německa, existenci řady vojenských objektů, především pak z důvodu plzeňského průmyslového potenciálu. Škodovy závody se tak staly součástí koncernu Reichswerke Hermann Göring a začaly říši vyrábět munici a výzbroj pro vojáky na frontě.

Význam Plzně pro nepřátelské Německo si uvědomovali i spojenci. Město se tak stalo cílem řady náletů. Ty bohužel ničily i civilní stavby a braly životy. Již mezi roky 1940 až 1942 došlo k řadě pokusů, které však nebyly nikterak úspěšné. Letadla neměla dostatečný dolet ani technickou výbavu.

Ke změně došlo na přelomu let 1942 – 1943. Britské letectvo – RAF přišlo s novým typem letounu, který již neměl kýžené nedostatky typů předchozích. K Británii se přidali i Američané a jejich USAAF. Počet náletů se tak zintenzivnil.

Škodovka po bombardování
Nakonec byla poničena i plzeňská Škodovka. Foto: Archiv města Plzně
Místo bombardování Škodovky trpěla civilní Plzeň a okolí

V květnu 1943 bylo vypraveno 168 bombardérů. Drtivá většina shozených trhavých a zápalných bomb však nedopadla na Škodovku, ale zasáhla civilní území Plzně, Bolevec, Košutku, Skvrňany, i nedaleké Radčice. Zemřely desítky lidí. Nezdarů se chopila nacistická propaganda, která hovořila o barbarských teroristických útocích. Nálety však vedly k dalšímu německému kroku. U Vejprnic byl postaven areál, falešná Škodovka. Ten měl spojenecká vojska zmást.

Útoky pokračovaly i v dalších dvou letech. Kromě Škodovky měly zničit například místní nádraží či pivovar. I nadále však docházelo k mylným shozům do obydlených částí města a poničeny byly i městské lázně. V půlce dubna 1945 shodilo 208 bombardérů ničivé pumy na seřaďovací nádraží. Zasaženo bylo také hlavní vlakové nádraží a pivovar i přilehlá Doubravka. Den na to svrhlo 40 letounů bomby na Slovany a Petrohrad. Nákladu se zde zbavily proto, že čelily německé protistřelbě. V tomto období už odhady na obětech stoupají k tisícovce.

Zatímco nálety na nádraží a pivovar byly z vojenského hlediska úspěšné, Škodovka nebyla zasažena dle očekávání. Až na konci dubna ji spojenci pokořili.

Zničení Škodových závodů na sklonku války, důvod k zamyšlení

Závěrečný nálet se odehrál 25. dubna 1945. 307 bombardérů letělo splnit svůj úkol. Sice byly opět neplánované oběti, tentokrát městské části Lochotín, Skvrňany a Karlov nebo objekt nemocnice. Ale Škodovka tentokrát nakonec padla, což si vyžádalo 526 tun bomb. Byla zničena velká část závodu. Ztráty zastavily výrobu. Závod měl přerušen přívod elektřiny, budovy byly polorozpadlé, zničeny byly ocelárny, plynárna, lokomotivka, místní nádraží i výrobna děl. Zdevastováno bylo 70 % areálu. Do konce války se již výrobu nepodařilo obnovit. Alespoň oběti na životech byly nepatrné. A to především díky varování, odvysílanému na rádiu BBC. Během tohoto ničivého úderu tak zemřelo „pouze“ šest zaměstnanců.

I dnes se vedou spekulace o skutečném důvodu zruinování tohoto koncernu na samém sklonku války. Existují názory, že pro upadající říši už jeho fungování nemělo zásadní přínos. Nebyli lidé, poničeny byly vlaky i tratě, které by frontu zásobovaly. Nebyl už ani benzín.

A tak panují dohady, že byl závod záměrně zničen proto, aby po konci války, který už byl na dosah, tento muniční koncern nepadl do rukou Sovětského svazu. Mělo se jednat především o americkou iniciativu.

Zničené životy, domovy i továrny a ztráty za miliardy

Nálety z druhé světové války Plzeň doslova roztrhaly na kusy. Stala se válkou nejponičenějším městem v Čechách. Jen válečné škody v areálu Škodovky činily 12,5 miliardy korun. Obrovský počet obětí na životech netřeba zmiňovat.

Galerie:


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Úvodní foto: Archiv města Plzně