Plzeňské Městské lázně byly ve 30. letech skvostem města. Dnes chátrají a jejich osud je stále nejasný

Městské lázně na Denisově nábřeží v Plzni byly podle čtenářů Plzeňského deníku vyhlášeny ostudou Plzeňského kraje. Krásná budova, která chátrá již řadu let, byla kdysi největším lázeňským areálem v republice a špičkovým zařízením. Nad jejich osudem se částečně podepsala druhá světová válka a privatizace v devadesátých letech. Dnes se v ní hraje paintball.


Nejmodernější a největší lázně v Československu

První zárodky Městských lázní sahají ještě do doby Rakouska-Uherska. Město vypsalo v roce 1914 soutěž na návrh lázeňské budovy. Ambiciózní plán se však pozdržel vinou světového konfliktu i díky změně politických poměrů. Přesto došlo k jeho realizaci a s výstavbou novoklasicistického objektu se začalo v roce 1929 na základě vítězného návrhu architekta Bedřicha Bendelmayera. První část budovy zvaná lidově parní lázně byla dokončena o dva roky později. V roce 1932 byl otevřen bazén i luxusnější část. Ve třicátých letech minulého století lázně zažily svůj vrchol a patřily k špičkovým zařízením svého druhu v Československu.

Smutným milníkem v jejich historii byl prosinec 1944, kdy byla budova zasažena při náletu. Došlo k poškození hlavního sloupového průčelí, které odkazovalo na tradici antického lázeňství a budova již nebyla nikdy zcela opravena podle původního návrhu.

Zanedbaná údržba a stále pokračující chátrání

Opravy se táhly až do roku 1953 a Městské lázně sloužily svému účelu ještě necelých čtyřicet let. Budova však vyžadovala údržbu, která byla během socialismu zanedbávána. V roce 1993 byly kdysi vyhledávané lázně uzavřeny a město spočítalo, že by bylo potřeba 100 miliónů korun na jejich opravu.

V roce 1994 město stavbu vyměnilo za akcie společnosti, která později zkrachovala. Radnice měla možnost objekt znovu koupit do svého vlastnictví za 10 miliónů, ale to se nestalo, a tak jej získala společnost Amádeus, která později opět nabídla lázně městu za 25 miliónů. Tehdy někteří zastupitelé koupi podporovali, přesto k ní nedošlo. Posledním vlastníkem se stala italská společnost TWB, jež měla snahy obnovit lázním zašlou slávu, ale zůstalo jen u vizí. Italové se snažili lázně jeden čas prodat za 150 miliónů, ale žádný zájemce se nenašel.

Současnost Městských lázní patří paintballu nebo urbexu

V roce 2009 byl dokonce plzeňskými architekty vypracován projekt na využití Městských lázní. Budova by mohla sloužit jako hotel s wellness centrem, kavárnou a byty. Primátor tuto myšlenku oživil v loňském roce, ale osud krásné prvorepublikové budovy je stále nejasný, a tak se zde v posledních letech hraje paintball.

Zároveň je toto místo cílem sprejerů, a to především interiér. Dále láká příznivce takzvaného urbexu, což je zkoumání starých chátrajících budov či jiných objektů. Takovou pozornost si ale Městské lázně rozhodně nezaslouží. Vznešená budova dále chátrá a slávy, které v minulosti dosáhla, se asi jen tak nedočká.

Galerie: