Přeštické prase téměř upadlo v zapomnění. Tajné chovy jej v minulosti zachránily a dnes jeho obliba znovu roste
Vepřo-knedlo-zelo bývá právem označováno za nejtypičtější české jídlo, což samo o sobě ukazuje, že spotřeba vepřového masa je v České republice značná. Chov vepřů má u nás dlouhou tradici. Mezi nejznámější plemena patří bezesporu přeštické černostrakaté prase vyšlechtěné v zemědělském družstvu v Přešticích na jižním Plzeňsku. Plemeno bylo dokonce roku 1992 zařazeno mezi genetické zdroje. To znamená, že se jedná o živý materiál, jenž obsahuje geny s bezprostřední nebo potenciální hodnotou pro lidstvo. Přesto nemělo daleko k tomu, aby upadlo v zapomnění.
Přeštické prase má kořeny i v Anglii a Německu
Původně se ještě před rokem 1850 na Plzeňsku chovalo prase staročeský štětináč. Jednalo se sice o nenáročné a plodné plemeno, ale jeho nevýhodou bylo, že nestačilo rostoucím nárokům na produkci masa. Z toho důvodu se za časů Františka Josefa I. začala dovážet jiná plemena z Anglie a Německa, přičemž křížením se staročeským štětináčem vznikly skupiny přeštických a kralovických prasat.
Chov přeštického prasete byl v minulosti opakovaně ohrožen
Přeštická černostrakatá prasata, pro která se vžil lidový název přeštíci, rozhodně neměla snadný život, co se samotného zachování plemena týče. Za První republiky byl totiž v roce 1924 schválen plemenářský zákon, jenž stanovil, že od roku 1928 mělo být do chovu zaváděno jen bílé ušlechtilé plemeno, kdežto od chovu přeštických prasat se mělo ustupovat.
Černostrakatí kanci směli být používáni do roku 1936. Za druhé světové války byla tato nařízení ještě zostřena, takže musel být chov udržován tajně, což se odrazilo v nekontrolované příbuzenské plemenitbě.
Přeštické prase má řadu pozitivních chovných vlastností
Na lepší časy se přeštíkům začalo blýskat od roku 1952, kdy byly podnikány první kroky k záchraně tohoto plemene. Regenerace byla skončena v roce 1964 a následně bylo přeštické prase zušlechťováno prostřednictvím plemen pietrain a německé sedlovité prase.
Chovatelé u tohoto plemene prasat v současnosti chválí především jeho nenáročnost, značnou odolnost proti stresu, schopnost adaptovat se na různé podmínky a pozitivní mateřské vlastnosti. Přeštické prase je tedy vhodné i do dnes moderních ekologických chovů. Záporem jsou naopak méně příznivé ukazatele jateční hodnoty.
Pražská šunka a přeštické prase patří k sobě
Kde se můžete nejběžněji setkat s masem přeštických prasat? Jedná se hlavně o speciální masné výrobky. Již v minulosti bylo toto maso doporučováno pro výrobu šunek a výseku.
Důležité je hlídat hmotnost zvířete, při 60-70 kg se maso vyznačuje křehkostí, šťavnatostí a jemnou prorostlostí tukem. Pokud výkrm trvá delší dobu, dochází k rychlému ukládání tuku, takže je možné hovořit o typickém sádelném praseti.
Za První republiky byla z přeštického prasete produkována takřka legendární pražská šunka, která se vyvážela i do zámořských zemí. Nelze se divit, že i dnes se různí výrobci vracejí k masu přeštického prasete.
Přeštíci mají i pomník v místě svého zrodu
V Přešticích má tato odrůda černých vepřů památník, který vznikl v 60. letech minulého století jako reakce na záchranu plemena. Původně stál na náměstí, ale tam se těžké kamenné sousoší propadalo do hlíny, na které bylo umístěno, a tak se kamenní přeštíci přesunuli na místo vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde stojí dodnes. Vidět je tak může i každý projíždějící na frekventované silnici Plzeň – Klatovy. Sousoší je navíc situováno nedaleko zemědělského družstva, kde se v dávných dobách začali rodit první vepři tohoto druhu.
Další články na téma Přeštice:
- Když víra uzdravuje. Svatý obraz Bolestné Panny Marie v Přešticích údajně ožíval i pomáhal
- Starý kostel sv. Ambrože ve Vícově u Přeštic měl údajně naříkající zvon, jehož srdce leží dodnes na dně řeky
- Vdavekchtivá Káča ani čertem nepohrdla. Odnesl si ji do pekla nedaleko západočeských Lužan
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Copywriterka se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2016. Vystudovala archeologii, ale zajímá se v podstatě o veškeré obory, které spadají do skupiny humanitních věd. Mezi její preferovaná témata, která jsou úzce spjata s jejími koníčky, patří gastronomie, přírodní a kulturní památky, historické události, literatura, flóra a fauna.