Tajemství Ticholovce: Procházka mezi kaplemi a příběhy minulosti
Procházky přírodou jsou kouzelné v jakémkoliv ročním období. Někdy člověk nemusí ani nikam daleko od civilizace a rázem se ocitne obklopen stromy, poli, loukami a lesy. Česká příroda je v tomto ohledu trošku specifická, protože naše krajina je doslova protkaná drobnými sakrálními památkami, které kdysi těšily místní obyvatele i poutníky na jejich cestách. Dnes připomínají dobu, kdy člověk žil s přírodou v mnohem větším souladu a pomaleji. A na jednu takovou procházku se vydáme v dnešním článku. Vyšlapeme na úpatí kopce Ticholovec u Příchovic na jižním Plzeňsku, kde se nachází hned dvě magická místa.
Od kaple ke kapli
Ticholovec je nenápadný kopec na Přešticku. V současné době je spíše spojován s výstavbou satelitního městečka pod jeho svahem. Jeho druhá strana však nabízí nejen krásné přírodní scenérie, ale i kouzlo dvou výjimečných kaplí. Vlastně tří. Tou první je kaple sv. Jana Nepomuckého na příchovické návsi, kterou určitě neminete. Je hezky udržovaná, ozvučena elektrickými zvony a zvenčí ji stráží socha samotného světce.
Od kaple stačí pokračovat po části Naučné stezky se Sv. Vojtěchem okolím Přeštic a asi po kilometru dorazíte ke kapličce sv. Anny. Ta v sobě, včetně blízké lípy, nese kousek ponuré historie. V roce 1742 se tudy vraceli zbědovaní francouzští vojáci po obléhání Prahy během války o rakouské dědictví. Když si pod Ticholovcem dali od pochodu oddech, pobili je husaři. Mrtvá těla druhý den pohřbili místní obyvatelé a v památce zabitých vztyčili u mohyly kříž a zasadili lípu. O několik let později nedaleko místa jejich odpočinku vyoral sedlák Louda pokladnici plnou mincí, která mohla patřit Francouzům. Za tyto peníze tak o deset let později vznikla kaplička, jež s lípou dodnes připomíná hrůzu války. Při pohledu na její bílé zdi a skromný, ale důstojný vzhled si lze představit, jak po staletí sloužila místním obyvatelům k modlitbám a rozjímání.
Kaple ve skále a síla přírody
Pokud se vydáte dál výše do lesa po stezce, narazíte na kapli svatého Vojtěcha, které místní obyvatelé začali říkat lesní kaple. Její jedinečné umístění navozuje poněkud odlišnou atmosféru od níže položené kaple sv. Anny. Působí totiž až mysticky. Je skromná, tak jako světec, jehož jméno nese. Kapli totiž tvoří jen malá skála s vyobrazením sv. Vojtěcha, nad níž byl později postaven dřevěný přístřešek.
Místo je opředeno pověstí, která je u kaple vytesána. “Svatý Vojtěše oroduj za nás! Svatý Vojtěch šel tady z Říma 990 – An žena opodál místa stála s dítkami a praví ticho děti, lovec de, na to odpověděl sv. Vojtěch, tak ženo, bude se zde menovat místo to Ticholovec, pak odešel od skály a zvostal stín Jeho, na této stěně, jenž do dnešní doby, v Úctě si vážíme.“ A tak mělo vzniknout jméno Ticholovec.
Magii lesa dříve dokreslovala studánka s údajně léčivým pramenem a malými koupacími lázněmi. Ticholovec ale v posledních dekádách zažil jednu útrapu za druhou. Sucha, vichřice i kůrovec, to vše se negativně podepsalo na lese. Nejvíce mu ale uškodila masivní těžba, když se pozemek vrátil v restituci původním majitelům. Les před několika lety obec vykoupila, opět jej osadila dřevinami, a tak znovu ožívá.
Procházka na Ticholovec je cestou k duchovnímu povznesení, aniž byste museli být věřící. Je to malá výprava za poznáním historie i přírody jižního Plzeňska. Výhledy na Pošumaví jsou odsud zkrátka nádherné.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Plzeňačka, která se aktivnímu psaní věnuje od roku 2017, je hybnou silou několika magazínů. Myslí především na čtenáře a aktuální témata zpracovává do jednoduché a čtivé formy.