Foto: Hana Komiňová, Plzenoviny.cz

Vlk nezachránil jen Romula a Rema. Podobná událost měla stát za jménem hradu v západočeském Vlčtejně

Zvířata jako domnělí zachránci nevinných dětí se v pověrách objevují, stalo se tak i nedaleko Blovic. Hrad ve Vlčtejně prý dlouho neměl žádné oficiální pojmenování. Až legendární vlčí záchrana syna tehdejšího majitele údajně dala vzniknout názvu panství.

Něco málo z historie

Hrad měl původně nechat postavit vážený pan Holen kolem roku 1284. Za jeho konečnou monstrózní podobou však stála až přestavba z druhé poloviny 14. století, k níž došlo z iniciativy Rožmberků.

Dnes už je z něj zřícenina. Jeho obvodové zdi se však i nadále majestátně tyčí na vrcholku nad obcí.

Název vystupující z legend

Název hradu obestírá dávná legenda, která se datuje právě do doby působení prvního uváděného majitele Holena a váže se k záchraně jeho synka.

V době, kdy už hrad stál, avšak beze jména, se měl ztratit syn pana Holena Ondřej. Celou noc otec prožil v mukách nad tím, kde malý Ondra může být. Ráno svitla naděje, u brány hradu se objevila žena, která tvrdila, že hocha zahlédla v místních lesích. Holen neváhal a vydal se se svými zbrojnoši do odlehlých končin chlapce hledat. U jednoho ze statných stromů jej skutečně nalezli.

Tip na výlet: Zřícenina hradu Roupov

Syn však ležel bez hnutí. Holen samým strachem seskočil z koně a hnal si to k Ondrovi v naději a zoufalém strachu zároveň. Chlapce nakonec vzbudil, jeho nejčernější můry se nenaplnily, zlou noc hoch přečkal ve zdraví. Holen se začal chlapce vyptávat, co se stalo a jak vydržel během studené noci. Ondřej mu začal vyprávět, že ho v lese našel obrovský vlk. Ten jej měl zavést ke stromu, kde ho uložil a sám jej svojí hustou srstí zahříval až do rána. Pak odešel, poklidně, a aniž by Ondrovi zkřivil vlásku. Vděčný pán Holen pak své sídlo pojmenoval na počest tohoto vlka.

Zvíře zachránce nebo zkomolení?

Do jaké míry se legenda blíží pravdě nelze říct. Nápadně však připomíná jiné fantastické příběhy. A tak třeba i Romula a Rema, mýtické zakladatele Říma, měl dle nejrozšířenější pověsti před jistou smrtí zachránit vlk, v tomto případě tedy vlčice. Zda byla Vlčtejnu předlohou velkolepá a světově známá pověst o zakladatelích Říma, spadající do dob ještě před naším letopočtem, se lze jen domýšlet.

Další z možností je, že zvíře v příběhu může představovat zástupný symbol osoby lidské, která z nějakého důvodu zkrátka neměla být jmenována. Variací existuje daleko více. Jedna z racionálních možností poukazuje na podobnost s německým výrazem Wildenstein (Divoká skála), právě tak se místu říkalo ještě před vybudováním hradu. Počeštění a letité komolení názvu tak mohli způsobit konečné pojmenování.

Galerie:

Zdroj: Informační cedule hradu; hradyplzenskehokraje.estranky.cz

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru