Přimda je nejstarším kamenným hradem v Čechách. Dochovala se jen věž a přístavek se záchodem
Přimda je pravděpodobně nejstarším kamenným hradem na území Čech. Podle legendy byla postavena už v roce 925, ale historické prameny zmiňují až počátek 12. století. Zbytky Přimdy jsou dnes jasně viditelné ze širokého okolí, dobře ji mohou spatřit například řidiči projíždějící po nedaleké dálnici D5.
Přimda byla spolehlivým obranným hradem i vězením
Malý hrad byl postaven na stejnojmenném skalnatém hřebenu v severní části Českého lesa ve výšce více jak 800 metrů nad mořem. Vzhledem ke svému umístění byl hrad vždy považován za bezpečný. Postavit jej pravděpodobně nechal německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, ale podle historických pramenů již v roce 1126 patřila Přimda českým knížatům.
Stavba se vzhledem ke svému dobrému umístění stala pohraniční pevností, odkud byla střežena důležitá obchodní stezka z Prahy a Plzně do Horní Falce. Pod hradem postupně vzniklo stejnojmenné město.
Přimda se ale v historii neproslavila jen jako hrad, ale také jako vězení významných osob. V letech 1148 – 1150 byl ve věži nedobrovolně držen kníže Soběslav II. a o sto let později byl na Přimdě internován budoucí “král železný a zlatý” Přemysl Otakar II.
Karel IV. Přimdu v listině Majestas Carolina uvedl jako královské zboží, které nemá být nikdy zastaveno, ale už jeho syn Václav IV. hrad v roce 1394 dal do rukou Jindřichu z Rožmberka. Poté se dlouhá staletí měnili majitelé z různých šlechtických rodů. Hrad postupně ztrácel na významu a na konci 16. století zůstal bez stálého správce. Přimda se proměnila ve zříceninu během třicetileté války (1618 – 1648).
Do současnosti se dochovala jen nejstarší věž se záchodem
Dodnes z hradu zůstala kamenná věž, tzv. donjon, která nese rysy staré románské architektury, což napovídá, že stavitelé byli Vohburkové. Věž je také zřejmě nejstarší částí Přimdy. Měla tři patra a právě v ní byl vězněn kralevic Přemysl. Na západní straně věže se zachoval přístavek s kamenným prevétem, který představuje vůbec nejstarší dochovaný záchod na našem území. Z dalších částí hradu nezbylo nic a nebo jen fragmenty.
Ruiny byly několikrát opravovány. Konzervace proběhla už v letech 1877 – 1879, poté v roce 1961 a největší opravy proběhly po roce 2000. Dnes je zřícenina volně přístupná, avšak útroby věže jsou zamčeny. I tak ale výšlap stojí za námahu. Nahlédnete totiž do míst nejranější české historie.
Na Přimdu okolo staré kaple a kamenných pyramid
Dorazíte-li do příhraničního městečka Přimda, cestu k hradu jistě najdete, půjdete zkrátka pořád nahoru. Kopec se zříceninou je dominantou celého okolí a při dobré viditelnosti jej lze spatřit i z Plzně.
Výchozím bodem k výšlapu může být náměstí s kostelem sv. Jiří, kamennou kašnou a dvěma dřevěnými medvědy. Tam také najdete místní infocentrum. Chcete-li si výšlap zkrátit a jedete vlastním autem, můžete zaparkovat na plácku u hřiště v ulici Pod Hradem. Poté už půjdete po naučné stezce Přimda. Minete kapli Panny Marie z roku 1852, odkud se vám naskytne krásný výhled na Český les a okolí.
O něco dále můžete postavit kamennou pyramidu, k jejíž stavbě vybízí místní kronikář. Na místě se jich nacházejí desítky. Smysl pyramid vysvětluje cedule na místě, jejíž fotografii najdete v galerii pod článkem. Pak už zbývá jen dojít lesem k hradu.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.