Foto: Hana Komiňová, Plzenoviny.cz

Zámek ve Velkých Dvorcích jako sídlo filmových ateliérů, lazaret i plánovaná ubytovna pro Hitlerjugend

Zámek v těsné blízkosti vsi Velké Dvorce má za sebou dlouhou historii, bohužel ne zrovna veselou. Několikrát vyhořel, světové války ho poznamenaly krví raněných i německou správou, aby nakonec desítky let chátral.

Groß Meierhöfe neboli Velké Dvorce

Velké Dvorce existují dle dochovaných záznamů zhruba od roku 1596. Dnes jsou částí města Přimda v okrese Tachov. Místní dominantou je zámek, jehož noblesu odvál zub času. Kdysi dávno byl však centrem rozmanitého dění.

Zámek nechal postavit Jan Václav Novohradský z Kolovrat kolem léta Páně 1690. Je dílem neznámého italského autora a co se slohu týče, jednalo se o stavbu průměrnou, nikterak honosnou. Místní archivy nenabízí příliš informací k detailní historii objektu. Ví se však, že zámek prošel několika přestavbami, vedoucími ve své konečné podobě k novobarokní úpravě. Ta měla zámku dodat na prestiži a povýšit jej na reprezentativní sídlo.

Filmové ateliéry

Jedním z veselejších období zámku bylo působení filmových ateliérů firmy Sascha Filmfabrik, které zde zhruba dva roky sídlily. Zřídil je tu Alexandr Josef Kolovrat Krakovský, někdejší úspěšný filmový producent. Právě zde vznikla filmová reportáž o svatbě arcivévody Karla Habsburského se Zitou Bourbonskou-Parmskou. Význam díla tkvěl především v tom, že kromě záznamu ze svatby samotné, představovala i reportáž jeden z prvních filmových záznamů císařské rodiny vůbec.

Zámek ve své historii vyhořel několikrát. Požár z roku 1912 ateliéry definitivně přesunul z Dvorců do Vídně.

Lazaret

V druhé polovině první světové války začal areál sloužit jako vojenský lazaret. Místo filmových rekvizit tu leželi muži s pahýly místo končetin a těžce oddychující oběti válečné vřavy. Zámek už nesloužil zábavnímu průmyslu, byl místem smrti a utrpení. Z doby existence lazaretu opět chybí přesnější záznamy, nicméně jeho zřizovatelem měl být rovněž Alexandr Josef.

Pod správou SS

Ani druhá světová válka se zámku nevyhnula. Roku 1942 byl prohlášen za německý majetek. Ve správě okupantů měl být upraven, jakožto ubytovna pro příslušníky Hitlerjugend, polovojenské mládežnické organizace NSDAP. Zda zámek tento domnělý výkvět německé mládeže skutečně hostil, nelze říci. Opět totiž chybí záznamy, tentokrát z důvodu záměrného zničení materiálů nacisty na sklonku války.

Nenaplněné snahy

Následující dlouhé roky se nesly ve znamení úpadku stavby. Areál sloužil jako sklad zeleniny či k ustájení dobytka. Hospodářská stavení fungovala třeba jako restaurace, prodejna Jednoty, škola či školka.

Od roku 1967 se sice střídavě hovoří o plánované rekonstrukci. Ani jeden z tehdejších majitelů však nápad nedotáhl do konce. Ve všech případech skončily tyto vize vyhotovením projektové dokumentace.

Nová majitelka a nové plány

Areál je nyní v rukou soukromé majitelky. V současnosti probíhá další ze snah o jeho obnovu, rekonstrukce už se dokonce realizuje. Nezbývá než doufat, že tentokrát už budou revitalizační plány naplněny zcela.

Galerie:

Zdroj: Z. Gersdorfová: Historie zámku ve Velkých Dvorcích (in: Památky západních Čech)




Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
Přidat na Seznam.cz