Chaloupka na pilíři. Foto: Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Ze staré důlní vlečky u Mantova zůstaly jen zbytky mostu. Na pilíři dnes stojí strašidelný domek

Stopy historické těžby uhlí na Stodsku na jižním Plzeňsku jsou patrné především v okolí Zbůchu, kde můžeme ještě v dnešních dnech pozorovat zbytky odvalové haldy. Zde se těžilo převážně ve druhé polovině minulého století. V blízkém okolí ale probíhala těžba ještě dříve, většinu důkazů po této činnosti však dávno zavál čas. Jedním z pozůstatků po těžbě z přelomu 19. a 20. století jsou zbytky železničního mostu u Mantova, kudy procházela vlečka od dolů Austria v Mantově a Bayer ve Vstiši.

Délka vlečky byla dlouhá asi 6,5 kilometrů a začínala u strážního domku mezi Stodem a Chotěšovem. Na této krátké trase musela překonat tok řeky Radbuzy. Most již nestojí, ale zbytky jeho konstrukce, především středový pilíř, jsou vstupní branou do minulosti. Jde o nejpatrnější stopu, která spojuje historickou těžbu se současností. Koleje totiž byly rozebrány ihned po ukončení těžby a použity jinde. Dráhu byste tedy hledali marně. Jen v okolní krajině se místy objevují patrné násypy, kudy kdysi trať vedla. Jeden takový je k vidění v Mantově.

Těžba v Mantově

Počátky těžby uhlí v Mantově se začaly psát už v roce 1780, ale k jejímu většímu rozvoji přispěla až v roce 1861 železniční trať spojující Plzeň a německý Furth im Wald. Důl Austria byl otevřen v roce 1892. Těžilo se zde uhlí výborné jakosti a bylo využíváno především v průmyslu. Nepřetržitá těžba probíhala až do roku 1921.

Težba ve Vstiši

U Vstiše se těžilo v několika dolech. Nejvýznamnějším byl důl Bayer, dříve nazývaný Štich. Hloubit se začalo v roce 1893 a těžba byla zahájena o dva roky později. Hloubka hlavní jámy dosahovala úctyhodných 452 metrů. Těžilo se ale pouze do roku 1904. Bayerka, jak se dolu mezi havíři říkalo, patřila k dolům bohatým na výrony třaskavých plynů a o nebezpečí zde nebyla nouze. I proto se v dole horníci zdráhali pracovat. Jeden z nich přišel při výbuchu o zrak.

Po stopách vlečky i za ježibabou

Výrazné stopy po obou dolech dnes patrné nejsou, a proto zájemci o industriální historii mikroregionu Radbuza vyhledávají hlavně zbytky mostu přes řeku u jezu nedaleko Mantova. Na místo se dá z obou stran dojet autem. Vhodný je příjezd k levému břehu od Chotěšova. U technické památky je i malé parkoviště, kde lze vůz zanechat. Samozřejmě cyklisté a pěší turisté se na místo také pohodlně dostanou po modré turistické značce.

Každého na první pohled překvapí dřevěná chata na středovém pilíři mostu. Není k ní žádný přístup a malá veranda evokuje přistávací plochu pro čarodějnice. Chatku před několika lety postavilo několik kutilů z letního tábora, kteří materiál ke stavbě přepravovali na pilíř pomocí lanovky nebo po vodě. Lanovkou šlo nějakou dobu chatku také navštvít. Dnes už je bohužel ponechána svému osudu (nebo čarodějnici?) a chátrá.

Především díky chatce na pilíři je tak místo navštěvováno i rodinami s dětmi, ve kterých strašidelné stavení vyvolává pohádkové představy. Dále lze u jezu pozorovat oba krajní pilíře mostu a násyp pro koleje.

Galerie:

Zdroje: informační tabule na místě; stránky obce Mantov, Š.Votavová – Historie těžby uhlí ve Vstiši a na jižním Plzeňsku

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz