Smutné výročí židovských transportů v Plzni si připomínáme právě v těchto dnech
Ve dnech 18. – 26. ledna 1942 se v Plzni uskutečnily celkem tři transporty více než 2600 plzeňských Židů, z nichž se
Čtěte víceVe dnech 18. – 26. ledna 1942 se v Plzni uskutečnily celkem tři transporty více než 2600 plzeňských Židů, z nichž se
Čtěte víceVěrka Kohnová si svůj deník psala od srpna 1941 do ledna 1942. Dětskýma očima v něm zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem.
Čtěte víceTento den nepatří mezi známé historické milníky. Vztaženo ke druhé světové válce jej zplna zastínila data jiná. Přesto tohoto dne, přesně před 79 lety, došlo k něčemu tragicky významnému.
Čtěte více20. ledna 1942 se v zámečku na břehu jezera Wannsee poblíž Berlína konala konference, která nechvalně vstoupila do dějin. Projednávala se zde totiž koordinace konečného řešení židovské otázky.
Čtěte víceBěhem válek se někteří lidé snaží žít tiše až neviditelně, jiní jdou s davem pro vlastní cíle a malá hrstka odvážných útlaku vzdoruje. Takový byl i Raoul Wallenberg.
Čtěte víceO Josefu Mengelem, bestiálním lékaři nazývaném „Anděl smrti“, toho bylo napsáno dost. Osvětim, továrna na smrt a utrpení, však zažila i jiného anděla. Tuto přezdívku si pro své obětavé skutky vysloužila služebnice Boží, Marie Cecilie Autschová.
Čtěte víceKaždá válka nese oběti v řadách obyčejných lidí. Ta druhá světová ale trhala rekordy. Civilisté museli nedobrovolně pracovat pro růst Německa. Trpěli a umírali. Historie pro tento jev ustálila označení nucené nasazení.
Čtěte víceBylo jí jen deset let, když židovskou dívku Evu spolu s dvojčetem Miriam a zbytkem rodiny odvlékli do pekla jménem Osvětim. Její život je příběhem o tom, že nenávist plodí jen další zlo a odpuštění má očistné účinky.
Čtěte víceJiž program Eutanazie, jehož cílem byla fyzická likvidace postižených občanů říše a jí podřízených oblastí, nastínil možné řešení, vedoucí k odstranění pro nacistické Německo nežádoucích skupin lidí, především Židů – tichý přesun na místo exekuce.
Čtěte vícePoté, co bylo rozhodnuto o takzvaném konečném řešení židovské otázky, což ve své podstatě znamenalo vyhlazení židovské populace, vyvstala otázka jakou metodu zvolit. Mělo se jednat o masové vraždy co největšího počtu osob najednou.
Čtěte víceMezi roky 1939 – 1945 padlo za oběť nacistickému běsnění na šest milionů lidských životů. V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky dosáhl antisemitismus do té doby nepředstavitelných rozměrů.
Čtěte více