Volnočasový magazín Plzeňského kraje
Čtvrť pro sociálně znevýhodněné obyvatele začala vznikat ve 30. letech minulého století v prostoru mezi Jateční třídou a řekou Berounkou. Nálet Britského královského letectva ji však v dubnu 1945 srovnal se zemí.
Čtěte více
Nacisté si ve své zvrhlé politice udělali z koncentračních táborů předmět podnikání. Hladem, žízní a terorem sužovaní vězni museli tvrdě pracovat nejen pro říši, ale i pro celou řadu firem, které se rozhodly na této levné pracovní síle profitovat.
Čtěte více
Nacistické Německo na konci války stále zbrojilo a likvidovalo. A spojenci zasáhli. Jejich cílem se stala západočeská Plzeň. Plzeňská Škodovka ale dlouho odolávala, padla až na samém sklonku války.
Čtěte více
Nacistické Německo od počátku nezastíralo svůj negativní vztah k židovským obyvatelům. Od roku 1933 na nich protižidovská propaganda nenechala nitku suchou. A tak se postupně v Německu stalo pronásledování a ponižování Židů zcela běžným.
Čtěte více
Třetí říše se územně rozpínala, jenže porodnost rok od roku klesala. A příkladní árijci umírali na frontách, místo aby plodili syny. Himmlera tato situace značně znepokojovala. Vinu viděl především v ženách, ty dle něj dostatečně neplnily svoji povinnost.
Čtěte více
Vypadal jako řadový úředník. Malý nesvalnatý chlápek s kulatými brýličkami. Neměl IQ jako Einstein, ani precizní diplomatické schopnosti. Jeho povaha však byla schopna a ochotna plnit i ty nejzrůdnější úkoly. A tak se prosadil. Z průměrného Němce se stal říšský vůdce SS a šéf gestapa.
Čtěte více
O Romech, coby zajatcích nacistických táborů, se příliš nemluví. Přesto i oni byli vězněni, mučeni, zkoumáni a zaznamenáváni. V tomto procesu sehrála svoji roli i Dina Gottliebová, brněnská Židovka a zajatkyně rodinného tábora v Osvětimi.
Čtěte více
Nejen židovský národ měl padnout za oběť hrůzovládě nacistického režimu. Po prvotních mesianistických vizích Heinricha Himmlera zřídit pro čisté Romy rezervace, rozhodl o dalším konečném řešení.
Čtěte více
Jak je známo, v Osvětimi Březince (Auschwitz Birkenau) byl zřízen rodinný tábor pro vysídlené obyvatele terezínského ghetta. Jejich životní poměry byly příznivější než podmínky, jimž byli vystavováni ostatní zajatci. Přední osobností dětského bloku se stal Fredy Hirsch.
Čtěte více
Severočeský Terezín (Theresienstadt) se za druhé světové války stal ghettem, v němž byli vězněni Židé z Protektorátu Čechy a Morava, ale i z Třetí říše. Z bývalého posádkového města vzniklo peklo pro téměř 45 000 vězňů.
Čtěte více
Láska překoná všechny bariéry. A tak se stalo, že i v Osvětimi, místě smrti a utrpení, se zrodil cit silnější než všechny okovy. Příslušník SS zahořel láskou k mladé židovské dívce a pro její záchranu byl ochoten riskovat vlastní život.
Čtěte více
Zástupci města Plzně, konkrétně náměstek primátora Michal Vozobule, radní Lucie Kantorová a radní Vlastimil Gola, v pátek 7. června dopoledne odhalili v Arromanches v Normandii pamětní desku Československé samostatné obrněné brigádě.
Čtěte více
V prostorách částečně zrekonstruovaného KD Peklo v Plzni se znovu otevřelo muzeum Patton Memorial Pilsen. Muzeum nemapuje pouze působení amerických vojsk na západě Čech, ale popisuje celý postup Američanů od vylodění v Normandii přes bitvu v Ardenách až po Plzeň.
Čtěte více
Je všeobecně známé, jak se nacistický režim choval k lidem vězněným v koncentračních či vyhlazovacích táborech. Nepředstavitelný sadismus a všudypřítomná smrt se staly každodenní součástí života. Ale i zde se objevovaly city. Lidé si tím snažili ponechat zbytky svého lidství.
Čtěte více
Západočeské město Holýšov (Holleischen) se po postoupení československého pohraničí Německu stalo kvůli strategické poloze významným válečným průmyslovým komplexem. V celkem sedmi táborech zde byli také vězněni zajatci a nepřátelé říše.
Čtěte více
Rodina Janouškova pocházela z Přerova. Zde se 30. října 1893, do rodiny oficiála státních drah, narodil Karel Janoušek. Byl nejstarší z 11 dětí a mládí prožil v poklidné atmosféře. Jeho dospělý život však poznamenaly světové války.
Čtěte více
Do koncentračních táborů byli během 2. světové války umisťováni muži i ženy, přičemž větší zastoupení měli muži, neboť mladé ženy s malými dětmi většinou čekala cesta rovnou do plynové komory. Přesto existoval tábor určený výhradně ženám.
Čtěte více
Adolf Hitler rozpoutal peklo na zemi. Nikdy by se mu to však nepovedlo, kdyby byly jeho stále se stupňující požadavky odmítnuty a aktivně se zasáhlo proti jednání, které bylo v přímém rozporu s Versailleskou smlouvou.
Čtěte více
Albert Pierrepoint se narodil roku 1905 v anglickém Claytonu. Jeho profesní dráha byla dána již od mládí. Měl a chtěl následovat povolání svého otce i strýce a stát se katem.
Čtěte více
Před sto třiceti lety, 20. dubna 1889, se v Braunau, městě nedaleko rakouského Lince, jedné obyčejné ženě narodilo dítě. Z dítěte vyrostl ambiciózní muž. Onen muž se jmenoval Adolf Hitler a obyčejným být opravdu nechtěl.
Čtěte více
Dvě panelové putovní výstavy Židovského muzea v Praze tvoří volnou tematickou součást letošního ročníku Jom ha-šoa (Den památky obětí holokaustu).
Čtěte více
Koncentrační a vyhlazovací tábor Mauthausen, který leží nedaleko stejnojmenného městečka, zhruba 20 km od rakouského Lince, dovedl význam termínu „Vernichtung durch Arbeit“, tedy zničení prací, k obludné dokonalosti.
Čtěte více
Jak přesvědčit veřejnost ve svůj prospěch? Stačí jedno procento pravdy a statný řečník. Takto se chvástal vrah od stolu, ministr propagandy Třetí říše, Dr. Joseph Goebbels. Bohužel v tomto, jako jednom z mála, nelhal.
Čtěte více
Druhá světová válka je jednou z nejčernějších kapitol moderní historie. Nacistické krutosti páchané převážně na židovském obyvatelstvu dosáhly takových rozměrů, že zdravý rozum nikdy nepochopí, jak se něco takového vůbec mohlo dít.
Čtěte více
Holocaust je termín, který se zrodil díky Hitlerovým protižidovským opatřením, především pak v souvislosti s konečným řešením židovské otázky. Co se negativního postoje vůči Židům týče, zde ale nepřišel s ničím novým, antisemitismus má kořeny hluboko v historii.
Čtěte více
Sčítání lidí probíhá na území českých zemí potažmo Česka pravidelně od roku 1754. Až na období po světových válkách obyvatel neustále přibývá. Při posledním sčítání žilo na území Česka 10 436 560 obyvatel.
Čtěte více
Skutečnost, že se koncentrační tábor Osvětim postupně stal rovněž táborem vyhlazovacím, je všeobecně známa. Osvětim se do historie zapsala jako továrna na smrt. Proces masového vraždění zde totiž opravdu získal charakter průmyslové výroby.
Čtěte více
15. března 1939 začala okupace naší republiky a jedno z nejtemnějších období české historie. 16. března stejného roku vzniká na základě rozhodnutí Adolfa Hitlera Protektorát Čechy a Morava.
Čtěte více
Již program Eutanazie, jehož cílem byla fyzická likvidace postižených občanů říše a jí podřízených oblastí, nastínil možné řešení, vedoucí k odstranění pro nacistické Německo nežádoucích skupin lidí, především Židů – tichý přesun na místo exekuce.
Čtěte více
V mázhauzu plzeňské radnice začala v pátek 8. března dokumentární výstava Radovana Kodery věnovaná holocaustu plzeňských Židů.
Čtěte více
Nacistické Německo doslova obrátilo měřítka lidských i morálních norem. Evoluci si vysvětlilo jako cestu, na níž ostatní národy zůstávají v pozadí a v rámci dalšího vývoje musí ustoupit rase árijské, která stane na vrcholu.
Čtěte více
Poté, co bylo rozhodnuto o takzvaném konečném řešení židovské otázky, což ve své podstatě znamenalo vyhlazení židovské populace, vyvstala otázka jakou metodu zvolit. Mělo se jednat o masové vraždy co největšího počtu osob najednou.
Čtěte více