Sofronka slaví 70 let. Plzeňské arboretum ukrývá borovice z celého světa
Arboretum Sofronka v plzeňském Bolevci vzniklo před 70 lety jako místo pro výzkum a šlechtění borovic. Dnes je otevřené veřejnosti a kromě lesnického výzkumu slouží také jako místo pro vzdělávání dětí i dospělých.
Od semínek z celého světa
Sofronku založil v roce 1956 lesnický odborník a přírodovědec Karel Kaňák. Tehdy dostal na starosti výzkum a šlechtění borovice lesní v Československu. Protože pro tento účel chybělo vhodné pracoviště, rozhodl se vybudovat specializované arboretum.
„Chodily nám tak poštou semínka borovic z celého světa,“ vzpomíná jeho syn Jan Kaňák, který po otci v práci pokračoval. Na oplátku putovala do zahraničí semena českých dřevin, především jesenického modřínu.
Pro Sofronku si Kaňák vybral severní okraj Plzně. Zdejší suchá písčitá půda s nedostatkem vláhy a živin je pro borovice vhodná, zatímco citlivější druhy zde mohou mít problémy. Výzkumné plochy byly vysazovány bez hnojení a chemické ochrany. O přežití jednotlivých stromů tak rozhodoval především přírodní výběr.
Největší sbírka proveniencí borovice lesní
Na Sofronce se zkoušelo pěstovat 68 druhů borovic. Některé se zde uchytily dobře, jiné kvůli místním podmínkám nepřežily. Dnes zde roste 40 druhů a 15 mezidruhových kříženců.
Výjimečná je především sbírka borovice lesní. Sofronka má celkem 256 jejích proveniencí, tedy vzorků různého geografického původu. Právě díky dlouhodobému sledování mohou odborníci porovnávat, jak jednotlivé populace reagují na zdejší podmínky.
„Provenienční výzkum poskytuje základ využitelný k praktickému šlechtění,“ vysvětluje profesor Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Podle něj je význam podobných ploch ještě větší v době měnících se klimatických podmínek.
Místo velkých teplotních rozdílů
Zajímavá je Sofronka také z meteorologického hlediska. Stanice zde funguje od roku 1960 a od roku 1969 je součástí hydrometeorologické služby. Písčité podloží se v létě rychle zahřívá, v zimě se naopak projevuje poloha v mrazové kotlině.
„Třeba letos jsme měli asi třikrát nejvyšší teplotu v republice,“ uvedl Jan Kaňák. Naměřeno zde bylo 41,5 °C. Z opačného konce teplotního rozpětí pochází rekord minus 30 °C, zaznamenaný od roku 1969. „Rozdíl teplot je více než 70 stupňů, což limituje přežití citlivých druhů borovic,“ dodává Kaňák. Meteorologická stanice proto zůstává důležitou součástí výzkumu.
Arboretum pro školy i veřejnost
Město Plzeň převzalo Sofronku v roce 2010. Dnes se o ni stará Správa veřejného statku města Plzně a vedle odborné práce se věnuje také environmentálnímu vzdělávání.
Děti mohou navštívit obůrku s daňky, naučnou stezku o včelařství nebo trasu věnovanou zdejším borovicím. Konají se zde také akce pro školy i veřejnost, například Den lesa, výstavy hub, Víkend otevřených zahrad nebo Včelí dny. cSofronkou ročně kolem deseti tisíc dětí.
„Učení o přírodě v přírodě má určitě mnohem vyšší váhu, než když se podobné téma probírá ve škole,“ říká Jan Kaňák, který v arboretu působí od roku 1977.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.