Druhé nejvýše postavené zrůdě Třetí říše se říkalo Reichs – Heini. Jeho skutečné jméno bylo Heinrich Himmler

Vypadal jako řadový úředník. Malý nesvalnatý chlápek s kulatými brýličkami. Neměl IQ jako Einstein, ani precizní diplomatické schopnosti. Jeho povaha však byla schopna a ochotna plnit i ty nejzrůdnější úkoly. A tak se prosadil. Z průměrného Němce se stal říšský vůdce SS a šéf gestapa.


Zemědělec s vysokou školou

Narodil se 7. října 1900 ve třetím největším německém městě, Mnichově. Jeho otec, profesor gymnázia, jej, stejně jako jeho dva bratry, vedl ke studiu. To Himmler zvládal obstojně, vynikal především svojí snahou a pílí. Studia zakončil diplomem na zemědělské fakultě.

Během první světové války nebyl přijat do armády kvůli nedostačující fyzické zdatnosti. Krátce pouze působil coby dobrovolník. Když válka skončila, rozhodl se stát zemědělcem a statkářem. Finanční prostředky k založení vlastní farmy získal díky sňatku s „dobrou partyjí”. Choval slepice. Byť venkovský styl života stále obdivoval, chov slepic brzy pověsil na hřebík.

Himmler v sedmi letech
Sedmiletý Himmler
Vrchol jeho politické kariéry? Místo stovek slepic v kurníku nechal zavírat lidi po tisících do stájí

Svoji politickou kariéru začal rozvíjet v roce 1923, coby člen NSDAP. Postupně se vypracovával až jej, 6. ledna 1929, Hitler jmenoval vedoucím SS. Čím si onu funkci vysloužil? Neúnavnou snahou, odkýváváním Hitlerových vizí a organizací i sebeodpornějších úkolů. Ze svého postavení rozséval strach mezi obyčejné lidi i podřízené kolegy, svojí nevypočitatelností a připraveností vykonat pro vůdce cokoli, byl hrozbou každému, kdo by se znelíbil. Oblíbeným tedy vážně nebyl, vysloužil si posměšnou přezdívku „Reichs-Heini“ (říšský Jindra).

Z nejednotné skupiny členů SS, rváčů bez známky organizace, postupně vytvořil oddíl, který měl být reprezentativní složkou říše. Oficiálně se mělo jednat o ctnostné, rasově čisté bojovníky i ochránce. Ve skutečnosti to byla tlupa povětšinou obyčejných mužů bez dostatečné vojenské praxe, kteří se neštítili ničeho.

V říjnu 1936 mu byla svěřena rovněž policejní moc v říši. Z členů bezpečnostní policie a dalších nechal vytvořit „Einsatzgruppen“, speciální čety masových vrahů, kteří na dobytých územích vraždili nepohodlné občany. Ti si museli vykopat obrovskou jámu, před níž byli následně zastřeleni. Ne po desítkách, ale po stovkách, i tisících.

Himmler se neptal, jen konal. V roce 1941 byl pověřen řešením „židovské otázky“. Coby zanícený národní socialista, věřící bludům o čistotě árijské rasy a nadřazenosti Němců, dovedl v nacistických lágrech židovskou genocidu k nechutné „dokonalosti“. Židé přestali být lidmi, byli spíše zvířaty, vedenými na porážku.

Himmler
Himmler v roce 1938.
Himmlerova fascinace okultismem ovlivnila i charakter říše

Překroucenou nacistickou filozofii o čisté a nadřazené rase podpořil svými mytickými, astrologickými a okultními teoriemi. Byl například posedlý čarodějnicemi, které v jeho pojetí představovaly kněžky, střežící pohanskou víru. Křesťanství mělo být nahrazeno touto vírou, jíž Germáni původně vyznávali, a jejíž síla nejen sdružovala národ, ale svojí magickou mocí lid chránila a posilovala.

Stále se vracel k minulosti, kterou vnímal jako jakýsi vzor budoucnosti. Ctnostní a stateční muži, jako rytíři a ženy rodící blonďaté děti s modrýma očima. Himmler dokonce založil samostatný spolek „Deutsches Ahnenerbe“ (Dědictví předků), jehož úkolem bylo pátrat po oných ctnostných kořenech německého národa.

Okultismu byla konec konců plná říše. Mnozí přední pohlaváři byli postupně posedlí prastarými rituály a obřady, které se promítaly i do propagandy či podoby říše samotné. Přesto, že byl Himmler za své okultní teorie zprvu odsuzován, postupně i sám Hitler přejal mnohé jeho názory, které sloužily, mimo jiné, pro podporu idejí o výlučnosti a výjimečnosti Němců, stejně jako o historickém předurčení Germánů vládnout světu.

Bláhově hledali bájnou Atlantidu nebo vstupní bránu do jiné dimenze. Věřili ve smrt Boha a zrod „nadčlověka“. Nadčlověka, jehož kořeny sahají až do dob krále Artuše a jeho hrdinných rytířů, či k prastaré nordické rase. Pochybné vědecké výzkumy se snažily oživit mrtvého či ovládat mysl. Celý princip a ideologie říše stály na podivné směsici iracionálního pohanského mysticismu smíchaného s kvazi vědou nové doby.

bojovník
Kořeny “nadčlověka” měly sahat až do dob krále Artuše.
Oddaný říšský spolubojovník s koncem války převlékl kabát a chtěl kapitulovat

Svoje morální kvality i věrnost říši Himmler prokázal na sklonku války. Bez mrknutí oka zradil svého vůdce a spojencům nabídl kapitulaci. Na útěku byl zatčen britskou armádou. 23. května 1945 za mřížemi spáchal sebevraždu. Spolkl kapsli s kyanidem, kterou měl on, stejně jako většina vysokých hodnostářů v řadách Třetí říše, neustále při sobě. A to právě pro případ, že budou dopadeni.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.