Město uctilo památku obětí holocaustu položením kamenů zmizelých

Město Plzeň se letos již potřetí připojilo k celoevropskému projektu k uctění obětí židovských transportů instalací dalších 16 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na sedmi místech ve městě. V současné době je tak v Plzni před domy, v nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, umístěno již 33 pamětních kamenů. Mají přimět kolemjdoucí zastavit se a vzpomenout si na tyto oběti nacistického režimu. 


„Nyní jsou nově položeny Stolpersteine v centru města i v jednotlivých městských obvodech k uctění památky členů rodiny Adelových, Pikovy, Penížkových, Kohnových, paní Růženy Vesecké a pana Jiřího Freunda. Stalo se tak na základě podnětů veřejnosti. Pro mě je to důležitý symbol a výraz úcty k plzeňským obětem šoa,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa. 

„Letošní Stolpersteine opět připomínají pohnuté osudy lidí, kteří se po deportaci do Terezína v roce 1942 již nikdy zpět do Plzně nevrátili. Většina z uvedených obětí zahynula v koncentračních táborech Osvětim či Izbica,“ doplnila Eliška Bartáková, náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí. 

Podle Květuše Sokolové, vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně, je jednou z nejmladších připomenutých židovská dívka Věra Kohnová, autorka Deníku Věry Kohnové. Jako dvanáctiletá si psala deník od léta 1941 do ledna 1942 do odjezdu transportu do Terezína, odkud se nikdo z rodiny Kohnových nevrátil.

Stolpersteine jsou dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domy obětí. Autorem a zakladatelem projektu Stolpersteine je německý umělec Gunter Demnig, který jich do loňského roku realizoval přes 70 tisíc na více než dvou tisících místech Evropy. Od ledna 2015 jsou kameny zmizelých zajišťovány nadací Stiftung – Spuren – Gunter Demnig. Kameny zhotovuje ručně berlínský sochař Michael Friedrichs-Friedlaender. Dnešní instalace kamenů v Plzni se Gunter Demnig zúčastnil osobně společně s manželkou.

Přímo z Plzně v transportech odjelo 2064 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 204 z nich.

Galerie: