Manipulace mladých a jejich příprava na válku. Organizace Volkssport patřila mezi nejradikálnější

Po skončení první světové války přišla světová hospodářská krize a s ní bída a nezaměstnanost. V naší republice byly nejzávažněji postiženy pohraniční oblasti, domov většiny českých Němců. A právě hlavně zde nastalé situace využili extremisté, kteří se začali radikalizovat v řadě organizací. K boji připravovali i děti.

Touha po oddělení i myšlenky na vzpouru

Brzy po vzniku samostatného Československa začala klíčit nespokojenost Němců uvnitř nově vzniklého státu. Cítili se být vyčleněnými, cizími, nevěřili v republiku. Šířila se tak myšlenka vzniku nezávislé provincie, tzv. Deutschböhmen. Zde by se němečtí obyvatelé sdružili a čekali na připojení k říši.

Německá nespokojenost s poválečným vývojem byla umocněna o to víc, že právě jich se složitá ekonomická situace dotkla nejvíce, nezaměstnanost v pohraničí představovala 60 % celorepublikového stavu. Navíc se sílícími nacionalistickými myšlenkami v sousedním Německu začali i oni pociťovat touhu po znovunabytí hrdosti své krve.

A tak zakládali strany i spolky, v nichž vířili pocit osobní křivdy a touhy po autonomii. Byla to především DNSAP (Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei), sudetoněmecká národně socialistická strana a jakási československá nápodoba Hitlerovi NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei). Právě DNSAP stála za zrodem spolku pro mladé, který měl údajně sloužit pro „putování, jízdu na kole a hry a sport všeho druhu.

Oficiálně rozvíjení sportu a táboření, ve skutečnosti polovojenská organizace

Volkssport (Lidový sport), jak byl nazván, se tak československé vládě prezentoval jako volnočasová organizace, předávající mladým zdravé životní návyky a koníčky, něco jako náš Sokol. A jako takový byl spolek skutečně našimi úřady v dubnu 1929 oficiálně povolen. Jednotky Volkssportu se postupně ustanovily ve všech sudetoněmeckých městech a vesnicích.

Ve skutečnosti zde však byli mladí tajně učeni k boji, stejně jako využíváni ke špionáži i sabotážní činnosti. A tak během svých výletů do přírody házeli granáty, učili se střílet, byli rovněž ideologicky zpracováváni skrze protistátní hesla a popěvky, včetně onoho známého „Heil Hitler“. Vojenský výcvik prováděli bývalí němečtí důstojníci ze Sudet. I přes německou snahu utajit své skutečné plány, měly úřady dostatek indicií k tomu, aby začaly organizaci stíhat za nelegální protistátní činnost a narušování integrity státu.

nacisté
Nacistické shromáždění v Chebu. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 121-0025 / CC-BY-SA 3.0

Vždyť jen ony okázalé pochody členů Volkssportu v hnědých stejnokrojích, připomínající disciplinované vojenské pochody, nebo vyvěšování vlajek s hákovým křížem a uznávání Hitlera jako autority, byly dostačující důvody k protireakci.

Zásah československých úřadů

Ten přišel v roce 1931. Nejprve byly zakázány uniformy či veřejné nošení hákového kříže na jakékoli části oděvu či jeho prezentace na praporech. A došlo na domovní prohlídky, zatýkání i následné soudy.

Přestože udílené tresty nebyly nikterak vysoké, pohybovaly se od dvanácti měsíců do tří let, nebo měly dokonce povahu pouhé pokuty, význam zásahu měl silnou symboliku. Jednalo se totiž o historicky první proces s nacisty, který jasně ukázal, že tehdy ještě svobodné Československo německé nacionalistické vize nehodlá sdílet, ani tolerovat.

Volkssport však nebyl jediný

Volkssport existoval jen tři roky. Činnost sudetoněmeckých negativisticky zaměřených tělovýchovných organizací však nezmizela. Především ve druhé polovině třicátých let minulého století se němečtí mladí aktivně a nadšeně zapojovali do příprav na případný převrat v některém z takovýchto spolků. Volkssport však bývá považován za nejmilitantnější sudetoněmeckou tělovýchovnou instituci.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Úvodní foto: Ilustrační. Bundesarchiv, Bild 133-043 / CC-BY-SA 3.0