Konglomerát IG Farben se za druhé světové války neštítil pokusů na lidech

Nacisté si ve své zvrhlé politice udělali z koncentračních táborů předmět podnikání. Hladem, žízní a terorem sužovaní vězni museli tvrdě pracovat nejen pro říši, ale i pro celou řadu firem, které se rozhodly na této levné pracovní síle profitovat. Největší a nejhorlivější z nich byla společnost IG Farben, která s nacisty prakticky uzavřela partnerství.


Židé v laboratořích i ve vedení a týrání zvířat. Takhle by to nešlo

Koncern Interessen-Gemeinschaft Farbenindustrie (Zájmová skupina průmyslu barev, zkráceně IG Farben) vznikl v roce 1925 sloučením šesti farmaceutických a chemických firem, jako například Bayer, BASF a dalších. Tímto bratrstvím se ze společnosti stala největší chemická firma na světě a nejvýdělečnější firma v Německu. Na trhu neměla konkurenci.

Společnost sdružovala přední vědce, kteří stáli za řadou převratných patentů. Získala práva na výrobu léků jako například Aspirin, morfium a další. Inovovala výrobu syntetických surovin, včetně pryže a ropy, zkoumala celou škálu produktů, mezi něž patřila například raketová paliva nebo otravné plyny.

IG-Farben Frankfurt
Vedení IG Farben ve Frankfurtu

Fenomenální úspěchy a rozmanitý předmět činnosti IG Farben vzbudily Hitlerův zájem. Toužil po materiální i vojenské samostatnosti říše a IG Farben měli co nabídnout. Mělo to ale velký problém. Mnoho předních vědců a téměř jedna třetina správní rady firmy byli Židé. Objevovalo se posměšné označení „IG Moloch“, to naráželo na boha starého zákona, jemuž se za oběť přinášely děti. Toto pramenilo z faktu, že na testování léků vědci z IG Farben využívali laboratorní zvířata, což se mezi nacisty překvapivě setkalo s hrubým odsouzením.

Jakkoli se firmě dobový tisk i sami zástupci SS vysmívali, Hitler věděl, že spolupráce je více než žádoucí. Hlavní činitele žádal, aby Židé firmu z vyšších zájmů opustili. Bylo mu odpovězeno, že odejdou-li židovští vědci, pak odbornost klesne natolik, že se chemie a fyzika vrátí o několik stovek let zpět. Rozzuřený Hitler odpověděl: „Pak se bez fyziky a chemie pár set let obejdeme.“ Roku 1937 tak byl koncern IG Farben nacifikován, všichni Židé byli propuštěni a nahrazeni Němci. Čistě německé vedení už Hitlerovi nečinilo potíže a bylo ochotné jednat o podmínkách vzájemné součinnosti.

Vznik IG Auschwitz. Konec testování na zvířatech a začátek experimentů na lidech

Spolupráce přinášela ovoce na obou stranách. IG Farben zabírali, nebo odkupovali za směšně nízké částky chemické firmy na obsazovaných územích. Tento osud stihl například rakouské Skodawerke-Wetzler nebo největší chemickou firmu v Československu Aussiger Verein.

Hitlerovi se za to dostávalo naprosté loajality vůči říši, IG Farben dodávali až 85 % zboží užívaného ve válečném tažení. Svoji přizpůsobivost požadavkům říše prokázali rovněž ve chvíli, kdy Hitler přišel s požadavkem na zdvojnásobení produkce syntetické pryže a ropy. IG Farben hledali místo pro zbudování nového továrního komplexu.

Brzy byla nalezena vhodná lokalita, polská Osvětim. Byl tam dostatek přírodních zdrojů a co víc, místní koncentrační tábor může dodávat levné pracovní síly. Vznikla tak nová divize „IG Auschwitz – Osvětim“. Firma k němu později přidružila i vlastní tábor spadající pod Osvětimský komplex, nazvaný „Monowitz Buna-Werke“. Z požadavku dalších německých firem, jako například Siemens, nakonec vzniklo 45 pobočných táborů včetně Březinky, které vězně využívaly k otrocké práci. Finanční náklady některých těchto poboček nesly firmy samy, správa byla svěřena příslušníkům SS. Z důvodu snížení provozních nákladů tak docházelo k experimentům s jídlem, konkrétně bylo zjišťováno nejmenší možné množství přídělu při současném zachování práceschopnosti.

IG Farben
Osvětimský komplex IG-Auschwitz, Zdroj: Bundesarchiv, Bild 146-2007-0058 / CC-BY-SA 3.0

Nešlo ale jen o manuální práci, která říši přinášela 4 Říšské marky za kvalifikovaného vězně, méně pak za lidi nekvalifikované či děti. IG Farben si „půjčovali“ nedobrovolné obyvatele lágru na své experimenty s nově vyvíjenými léky. Přesněji řečeno si svá „lidská morčata“ od říše kupovali. A tak například za 170 Říšských marek získali 150 žen pro pokus s novým uspávacím lékem. Po vykonání experimentu bylo testování tohoto léku ukončeno. Důvod? Všechny pokusné osoby zemřely. A poslední věta ze zprávy firmy určené SS: „Brzy vás budeme kontaktovat v záležitosti nové dodávky“.

Přímo i lékaři SS zkoušeli na vězních nové preparáty IG Farben. Známý je případ, kdy vybranou skupinu infikovali tyfem a následně podali nově vyvinutý „lék“. 55 % osob zemřelo. IG Farben složení léku dále upravovali, neboť s výsledkem samozřejmě nebyli spokojeni. Přeživší účastníci testu šli do plynu. Takto se postupovalo i při zkoušení léků na tuberkulózu, antibakteriálních či hormonálních přípravků a dalších. IG Farben dodali injekce a prášky, které lékaři SS ochotně vyzkoušeli. A zatímco nevinné oběti jejich zkoušek umírali, vědci se zajímali jen o pozitivní výsledek, nikoliv o to, za jakou cenu ho je dosaženo.

Děsivá úprava už tak děsivého Cyklonu B provedena bez mrknutí oka

Patent na chemický vzorec Cyklonu B vlastnila firma Degesch (Deutsche Gesellschaft für Schädlingsbekämpfung, česky Německá společnost pro potírání škůdců). Přes 40 % této firmy vlastnila právě IG Farben, která ovládala i její správu.

A tak, když vedoucí technického dezinfekčního oddělení SS přišel s požadavkem, aby z něj byla odstraněna dráždivá látka, která sloužila jako prevence před zasažením lidského zdraví, nebylo dlouho o čem diskutovat. Na otázky po důvodu této změny dostali zaměstnanci jasnou odpověď. Látka je užívána k zabíjení lidí a z důvodu zamezení paniky, která by tento proces komplikovala, je zapotřebí, aby oběti do poslední chvíle o přítomnosti plynu nevěděly.

Změna byla obratem vykonána a zisky firmy díky tomu drtivě rostly. Osvětim totiž činila objednávky nevídaných měřítek, odhadem až 23 tun tohoto insekticidu dodávaného v nafialovělých granulích, uzavřených v pěti set gramových plechovkách. Prodej Cyklonu B nyní tvořil 70 % zisků firmy Degesch, kterou ovládala IG Farben.

cyklon b
Děsivý Cyklon B
Proces s IG Farben? Minimální postihy, boj s novým nepřítelem měl přednost

Po skončení procesů s přímými válečnými zločinci, tedy nacistickými pohlaváry, došlo i na organizaci IG Farben. Bylo jasné, že korporace podporovala válečné úsilí, experimentální lidské oběti a obohacovala se na těchto aktivitách. Žaloba vedení IG Farben nazvala “kouzelníky, kteří zlé sny z Mein Kampf učinili skutečností“.

27. srpna 1946 začal před americkým tribunálem proces, jež skončil až roku 1948. Obžalováno bylo 24 předních osob a vědců firmy. Všichni se odkazovali na to, že nic neviděli a o ničem nevěděli. Nejvyšší trest? Osm let vězení pro dva obžalované. Ostatním soud přiřkl tresty kratší, deset osob dokonce vyvázlo jen s pokáráním. Rozčilený žalobce řekl tisku: „Z takového trestu by měl radost i zloděj slepic“.

Důvodem této mírné formy postihů proti IG Farben byla probíhající Studená válka se Sověty. V rámci tohoto boje byly velké prosperující fabriky třeba. Navíc se mělo Západní Německo stát spojencem, tři roky po druhé světové válce tak její hrůzy ustoupily, aby bylo ve válce nové zajištěno další fungující partnerství.

Konec koncernu i věznění

Komplex IG Farben fungoval pod dohledem Spojenců do roku 1951, kdy byl zrušen. Reálně však došlo jen k tomu, že se celek sdružených firem vrátil do původní podoby jednotlivých samostatných společností.

Mnohým z odsouzených byla délka jejich už tak mírného trestu zkrácena až o 70 %.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Úvodní foto: Bundesarchiv, Bild 146-2007-0060 / CC-BY-SA 3.0