Zapomenutý hrádek u České Břízy láká keškaře a milovníky historie

Čas dokáže moc dobře zametat stopy, zejména jedná-li se o staletí. Kolik kdysi stálo v české kotlině hradů a především menších hrádků, se asi nikdy přesně nedozvíme. Po některých takových menších sídlech zůstaly už jen na první pohled těžko pozorovatelné důkazy a písemné prameny také moc neprozrazují. Jedním z takových míst je i hrádek u České Břízy na severním Plzeňsku.

Tajemný hrádek, který zavál čas

Nedaleko českobřízského mlýna u křižovatky silnice spojující Třemošnou a Hromnice se nachází poslední důkazy o existenci neznámého hradu, který archeologové datují do druhé poloviny 13. století. Na místě zůstal pouze hluboký příkop, který hrad ochraňoval z jižní strany, severní stranu pak tvoří sráz nad říčkou Třemošnou, jež sloužil jako přírodní bariéra. Samotný hrádek byl postaven na vysokém skalním ostrohu. Ten nese drobné stopy po stavebních úpravách. Na skále zřejmě stála hlavní jednopatrová část hradu. Předhradí je malé a nese stopy po zahloubené budově.

Lze se domnívat, že hrádek u České Břízy patřil k nejstaršímu typu nižších šlechtických hradů. Postaven byl převážně ze dřeva a svojí velikostí rozhodně nepřipomínal velké hrady, jejichž rozmach přišel až později.

Písemné prameny o tomto konkrétním místě mlčí, ale přece jen můžeme dohledat listinu, která v osmdesátých letech 13. století zmiňuje prodej vesnic Hromnice a Třemošnice a neznámého panství Stegyn plaskému klášteru. Zda je toto panství tajemným hrádkem, ale potvrdit nemůžeme, je to však velmi pravděpodobné, protože Stegyn může být zkomoleninou německého slova stein, tj. kámen a náš hrádek stál na kamenném ostrohu.

Současnost

Dnes je místo téměř zapomenuto. V těsné blízkosti bývalého hrádku je čistička odpadních vod, od které vede vstup do lesíka, kde je patrný příkop i skalní ostroh. Ten je viditelný i od silnice a spojuje Třemošnou a Hromnice.

Vydáte-li se na výlet k zapomenutému hrádku, navštívíte místo, které v dobách dávno minulých žilo svým a pro nás neznámým životem. Hrádek ale rozhodně není pro svůj špatně přístupný terén výletním cílem pro rodiny s dětmi. Dnes je cílem keškařů, archeologů nebo milovníků historie, kteří ocení i nepatrné stopy po dávné činnosti.

Galerie:

Zdroj: P. Rožmberský, M. Novobilský, P. Mikota – Neznámé hrady severního Plzeňska