Tip na výlet: Klášter Plasy

Pro milovníky církevních dějin se jedná takřka o povinnost toto místo navštívit, klášter Plasy však láká k návštěvě všechny příznivce historie. Jedná se o nejstarší cisterciácký klášter u nás, jenž byl založen již za knížete Vladislava II. roku 1144. Zájemci o architekturu si zde mohou lámat hlavu nad neobvyklým „vodním“ řešením základů budovy i nad vodním a vzdušným systémem samotným. Zajímavostí je, že samotná budova stojí na 5100 dubových kůlech.


Husitům „vděčí“ Plasy za svoji vrcholně barokní podobu

Plasy postihl osud celé řady dalších církevních památek, když byly na začátku 15. století vypleněny husity. Návštěvníci tak dnes obdivují jejich vrcholně barokní přestavbu z let 1661-1785, na níž se podíleli největší architektoničtí mistři své doby, ať již to byl Jean Baptist Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel nebo Kilián Ignác Dientzenhofer.

Je všeobecně známo, že císař Josef II. nebyl příznivcem klášterů, a tak jeho pozornosti nemohlo uniknout ani v dané době nejbohatší a nejdůležitější cisterciácké opatství u nás. Ke zrušení plaského kláštera došlo roku 1785. Po napoleonských válkách se v první polovině 19. století staly Plasy oblíbenou rezidencí kancléře Metternicha, jenž sem dokonce situoval rodinnou hrobku. Roku 1995 byly Plasy po zásluze vyhlášeny národní kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu.

V Plasech poznáte církevní každodennost

Čím jsou Plasy pro turisty především atraktivní? V první řadě se jedná o hlavní prohlídkový okruh budovou konventu, kde se návštěvníci mohou seznámit s tím, jak probíhal každodenní život místních řeholníků. Prohlídka je zavede do pracovny opatu, knihovního sálu i zimní jídelny. V jejím průběhu dotvářejí atmosféru místa při průchodu tamní křížovou chodbou barokní fresky předních umělců své doby.

Za prohlídku stojí i další církevní budovy

Jiné prohlídkové trasy zavedou milovníky církevních dějin do kostela Nanebevzetí Panny Marie, což je bývalý konventní kostel, který v současnosti prochází rekonstrukcí. Navzdory barokní úpravě je u něho možné i dnes sledovat řadu románských stavebních prvků, které odkazují na jeho vznik ve 12. století. Za návštěvu jistě stojí i budova, jež spojuje část starého královského paláce. Součástí prohlídky jsou i barokní sýpky, patrová gotická kaple svatého Václava a svaté Máří Magdalény a věž s unikátním hodinovým strojem.

Plaský prášek i útrapy věznění

Každý, kdo se chce trochu bát, může nahlédnout do klášterního vězení, v němž byli trestáni provinilci z řad mnichů. Odsouzení, kteří spáchali těžší hříchy, zde byli dokonce spouštěni přivázaní na žebříku do šachtice, kde bylo po pás vody. Je otázkou, jestli i oni měli po odpykání svého trestu nárok na požívání takzvaného Plaského prášku, který začátkem 18. století cisterciáci úspěšně vyváželi dokonce i mimo hranice českých zemí. Jednalo se o žaludeční lék, jenž si značnou popularitu získal hlavně tím, že byl chutný. To byla v porovnání s tehdejšími hořkými léky, jimiž byli trápeni nemocní, opravdu cenná deviza.

Galerie: