August von Galen. Německý biskup, který se nebál za války kritizovat nacistický režim

Lev z Münsteru či Vestfálský lev, tak se přezdívalo muži, který se během nacistického běsnění nebál vystoupit proti režimu. Jmenoval se Clemens August von Galen a válku přečkal jen proto, že byl v Německu vlivnou osobností, jejíž likvidace by nacistické propagandě rozhodně neprospěla.

Ačkoliv v nacistickém Německu mnoho lidí nesouhlasilo s nově nastoleným řádem, jen málokdo si dovolil proti režimu vystoupit. August von Galen, šlechtic a od roku 1933 münsterský biskup, patřil k těm, kteří se nacismu postavili, a to nejen formou tichého protestu, ale i ostrou a hlasitou kritikou. Ve své době patřil k jedné z nejpopulárnějších osobností ve Vestfálsku a jeho opakovaná vystoupení proti režimu byla trnem v oku mnoha předním nacistům.

Nepohodlný kněz hodný likvidace

„Nec laudibus, nec timore.” aneb „Ani chvála, ani vyhrožování mě neodloučí od Boha.” Toto heslo si Galen zvolil jako předsevzetí při svém biskupském jmenování. Věděl, že Hitlerův režim, který v témže roce ovládl Německo, nepřinese nic dobrého a od prvních dnů se snažil před ním varovat. Nacismus neuznával, nesouhlasil s nastolenou politikou i s programy, které cíleně likvidovaly nemocné a postižené. Své názory veřejně hlásal a jeho kázání navštěvovalo stále více lidí. Netrvalo tak dlouho a dostal se do nacistického hledáčku.

Stal se ale natolik populární a veřejně známou osobností, že nacisté museli ustoupit od veřejné propagace programu T4, tedy eutanazie nemocných a postižených. Program poté probíhal v menší míře v utajení. Nacistická propagandistická mašinérie ale i tak jela na plné obrátky a Galenovi bylo jasné, že je pro Hitlera nežádoucím. Přesto se v duchu hesla, které si zvolil při svém jmenování, nezastavil a mezi věřícími šířil osvětu i varování.

Po vypuknutí druhé světové války se nacistická zvěrstva rozjela na plné obrátky. Galen se stal ještě více nepohodlným a mnoho vlivných nacistů požadovalo jeho likvidaci. To zatrhl po dohodě s Hitlerem říšský ministr propagandy Joseph Goebbels, jemuž bylo jasné, že biskupova násilná smrt by tvrdě narušila pečlivě budovaný systém propagace režimu, a tak byl Galen v roce 1941 “pouze” omezen pohybu a vystaven neustálému sledování a nátlaku. I to ale kritizovalo mnoho odpůrců režimu a dokonce i někteří vysoce postavení důstojníci ozbrojených sil.

Přesto tekla krev. Ne každý kněz si během druhé světové války dovolil veřejně vystoupit s kritikou Hitlerovy hrůzovlády. Po Německu se tak šířily opisy kázání Augusta von Galenam, a to samozřejmě neuniklo nacistům. Když nemohl být popraven Galen, ortel smrti si vyslechlo mnoho knězů, kteří šířili jeho slova na papíře. Věřící Němci, ale i ti, kteří tajně s režimem nesouhlasili, však o Galenova kázání nepřišli. Spojenci jejich přepisy svrhávali nad Německem a k tajnému šíření docházelo i nadále.

Tvrdý jako skála i po válce

August von Galen válku přečkal a předsevzal si, že i nadále zůstane tvrdým. „Tak jako jsem bojoval proti nacistickým nespravedlnostem, budu bojovat proti jakýmkoliv nespravedlnostem, bez ohledu na to, od koho pocházejí,” řekl krátce po válce během kázání.

Nelibě nesl shazování viny za druhou světovou válku na celý německý lid, upozorňoval na fakta, že i Němci byli tvrdě trestáni režimem. Neváhal se rovněž pustit do kritiky britských okupačních sil, jímž vytýkal zločiny páchané na Němcích.

Zemřel 22. března 1946 krátce poté, co byl jmenován kardinálem. Tvrdost a houževnatost z něj již za jeho života udělaly výjimečného člověka. Poté, co na povrch vypluly všechny nacistické zločiny, se ukázalo, jak odvážný muž to byl. V roce 2005 jej papež Benedikt XVI. prohlásil za blahoslaveného.

Galerie:

V roce 1933 se Galen stal biskupem

Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Úvodní foto: Domkapitular Gustav Albers [CC BY 2.5]
Zdroje: M. Trautmann – Clemens August von Galen, Katolický týdeník