Little boy. Zdroj: Volné dílo

Nejznámější bombu v dějinách pojmenovali Chlapeček. Zabil přes sto tisíc lidí

V prosinci roku 1941 japonské císařské vojsko zaútočilo na vojenskou základnu Spojených států amerických Pearl Harbor. Následovala krutá odveta. Na scénu přišel nový druh zbraně a obětními beránky se stala japonská města Hirošima a následně Nagasaki.

Manhattan a Little Boy

Vývoj jaderných zbraní začal už mezi světovými válkami. V Americe nesl tajný projekt atomové bomby krycí název Manhattan. Snahy amerického jaderného zbrojení vyvrcholily sestrojením pum ničivého rozsahu.

Little Boy (v překladu Chlapeček) byl název jedné z nich a v nadcházejících událostech se měl vepsat do dějin. Tato uranová bomba měla protáhlý tvar a na jednom ze svých konců jakési „ploutve“. Nevypadala monstrózně ani nepůsobila dech beroucím dojmem. Na délku měřila tři metry, její průměr byl 71 cm. Zato váha byla obrovská, činila čtyři tuny. Ke svému konečnému použití byla sestavena na konci července 1945 na vojenské letecké základně ostrova Tinian v Pacifiku.

Enola Gay a jeho posádka

Když selhaly diplomatické snahy o japonskou kapitulaci, když nepomohly ani následné běžné bomby, došlo právě na Chlapečka. Dne 6. srpna 1945 před třetí hodinou ranní odstartovaly letouny B-29, jejichž cílem byla Hirošima. Jeden z nich nesl onu ničivou bombu, jmenoval se Enola Gay, podle dívčího jména matky velícího pilota plk. Paula Tibbetse. Posádku letounu tvořilo celkem dvanáct mužů, jen hrstka z nich však znala skutečný důvod a historický význam této mise.

Až moc zářivé ráno

Několik dní před útokem padaly na Hirošimu z nebe varovné letáky, oznamující, že bude město srovnáno se zemí. Jenže výhrůžky byly podceněny, armáda je okamžitě likvidovala z důvodu zamezení paniky a šíření dezinformací. Vzkazy však nelhaly.

V 8:15 se hrozby naplnily. K zemi mířila střela, v jejíchž útrobách se schylovalo k řetězové štěpné reakci. Obrovský výbuch, žár o teplotě až milion stupňů, několika kilometrový jaderný hřib, oslnivě bílé světlo a ničivá tlaková vlna. To se během následujících chvil odehrálo. Bezprostředně po výbuchu zemřelo 70 – 80 tisíc lidí, město z většiny lehlo popelem. Další umírali na následky zranění a ozáření v následujících dnech a měsících, odhadem 120 – 140 tisíc obětí. Nebyla to pěkná smrt, lidem zaživa odpadávaly kusy kůže, vytékaly oční bulvy, vlastní tělo se v důsledku radiace měnilo k nepoznání. Tento okamžik ale zpečetil osud mnohých dalších, v následujících letech prudce stoupl výskyt nemocí v důsledku ozáření, jako například rakoviny nebo deformace tělesné či mentální u narozených dětí.

Úspěch bez úsměvů a dublovaný útok

Pocity z nečekaně silné exploze vyvolaly mezi členy posádky rozporuplné pocity. Bezprostředně po svrhnutí bomby se ozvalo: „Proboha! Co jsme to udělali?“. Svým činem vstoupili do dějin. Většina z účastníků však na toto své prvenství pyšná nebyla. Velitel Tibbets však v sílu svého odkazu budoucnosti věřil. Byl přesvědčen, že „jeho bomba zachránila víc životů, než jich vzala“. Za úspěšné splnění úkolu byl okamžitě vyznamenán a po zbytek života hlásal, že jeho svědomí je čisté.

Když cílená japonská kapitulace stále nepřicházela, došlo i na „Tlouštíka“ (Fat Man), druhou jadernou hlavici. Ta byla shozena tři dny po Chlapečkovi na japonské město Nagasaki. 15. srpna 1945 se Japonsko přeci jen vzdalo.

Úspěch. Ale za vysokou cenu

Americký prezident Harry S. Truman byl s výsledkem spokojený. Nový druh zbraně ukončil válečný konflikt, Spojenci pokořili nepřítele. Uvědomoval si sice apokalyptický průběh a důsledek shození bomb, ale oponoval tím, že kdyby k tomu nedošlo, a naopak se protivníci střetli v přímém boji, počet obětí by byl dozajista drtivější. To může být pravda, nicméně jednalo by se o vojenský střet. Cílený útok atomových bomb byl naopak směřován do frekventovaných městských částí a znamenal smrt převážně civilního obyvatelstva.

Galerie:

Hirošima po výbuchu

Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Zdroje: P. Ham: Hiroshima Nagasaki, R. Holmes: Druhá světová válka
Fotky: Volná díla (CC0)