Tradice stavění betlémů sahá až do středověku. Jejich podoba se ale měnila a jeden čas byly i nezákonné
Betlém patří k současným Vánocům stejně jako kapr a bramborový salát na talíři. Tradice znázornění příběhu narozeného Ježíška, kterého obklopuje Marie, Josef, zvířata a vznášející se anděl s nápisem Gloria in excelsis Deo včetně dalších libovolných postav, je dlouhá a za jejím rozmachem stojí řád Jezuitů. Dnes je betlém spíše vánoční dekorací než připomínkou slavné události. V dávných dobách měl však čistě praktický účel. Během času se také měnila jeho podoba a v určitém období byly betlémy dokonce nezákonné.
První betlémy měly posílit katolickou církev v těžké době
Za otce betlémářské tradice lze považovat Františka z Asissi. Tento světec je pro historii křesťanství tak významný, že mezi jeho mnoha činy zcela zaniká událost z roku 1223, kdy na půlnoční mši v jeskyni vystlané senem, přivedl vola a oslíka jako připomínku prostého prostředí, ve kterém se Ježíš narodil. Ke mši se váže i legenda, podle které se Františkovi během kázání zjevilo Jezulátko.
K rozmachu stavění betlémů však došlo až v polovině 16. století díky řádu Jezuitů. Řeholníci využili emociální sílu betlémů v období reformace jako prostředku, který měl podporovat katolickou církev. Jako inspirace jim posloužila plastika sochaře Arnolfa di Cambia v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě, jež znázorňovala malého Ježíška a Tři krále. Jezuité cestovali se dřevěnými betlémy po celém kontinentě a šířili s nimi myšlenku, že jediná pravá církev je ta římskokatolická. První zmínky o jezuitském betlému pocházejí z roku 1560 z Portugalska a o dva roky později byl k vidění také v Praze v kostele sv. Klimenta. Cesty řeholníků se nakonec ale neomezovaly jen na Evropu a řád se vydal na misie také do Asie a Ameriky, samozřejmě s betlémy.
Kouzlo prvních jezuitských betlémů spočívalo v jejich jednoduchosti. Dřevěné postavičky znázorňovaly biblický příběh narození Ježíše v Betlémě. Postupem času se ale k základním postavám, volu a oslíkovi začali přidávat pastevci, Tři králové a mnoho dalších figur včetně zvířecích. Některá díla byla tak pompézní, že ústřední postavy zcela zanikaly mezi množstvím figur, které byly často přemístitelné.
Vývoj betlémářství v českých zemích
Tradice betlémů se na našem území rozšířila velmi rychle. Již během 16. století se po vzoru prvního betlému v Praze začaly stavět jeho kopie a scenérie se začaly přizpůsobovat českému prostředí, a tak bylo možné u jesliček spatřit rybáře nebo kupce. Zároveň docházelo i k jejich technickému vylepšování a již v roce 1680 bylo možné pozorovat mechanický betlém v Jindřichově Hradci. S technickým pokrokem souvisí i materiály, ze kterých byly betlémy zhotovovány. Tradiční dřevo bylo stále dominantní, ale později začaly vznikat i betlémy z pálené hlíny. Stále však převládala díla s figurami v životních velikostech umístěná v kostelích a na jiných významných místech.
Rozvoji malých betlémů v domácnostech paradoxně přispěl zákaz jejich stavění. Ten vydala v roce 1751 Marie Terezie. Panovnice se domnívala, že stavění betlémů je pro církev nedůstojný zvyk. Stejně se zachoval i Josef II. Zákaz se netýkal jen kostelů, ale i soukromých domů. Jenže měšťané tento zákaz těžce nesli a začali si vyrábět vlastní malé tajné betlémy, které si opatrovali a během adventu si jimi zdobili domácnosti. Na konci 18. století se tento zvyk přenesl mezi širší lidové vrstvy. Betlémy se začaly vyrábět třeba z vosku nebo papíru a jejich vizuální podoba byla stále bližší českému prostředí než tehdy exotickému a téměř nedostupnému Blízkému východu.
Betlémy jsou dodnes populární
V 19. století přibyl k vánočním tradicím ozdobený stromeček a přesto, že již zákaz stavění betlémů neplatil, natrvalo se jejich malé verze usadily v domácnostech a našly si místo pod tímto novým fenoménem.
I přes dvě hrůzné války a totalitní režim, který nebyl křesťanství zrovna nakloněn, betlémy přežily i dvacáté století. Jejich různé variace lze v současnosti nalézt o Vánocích snad ve všech domácnostech a je jedno, že Češi patří k těm největším ateistům v Evropě. Betlémy zdobí vánoční jarmarky, náměstí, návsi a kostely a je jisté, že jejich éra hned tak neskončí. Především děti milují Vánoce a vyobrazení narozeného Ježíška pod padající hvězdou je jednou z věcí, která těmto svátkům dodává zvláštní a neopakovatelné kouzlo.
Zajímavé betlémy v České republice
O tom, že je betlémářství umění, svědčí i množství nádherných betlémů, které jsou k vidění ve všech koutech naší republiky. Mnohé betlémy jsou doslova uměleckými díly. Přinášíme vám tři tipy na krásné a zároveň neobvyklé betlémy, které se v Česku vyskytují.
Třebechovický betlém
Tento skvost se nachází v Třebechovickém muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Řezbáři Josef Probošt a Josef Kapucián jej zhotovili před více než sto lety a dílo se skládá z více jak dvou tisíc dílů. V roce 1999 byl tento betlém prohlášen ministerstvem kultury za národní kulturní památku.
Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci
Monumentální 17 metrů dlouhý mechanický betlém je k vidění v muzeu v Jindřichově Hradci. Jde o největší pohyblivý betlém na světě, a proto je zapsán v Guinnessově knize rekordů. Tomáš Krýza jej vyráběl desítky let a jesle zdobí více jak tisícovka figurek.
Kamenný betlém v Kozojedech
V Kozojedech na severním Plzeňsku je k vidění betlém z neobvyklého materiálu. Kamenné postavy jsou dílem tamních sochařů Bartoloměje a Jany Štěrbových. Kamenné postavy Josefa, Marii, Ježíška a anděla doplňují v jeslích živá zvířata.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.