Ryba byla dříve běžnou součástí velikonočního jídelníčku. Polozapomenutou tradici zastínily jiné zvyky
Na Velký pátek byl kapr součástí slavnostního oběda v mnoha domácnostech. Tato tradice však začala postupně mizet.
Čtěte více
Lidové tradice
Jednou z nejmladších vánočních tradic je rozdávání Betlémského světla
Jednou z nejmladších vánočních tradic je rozdávání plamínku věčného světla z Betléma, který každoročně z Izraele přivážejí rakouští skauti a předávají jej dále do světa.
Čtěte více
Se svátkem svaté Barbory bylo spojeno více zvyků než jen trhání barborek
Dnešní svátek sv. Barbory je spojován s trháním barborek, větviček ovocného stromu nebo zlatice. Se 4. prosincem se ale v minulosti pojilo daleko více lidových zvyků, z nichž jsou některé pomalu zapomenuty.
Čtěte více
Kapra s bramborovým salátem jíme na Štědrý večer sotva sto let. Dříve vládla chudší jídla
Štědrovečerní hostina se smaženým kaprem a bramborovým salátem patří k novějším zvyklostem. Ještě před sto lety si takový pokrm připravovala jen hrstka lidí.
Čtěte více
Přesvědčení dávných časů aneb Světlušky jako bloudící duše nekřtěňátek
Jednou z mnoha dávných pověr je ta o nekřtěňátcích, mrtvých dětech, jejichž duše trpí v podsvětí a na zemi se zjevují jako bludné světlušky.
Čtěte více
Velikonoční tajemství je srdcem církevního roku. Jaký je význam Velikonoc?
Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem v křesťanské hierarchii. Oslavují Ježíšovu oběť pro lidstvo, jeho umučení a zmrtvýchvstání. Ježíšovo spasitelské gesto je označováno jako „velikonoční tajemství“ (mysterium paschale) a pro křesťany představuje čin nezměrného rozsahu.
Čtěte více
Banshee jako krásný duch nesoucí smrt a představující ekvivalent naší Morany
Historek o nadpřirozených bytostech je nespočet. V tradicích jednotlivých kultur si lidé vybájili mnohé zrůdy i posly dobra. Ne vždy však ti na první pohled hezcí přinášeli užitek. Jeden vzhledově překrásný duch údajně podle keltské tradice nosil lidem smrt.
Čtěte více
Historičtí Tři králové jsou nejspíše výplodem lidových povídaček. Den ale prodlužují
Stejně jako mnoho jiných lidových tradic, i svátek Tří králů prošel v průběhu staletí četnými změnami. Dnešní podoba s koledou, charitativní sbírkou a svěcenou křídou psaným symbolem K+M+B je výsledkem interpretace událostí starých více jak dvě tisíciletí.
Čtěte více
Lstivého Stingy Jacka nechtělo nebe ani peklo. Bloudí tak stále po zemi
Halloween je podobně jako u nás Dušičky svátkem uctění zemřelých. Na rozdíl od našich vážně pojatých svátků je však Halloween bujarou oslavou smrt tak trochu zlehčující. Vydlabaná svítící dýně k němu neodmyslitelně patří. Tento zvyk se údajně váže k jednomu nepoctivému vychytralému pijanovi.
Čtěte více
Když se zarážela hora, nikdo nepovolaný nesměl do vinice. Porušení se tvrdě trestalo
Nejvýznamnější a nejznámější tradicí spojenou se svátkem Narození Panny Marie je takzvané zarážení hory. Tento zvyk se vyvinul ve vinařských oblastech a jeho úkolem bylo ochránit vinici do doby, než nadejde sklizeň a s ní spojené oblíbené vinobraní.
Čtěte více
Polednice je sice baladou K. J. Erbena. Tuto postavu však nevymyslel. Kde se tedy vzala?
Všeobecně známý příběh o Polednici, která zapříčiní smrt zlobivého dítěte v Erbenově Kytici, představuje čtvrtou baladu této básnické sbírky. Díky ní je nám tato postava známou. Karel Jaromír Erben ale čerpal z lidové tvorby a tuto hororovou postavu nevymyslel.
Čtěte více
Na Jiřího se vypouštěl dobytek na pastvu a věřilo se, že se otevírá země. Skutečný sv. Jiří zemřel pro svoji víru
Podle lidových pranostik se právě na svátek sv. Jiří otevírá země. Známé pořekadlo praví „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.“ Nicméně se tradovalo, že v tento den ještě nejsou jedovatí. Ve skutečnosti byl však tento svátek ve znamení hospodářské práce.
Čtěte více
Neposlušný měsíc únor končí aneb když jaro přemáhá zimu
Tuto pranostiku známe všichni. Od základní školy vštěpovaná, v dospělosti už automaticky a bez rozmyslu používaná. Proč se ale právě nejkratší měsíc v roce, který nám motá hlavu svým přestupným počtem dnů, stal představitelem tohoto rčení?
Čtěte více
Matěj v pranostikách ledy láme a oznamuje jaro. Historický světec hlásal Krista a přišel o hlavu
V lidových tradicích připadalo Matějovi významné místo. 24. února se věštil průběh žní, předpovídalo se počasí na celý rok a mluvilo se o úspěších sňatků či o smrti. Zejména hospodářské pranostiky si na Matěje vydobyly zvláštní postavení.
Čtěte více
Zfanatizovaný dav ubil 15. února 1611 zcela zbytečně 14 pražských mnichů
Když v únoru roku 1611 vtrhlo na popud Rudolfa II. do Čech loupeživé pasovské vojsko, nechalo za sebou takovou zkázu a neštětí, že se panovník rozhodl jejich řádění zastavit. Bylo však pozdě a žoldáci postupovali na Prahu.
Čtěte více
Svatý Valentýn. Úspěšný marketingový tah, který využil skutečné historické události
Dnes slavíme Valentýna! Zatímco někteří tento zahraniční svátek přijali a radostně jej prožívají se svojí láskou, jiní jej zavrhují právě proto, že není hluboce zakořeněn v naší tradici. Jaký je ale původ tohoto svátku všech zamilovaných, kde se vzal a jak je starý? Pojďme se podívat.
Čtěte více
Polka, tanec který v 19. století pobláznil Čechy a nakonec i celý svět
Jednoho nedělní odpoledne kolem roku 1830 si služebná Anna Chadimová z Kostelce nad Labem pobroukávala píseň, jež jí probleskla hlavou. Nevědomky udělala i několik drobných tanečních kroků.
Čtěte více
Symbolické skoncování s Moranou znamenalo brzký příchod jara i zanechání loňských starostí
Morana je známou postavou západoslovanského folklóru. Prostřednictvím lidové tvořivosti Morana každý rok ožívá a její figurína je na konci zimy rituálně usmrcena, nejčastěji hozením do vody. Pro staré Slovany má tento rituál důležitý význam.
Čtěte více
Na Hromnice o hodinu více. 2. únor je prvním krokem k jaru i dnem, kdy se nesmělo šít a tančit
Hromnice připadají na 2. února. Přestože jde o den, který je na hony vzdálený opravdovému jaru, jde o první svátek v roce, který je s tímto ročním obdobím spjatý. V lidových tradicích se na Hromnice sklízel betlém a někdy také vánoční stromek.
Čtěte více
Jak chování ptáků ovlivňovalo naše předky
U západní i východní slovanské větve bylo jedním z mnoha věštebných rituálů ptakopravectví. Jak již název napovídá, předvídání budoucnosti vycházelo z chování ptáků, ale i z jejich vnitřností.
Čtěte více
Silvestrovské ohňostroje. Nevinná zábava, přežitek nebo přírodu ohrožující činnost?
Silvestrovské veselice jsou již hezkou řádku let spojeny s třaskáním ohňostroje na černém nebi. Není ale snad podobné zábavy, která by společnost v poslední době tak rozdělovala.
Čtěte více
28. prosinec je připomínkou biblického vraždění neviňátek. V lidové víře se vztahoval na osudy dětí
Jako ke všem křesťanským svátkům, i k Mláďátkům se váže mnoho pověr a tradic. V lidové víře se 28. prosinec vztahoval hlavně na osudy malých dětí a nastávající matek. Věštilo se převážně podle počasí.
Čtěte více
Koleda, koleda, Štěpáne. Zaniklá tradice vánočního koledování
Štěpáne, Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Známá koleda je vzpomínkou na minulé časy, kdy bylo koledování o Vánocích velkou událostí. Proč právě Štěpán?
Čtěte více
Zdobení vánočního stromku je obdobou dávného rituálu i moderní tradicí
Ozdobený vánoční stromek určitě jedním z nejvýraznějších symbolů Vánoc. Proč jej zdobíme a kdy se tento rituál zrodil?
Čtěte více
Vánoční zvyky, na které se téměř zapomnělo. Jaké z nich znáte?
Vánoční zvyky a tradice se ale v průběhu doby mění, a tak mnoho kdysi populárních obyčejů zcela zaniklo a přežívají pouze v historických spisech. Znáte je?
Čtěte více
Proč Lucie noci upije a dne nepřidá? A kdo je ta Lucka vlastně zač?
Jistě znáte lidovou pranostiku „Lucie noci upije a dne nepřidá.“ Ze školy si ale pamatujeme, že nejdelší noc je o zimním
Čtěte více
Strašit nebo nestrašit děti čertem? Pro předškoláka může být přítomnost čerta traumatizující
Je vhodné strašit menší děti čertem nebo by jeho úlohu měl zastoupit Mikuláš? Vždy je potřeba myslet na psychickou pohodu dítěte a nevystavovat ho zbytečnému stresu.
Čtěte více
Tradice stavění betlémů sahá až do středověku. Jejich podoba se ale měnila a jeden čas byly i nezákonné
Dnes je betlém více než připomínkou slavné události spíše vánoční dekorací, ale v dávných dobách měl čistě praktický účel. Během času se také měnila jeho podoba a v jeden čas byly betlémy dokonce nezákonné.
Čtěte více