Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Ryba byla dříve běžnou součástí velikonočního jídelníčku. Polozapomenutou tradici zastínily jiné zvyky

Rybu jako sváteční pokrm si spojujeme spíše s Vánocemi. V minulosti však patřil zejména kapr neodmyslitelně i k Velikonocům. Na Velký pátek byl součástí slavnostního oběda v mnoha domácnostech. Tato tradice však začala postupně mizet a od 70. let minulého století přežívá jen sporadicky. Je to škoda, protože čerstvá ryba se po zimním období na talíř perfektně hodí.

Ryba a křesťané

Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. Pomlázku, beránka, mazanec nebo barevná vajíčka však znají všichni, stejně tak jako na Vánoce stromeček. Tyto zvyky se však zformovaly v průběhu dlouhých staletí a původní význam zůstává pro mnohé tajemstvím. Ryba na velikonočním talíři přitom patří k vůbec nejstarším zvykům.

Spojitost křesťanství a ryby je stará jako křesťanská víra sama. Ještě než byla tato víra v Římské říši tolerována, první křesťané se nepoznávali podle kříže, ale pomocí symbolu ryby nakresleného v písku. Kříž byl tehdy běžným nástrojem k popravování trestanců a Ježíš nebyl jediným člověkem, který byl na něj přibit a sprovozen ze světa. Ryba však pro křesťany znamenala více než jen němého šupináče. V evangeliích je na ně několikrát odkazováno, a co se týče pokrmu, rybářské úlovky vždy patřily mezi jídla chudých.

Velikonoční tajemství je srdcem církevního roku. Jaký je význam Velikonoc?

Kapr končil na talíři především na Velký pátek

Velikonočním svátkům předchází čtyřicetidenní půst trvající od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního. Věřící se během této doby vyhýbají masu. Mezi tradiční postní jídla vždy patřily luštěniny a zelenina. Ovoce nabylo na významu až v moderní době.

Mezi postní pokrmy patří ale i ryby. Jejich konzumace během půstu má zřejmě původ u mnichů, kteří se celý život stravovali střídmě a ryba představovala výjimku v jejich jinak zcela bezmasém jídelníčku. Na našem území to byl samozřejmě kapr. Ten se podával především na Velký pátek, který je společně s Popeleční středou dnem největšího půstu. V těchto dnech by se měl člověk nasytit jen jednou.

Ryba dodá ke konci dlouhého půstu tělu energii a zároveň je dobře stravitelná. Obsahuje nenasycené omega-3 mastné kyseliny, málo cholesterolu a prakticky nulový obsah sacharidů. Dále pak důležité minerály a významný vitamín B12. To naši předci sice netušili, ale moc dobře věděli, jak dobře ryba tělu prospívá. Zvyk se ve druhé polovině minulého století začal pomalu vytrácet, přesto zcela nezanikl. Beránek a zajíček však rybu porážejí na celé čáře, přičemž zajíček je relativně novým symbolem Velikonoc, který se začal formovat v německy mluvících zemích v průběhu 19. století.

Galerie:

Zdroje: V. Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje; W. Beinert – Malé dějiny křesťanského myšlení

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 


O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí: