28. prosinec je připomínkou biblického vraždění neviňátek. V lidové víře se vztahoval na osudy dětí

Svátek Mláďátek připadá na 28. prosince a v koloběhu velkých vánočních svátků a chystaných oslav Nového roku se dnes již moc nepřipomíná. Mláďátka nebo také Neviňátka, jak se lidově svátku říkalo, připomínají hrůznou událost, kterou zmiňuje Matouš v evangeliu: “Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.”


Vraždění neviňátek podle Matouše

Herodes byl krutý král a v touze po udržení moci se dopustil různých zrůdností. Bez milosti nechal zavraždit své nepřátele a neváhal poslat na onen svět ani své syny. Podle Matouše se chtěl Herodes Veliký zbavit Mesiáše, a tak nechal zabít všechny betlémské chlapce, kteří odpovídali věku malého Ježíše. O život tak podle řeckých křesťanských textů přišlo 14 tisíc chlapců mladších dvou let. Ve středověku se dokonce mluví o 144 tisících obětech. O události však kromě Bible neexistují žádné písemné prameny, přestože Herodovu hrůzovládu celkem detailně popisuje židovský historik Flavius Iosephus. Pokud přesto k vraždění neviňátek došlo, počet obětí by zcela jistě nebyl tak vysoký, jak uvádějí křesťanské texty.

Pieter Bruegel
Pieter Bruegel – Vraždění neviňátek (1565 – 1567)

Moderní historici se přiklánění spíše k verzi, že k žádnému vraždění dětí ve spojitosti s Ježíšem nedošlo. O události nemáme kromě Bible žádný písemný pramen. Jenže Bible nevznikala chronologicky a Nový zákon byl sestavován až v 1. a 2. století a není dílem jediného autora. Zmiňované vraždění tak může odkazovat na zavraždění Herodových synů, které proběhlo přibližně ve stejné době.

Západní církev začala tento svátek slavit někdy na přelomu 4. a 5. století. Nevinné děti jsou oslavovány jako mučedníci a datum 28. prosinec byl uměle zasazen do doby po narození Ježíše Krista, aby vynikl kontext s vánočním obdobím.

Lidová slovesnost na den Mláďátek

Jako ke všem křesťanským svátkům i k Mláďátkům se váže mnoho pověr a tradic. V lidové víře se 28. prosinec vztahoval hlavně na osudy malých dětí a nastávajících matek. Věštilo se převážně podle počasí. Když během dne pršelo, v Rovensku pod Troskami se tradovalo, že děti dostanou osypky, jinde byla mlha nebo chumelenice předzvěstí neštěstí.

V mnoha krajích se děti ráno šlehaly proutkem, dokud správně neodpověděly, že mláďátek bylo 4 444. V jiných krajích zase šlehání proutkem na den Mláďátek znamenalo záruku dobrého zdraví. Pro ženy znamenal 28. prosinec poslední den, kdy se ještě nesmělo příst. Z toho se vyvinulo pořekadlo: “Dnes je ještě Mláďátek, ale zejtra je Přáďátek.”

Úvodní obrázek: Vraždění neviňátek v Betlémě (1636–1638) – P. P. Rubens