Foto: Pixabay

Jak chování ptáků ovlivňovalo naše předky

Mezi starými Slovany se vytvořila řada rituálů, které zpravidla souvisely s ročním koloběhem a přírodou. Většinu pohanských zvyků se mladé křesťanství snažilo vymýtit. Ne každý Slovan však přijal nové náboženství okamžitě za své, a tak mnoho starodávných praktik přetrvávalo ještě mnoho staletí po oficiálním přijetí víry v trojjediného Boha. Mnoho z těchto rituálů se pak smísilo se samotným křesťanstvím.

U západní i východní slovanské větve bylo jedním z mnoha věštebních rituálů ptakopravectví. Jak již název napovídá, předvídání budoucnosti vycházelo z chování ptáků, ale i z jejich vnitřností.

Ve starém Římě měl ptakopravec dokonce vlastní úřad

Již dávné civilizace přisuzovaly ptákům zvláštní postavení ve zvířecí říši. Volně poletující opeřenci fascinovali prostý lid i vládce. Lidé bezmocně vzhlíželi k nebesům, kde podle jejich víry sídlila nejrůznější božstva. Ptáci byli bohům blíže a mohli tak nahlížet do jejich říše. Naopak smrtelníkům bylo toto místo nedostupné a lidé tak byli bezmezně podřízeni vůli bohů.

Přibližně v 7. století před Kristem se ve starověkém Římě stanovil úřad augura, který měl na starosti pozorovat chování a směr letu ptáků. Z pozorování opeřenců vyvozoval vůli a budoucí chování bohů. Mezi lidmi byl tento úředník velmi vážený. Obyčejným lidem radil v jejich osobním životě, panovníka upozorňoval na možná nebezpečí, pomáhal při válečných taženích, ale také se věnoval obchodníkům a jiným vysoce postaveným Římanům. Úřad ptakopravce zanikl společně s legalizací křesťanství ve čtvrtém století našeho letopočtu.

Augur
Ptakopravec. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Slovanské ptakopravectví většinou rozlišovalo mezi dobrem a zlem

U Slovanů bylo ptakopravectví velmi rozšířené. Nevěštilo se jen z létavých ptáků, ale důležitou roli hrál třeba i kohout. Ze zlomků písemných pramenů, které se o slovanském ptakopravectví dochovaly, plyne, že církev napomínala ty křesťany, kteří stále ještě věštili podle ptactva. Drobné výpovědi přinášejí také kresby. Největší důkazy o tom, jaký vliv mělo chování ptáků na naše předky, přináší lidová slovesnost, tedy ústně předávaná tradice.

Pravá strana přinášela štěstí, levá bídu a někdy i smrt

Důležitým faktorem, který s chováním ptáků souvisel, byla náhoda. Slované věřili, že ten kdo se vydává na cestu, dostane znamení o tom, jak úspěšný bude. Pokud se první pták objevil na pravé straně, znamenalo to úspěch a štěstí. Naopak levá strana byla znamením neúspěchu.

Hlas kukačky vypovídal o blízké budoucnosti. Jestliže se kukání ozývalo zprava, věštilo štěstí v blízkých dnech, kukání přicházející zleva, bylo předzvěstí nepohody. Ten, kdo uslyšel kukačku za svým zády, byl blízko smrti.

Dobří čápy a temní havrani

Setkání s různými druhy ptáků znamenala pro naše předky veselé i temné vize jejich budoucnosti. Veskrze pozitivní bylo jarní setkání s letícím čápem. Čáp s roztaženými křídly v oblacích přinášel zdraví či potomky. V některých krajích však čáp nepřinášel jen dobré zprávy. Pokud někdo zahlédl čápa sedícího, mohl se začít připravovat na nemoc.

čáp
Foto: Pixabay

Na úplném chvostu žebříčku popularity ptáků se ocitl havran. Černé peří, kterým se tento krásný pták pyšní, vyvolávalo v lidech obavu z nemoci a smrti. Setkání s havranem přinášelo do domácností neklid a obavu z blízké budoucnosti.

Sokol a jeho politické poslání

Významné postavení mezi ptáky měl mezi Slovany sokol. Podle knihy Encyklopedie slovanských bohů a mýtů (aut. Profant, Profantová) je možné, že tento posvátná dravec měl za úkol najít na Moravě v 9. století nového panovníka. Obřad zřejmě spočíval v tom, že panovníkem se stal ten, komu vypuštěný sokol sedl na hlavu. Bohužel o tomto rituálu není žádný písemný záznam. Autoři vycházejí z výjevů na starých ozdobných kováních ve Starém městě u Uherského Hradiště.



Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz