Kapra s bramborovým salátem jíme na Štědrý večer sotva sto let. Dříve vládla chudší jídla
Štědrovečerní hostina se smaženým kaprem a bramborovým salátem patří k novějším zvyklostem. Ještě před sto lety si takový pokrm připravovala jen hrstka lidí. Tradice si ale našla rychle oblibu a dnes patří k neodmyslitelné součásti Vánoc třeba jako ozdobený stromeček.
Šupina pro štěstí
Kapr na vánoční tabuli je spjat se starým zvykem, kdy si lidé nechávali pod talířem šupinu, která měla přinášet štěstí a bohatství v příštím roce. Ještě dnes někteří nosí šupinu pro štěstí ve své peněžence. Štědrovečerní hostina ale vypadala zcela jinak. Jídlo mělo zpravidla několik chodů a netřeba připomínat, že se jednalo o první pokrm po celodenním půstu.
Hodovat se začalo po objevení první hvězdy, která připomínala betlémskou hvězdu oznamující narození Ježíše. V zimním čase ale často na pochmurném nebi chybí, a tak se s hostinou začínalo zkrátka po setmění.
Na Štědrý večer se podával většinou houbový kuba
Večeře se skládala z několika chodů. Pro nás je obvyklý dezert po hlavním jídle, ale naši předci sladkostmi začínali. Oblíbené byly především zavařeniny, vánočka nebo oplatky s medem. Následovala polévka, nejčastěji houbová nebo luštěninová. Za hlavní chod byly považovány všemožné kaše, od hrachové až po jahelnou, populární byl také houbový kuba nebo všelijaké nákypy. Někdy se hostina zakončovala sušeným ovocem, ořechy nebo dalšími sladkostmi. Část jídla se na venkově dávala hospodářským zvířatům, aby se jim v následujícím roce dobře dařilo.
Když kapr, tak na černo. Smaženého se salátem představila M. D. Rettigová
V rodinách ve městech nebo v rybníkářských oblastech se sice již v 19. století jedl kapr, ale připravoval se převážně na černo, což je tradiční příprava se švestkami, rozinkami a ořechy. Tento pomalu zapomenutý recept se znovu stává do jisté míry populárním, jeho příprava je ale časově náročnější, než oblíbené smažení. Přílohou k takto připravenému kaprovi byly bramborové šišky.
Smaženého kapra s bramborovým salátem poprvé nachystala M. D. Rettigová (1785 – 1845), ale do kuchařek se dostal až ve dvacátých letech minulého století. Překvapivě rychle se tato kombinace stala oblíbenou v mnoha českých domácnostech a na konci dvacátých let se na Štědrý večer podával téměř všude. To už také ve většině domácností stával i vánoční stromeček, který je rovněž relativně mladou zvyklostí a v našem prostředí se začal objevovat během 19. století.
Kapra zpět do přírody nepouštějte
Kapr se salátem je v současnosti českým nejoblíbenějším vánočním pokrmem. V některých domácnostech jej ale nahrazuje losos nebo jiná ryba. Někde plavou živí kapři ve vaně a část z nich neskončí na talíři, ale zpět v rybníku nebo v řece. Tento akt, dávající kaprovi domnělou svobodu, však jen prodlužuje jeho utrpení. Vypuštěná ryba ztratila po výlovu mnoho energie a zimu přežije jen těžko.
Čtěte i naše další články o vánočních tradicích:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.