Foto: Honza Groh , CC BY-SA 3.0, Wikimedia

Kapra s bramborovým salátem jíme na Štědrý večer sotva sto let. Dříve vládla chudší jídla

Štědrovečerní hostina se smaženým kaprem a bramborovým salátem patří k novějším zvyklostem. Ještě před sto lety si takový pokrm připravovala jen hrstka lidí. Tradice si ale našla rychle oblibu a dnes patří k neodmyslitelné součásti Vánoc třeba jako ozdobený stromeček.

Šupina pro štěstí

Kapr na vánoční tabuli je spjat se starým zvykem, kdy si lidé nechávali pod talířem šupinu, která měla přinášet štěstí a bohatství v příštím roce. Ještě dnes někteří nosí šupinu pro štěstí ve své peněžence. Štědrovečerní hostina ale vypadala zcela jinak. Jídlo mělo zpravidla několik chodů a netřeba připomínat, že se jednalo o první pokrm po celodenním půstu.

Hodovat se začalo po objevení první hvězdy, která připomínala betlémskou hvězdu oznamující narození Ježíše. V zimním čase ale často na pochmurném nebi chybí, a tak se s hostinou začínalo zkrátka po setmění.

Na Štědrý večer se podával většinou houbový kuba

Večeře se skládala z několika chodů. Pro nás je obvyklý dezert po hlavním jídle, ale naši předci sladkostmi začínali. Oblíbené byly především zavařeniny, vánočka nebo oplatky s medem. Následovala polévka, nejčastěji houbová nebo luštěninová. Za hlavní chod byly považovány všemožné kaše, od hrachové až po jahelnou, populární byl také houbový kuba nebo všelijaké nákypy. Někdy se hostina zakončovala sušeným ovocem, ořechy nebo dalšími sladkostmi. Část jídla se na venkově dávala hospodářským zvířatům, aby se jim v následujícím roce dobře dařilo.

Když kapr, tak na černo. Smaženého se salátem představila M. D. Rettigová

V rodinách ve městech nebo v rybníkářských oblastech se sice již v 19. století jedl kapr, ale připravoval se převážně na černo, což je tradiční příprava se švestkami, rozinkami a ořechy. Tento pomalu zapomenutý recept se znovu stává do jisté míry populárním, jeho příprava je ale časově náročnější, než oblíbené smažení. Přílohou k takto připravenému kaprovi byly bramborové šišky.

Smaženého kapra s bramborovým salátem poprvé nachystala M. D. Rettigová (1785 – 1845), ale do kuchařek se dostal až ve dvacátých letech minulého století. Překvapivě rychle se tato kombinace stala oblíbenou v mnoha českých domácnostech a na konci dvacátých let se na Štědrý večer podával téměř všude. To už také ve většině domácností stával i vánoční stromeček, který je rovněž relativně mladou zvyklostí a v našem prostředí se začal objevovat během 19. století.

Kapra zpět do přírody nepouštějte

Kapr se salátem je v současnosti českým nejoblíbenějším vánočním pokrmem. V některých domácnostech jej ale nahrazuje losos nebo jiná ryba. Někde plavou živí kapři ve vaně a část z nich neskončí na talíři, ale zpět v rybníku nebo v řece. Tento akt, dávající kaprovi domnělou svobodu, však jen prodlužuje jeho utrpení. Vypuštěná ryba ztratila po výlovu mnoho energie a zimu přežije jen těžko.

Čtěte i naše další články o vánočních tradicích:

Zdobení vánočního stromku je obdobou dávného rituálu i moderní tradicí
Vánoční zvyky, na které se téměř zapomnělo. Jaké z nich znáte?
Tradice stavění betlémů sahá až do středověku. Jejich podoba se ale měnila a jeden čas byly i nezákonné

 

Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz