Zdobení vánočního stromku je obdobou dávného rituálu i moderní tradicí

Ozdobený vánoční stromek je jistě jedním z nejvýraznějších symbolů Vánoc. Přestože jsou Vánoce křesťanským svátkem, jehličnan zkrášlený ozdobami, sladkostmi, řetězy a světýlky umisťují ve svých domácnostech nejen křesťané, ale také nevěřící lidé, kterých je v Česku nejvíce. Dokonce se často jedná i o příslušníky jiných vyznání. To dokazuje, jak oblíbený je tento zvyk a také fakt, že nejde o čistě křesťanskou tradici.


Dávná pohanská oslava slunovratu

S tím, že byly Vánoce pragmaticky stanoveny na dobu těsně po zimním slunovratu, souvisí mnoho nečekaných skutečností. Ať už se historický Ježíš narodil kdykoliv, doba kdy Slunce začíná opět prodlužovat na severní polokouli dny, byla již v předkřesťanské době chápána magicky. I proto starokřesťanská církev ustanovila ve 4. století 25. prosinec jako den narození Ježíše. Ježíš tak byl onou silou, která znovu vrací světlo a zároveň politickým nástrojem proti pohanským zvykům, které se pojily s oslavami slunovratu.

větev

Jak už tomu ale bývá, křesťanství ze starodávných rituálů převzalo mnohé. Jednou takovou skutečností je právě i zvyk oslavující návrat boha Slunce. Naši dávní předci vždy v období budoucích Vánoc zkrášlovali své příbytky zelenými větvemi, které také pravděpodobně zdobili nejrůznějšími předměty. Chtěli tak dát najevo radost, že se znovu vrací bůh Slunce, který přemohl temné síly. Zelená barva symbolizovala opětovné probuzení přírody po zimě a skutečnost, že lidé budou moci znovu využít jejích plodů.

Moderní historie zdobení vánočního stromku

První zmínky o moderním vánočním stromku pocházejí z roku 1570 z brémské kroniky. Poté se stromky objevovaly po celém Německu a v 18. století bylo zdobení u našich sousedů již zavedeným zvykem. Z Německa se obliba vánočních stromků začala šířit až v 19. století zejména mezi protestanty. Silně věřící zpočátku viděli ve zdobení jehličnanů, ale i ve stavění betlémů, pohanské rouhání a činnost nevhodnou k oslavě příležitosti narození Ježíše Krista.

Nakonec se ale zdobení stromků rozšířilo téměř do celého světa zejména díky anglické královně Viktorii. Ta nechala v roce 1846 v novinách otisknout malbu, jak s manželem Albertem a dětmi stojí u nastrojeného stromečku. O té doby obliba vánočního stromku raketově vzrostla a rituál se přenesl i za oceán.

královská rodina
Královna Viktorie, Albert a děti u vánočního stromku v roce 1846.

V současné době se několik míst pře o to, kde byl poprvé postaven vyzdobený vánoční strom. Zmíněné Brémy jsou prvním písemně doloženým místem, ale o prvenství se také přou Lotyšsko s Estonskem. Podle místních jen Němci převzali tamní obyčej, který vzešel právě z pohanských zvyklostí.

Vánoční stromky v českých zemích

V českých zemích se vánoční stromky strojí od 19. století. Jako první jej připravil v roce 1812 jako překvapení pro své hosty režisér Stavovského divadla Jan Karl Liebich. Poté se zvyk začal šířit mezi českou šlechtou. Je zajímavé, že mnoho lidí si stromek věšelo nad štědrovečerní stůl špičkou dolů. V Praze se stromek stal běžnou součástí Vánoc již ve 40. letech 19. století a v roce 1900 se zdobil ve většině českých, moravských a slezských domácnostech. Během 20. století se objevily také jeho umělé náhražky.

Galerie: