Svatý Valentýn. Úspěšný marketingový tah, který využil skutečné historické události
Zatímco někteří Den svatého Valentýna přijali a radostně jej prožívají se svojí láskou, jiní jej zavrhují, protože není hluboce zakořeněn v naší tradici. Jaký je ale původ tohoto svátku všech zamilovaných, kde se vzal a jak je starý?
Mladý zvyk inspirovaný světcem Valentinem
Valentýn, jak jej v jeho masovém pojetí známe dnes, je poměrně novodobým zvykem. Poprvé se objevil ve Spojených státech počátkem 20. století. Přestože ho vnímáme jako svátek lásky a štěstí, jeho vznik měl silně komerční charakter. Zamilovaná přáníčka, srdíčka, kytice, plyšové hračky s nápisem „I love you“, toto vše mělo především zvýšit zisky obchodníků, kterým se podařilo přijít s příběhem, jenž zaujal celou masu lidí.
Nová tradice se odvíjí od Valentina, světce, který žil ve 3. století n. l. v tehdejší Římské říši. Zde také vykonával funkci biskupa. Legenda praví, že se jednalo o muže ctnostného, který pomáhal sužovaným, léčil nemocné, konal zázraky a který se mezi křesťany těšil velké úctě. Mnoho vyznavačů římských bohů díky jeho skutkům přijalo křesťanství.
Valentin však činil i další dobrý skutek a především proto jej oslavujeme jako patrona zamilovaných. Navzdory zákazu císaře oddával páry toužící spojit své životy a zasvětit je společné lásce a věrnosti. Ctil lásku těchto párů a skrze své postavení biskupa umožňoval sňatek těm, kteří jej měli dle římské legislativy zakázaný, ať už z důvodu odlišného společenského postavení, náboženského vyznání nebo z politických důvodů. Doba lásce příliš nepřála a porušení zákazu bylo tvrdě trestáno.
To se dle tradice stalo osudným i Valentinovi. Z rozhodnutí císaře Claudia II. zemřel násilnou smrtí a to v den, který připadl na 14. února roku 268. Ve vězení údajně poznal nevidomou dceru žalářníka, kterou si oblíbil a zrak jí navrátil. Těsně před vykonáním rozsudku této své příznivkyni napsal dopis s podpisem „Tvůj Valentýn“.
Přesto, že se jedná o romantický příběh obětování se pro lásku druhých, nabízí se i jiná varianta jeho popravy. V době, kdy ještě křesťanství nebylo oficiálním římským náboženstvím, leželo zřejmě jeho šíření v hlavě nejen císaři samotnému, ale i ostatním pohanským obyvatelům říše. Možná tak zaplatil za to, že hlásal náboženství, které se díky němu a řadě dalších mučedníků stalo celosvětovým.
Nepohodlný pohanský rituál
Některé zdroje odvozují svátek sv. Valentýna od pohanského staro-římského svátku Lupercalia. Ten se slavil právě na rozhraní zimy a jara a oslavoval plodnost. Církev se snažila pohanské zvyky zapudit, a tak ve snaze změnit jej na svátek křesťanský, údajně vznikl právě Valentýn. Ve své původní podobě však neoslavoval lásku muže a ženy, nýbrž příchod jara a páření ptactva. Do podoby svátku romantické lásky vedla dlouhá cesta, ale například již z roku 1415 existuje dochovaná zamilovaná báseň, kterou pro svoji milou, právě na Valentýna, napsal orleánský vévoda Karel.
Valentýn, švábi a surikaty
Jak zamilovaní tento den slaví, víme všichni. Jedna texaská zoologická zahrada však přišla s novým, originálním zvykem. Lidé, zhrzení láskou a toužící pomstít se osobě dříve milované, sem mohou přijít a koupit si švába. Toho pojmenují podle svého bývalého přítele či přítelkyně a hodí ho surikatám, které jeho osud zpečetí. Inu kdo ví, třeba za pár let bude i toto běžným valentýnským zvykem.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).