Na Hromnice o hodinu více. 2. únor je prvním krokem k jaru i dnem, kdy se nesmělo šít a tančit

Hromnice připadají na 2. února. Přestože jde o den, který je na hony vzdálený opravdovému jaru, jde o první svátek v roce, který je s tímto ročním obdobím spjatý. V lidových tradicích se na Hromnice sklízel betlém a někdy také vánoční stromek.


Hromnice je svátek, který prošel řadou proměn. Jeho původ vychází z keltského svátku Imbolc, který byl oslavou blížícího se jara. Imbolc byl zasazen přesně do poloviny období mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností. Křesťané toto časové vymezení převzali a jak už tomu bývá, věřící vpasovali do svátku prvky vlastní nauky. Hromnice jsou tak podle křesťanů především svátkem Uvedení páně do chrámu. Podle Lukášova evangelia se Marie se čtyřicetidenním Ježíšem vydala podle židovského zvyku do chrámu, aby jej zasvětila Bohu. Setkala se tam se Simeonem, který chlapce označil jako světlo k osvícení národů.

Svátek Uvedení Páně do chrámu
Svátek Uvedení Páně do chrámu
Hromnice a lidové obyčeje

Proroctví o světle pak dalo vzniknout lidové tradici, kdy se světily svíčky, tzv. hromničky. Ty se zapálené umisťovaly za okna a měly chránit před bouřkami. Právě světlo a oheň představovaly od dávných dob symboly spojené s bojem dobra proti zlu. Lidé měli z bouřek od pradávna strach a hromy znamenaly přicházející zlo. Symbol zapálené svíce se pak rozvinul do mnoha podob a kromě ochranitelské funkce získal i další pozitivní vlastnosti. Svit hromničky měl doprovázet umírajícího na cestě do věčnosti, sama zapálená svíce pak přestavovala Ježíše Krista, který byl zdrojem světla, tedy i dobra.

Čtěte také:
Legenda o krásné hradní paní, která přežila roky v lesích, byla častým tématem lidových vyprávění

Na Chodsku se zapálená hromnička dávala do ruky umírajícímu, jinde se stavěla vedle lůžka. Na Chrudimsku si hospodáři nechávali hromničku posvětit a hned po příchodu z kostela obcházeli včelí úly, jednak aby měli dostatek medu a také kvůli ochraně proti zlodějům.

Na Hromnice také platila různá pravidla. Především bylo zakázáno šití. Lidé totiž věřili, že by špička jehly mohla přitáhnout blesk. Na Chodsku byl zakázaný tanec. Kdo by toto pravidlo porušil a 2. února tančil, nedostal by se do nebe. Dále se nesmělo mluvit nevážně ani klít.

hromnička
Nepostradatelná hromnička
Hromnice a lidové pranostiky

K Hromnicím se váže nejvíce pranostik ze všech dní v roce. Nejznámější “Na Hromnice o hodinu více” dává sbohem dlouhým tmavým večerům a připomíná blížící se jaro. Další pranostiky se vztahují zejména k počasí:

  • Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
  • Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
  • Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
  • Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.
  • Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.

Podobných lidových říkadel existuje asi 40.

Zdroje: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje, Adéla Müllerová – Velká kniha českých pranostik