Křížový vrch u Plzně. Místo několikrát poničené a znovu obnovené jako energetický dobíječ i domov zlých sil

Nedaleko Plzně, mezi obcemi Chotěšov a Stod, se tyčí rozhledna, která je hojně navštěvovanou turistickou atrakcí. Místo samotné má ale velmi starou a velmi smutnou historii. Zdejší kostel byl několikrát poničen, stal se obětí vandalismu i procesu chátrání. Přesto byl znovu a znovu obnovován a je opředen několika legendami.

Zázračný kříž začal psát historii 

Místo zvané Vrabina, od 18. století známé jako Křížový vrch, zakoupil Chotěšovský klášter roku 1243. Kdysi zde stál dřevěný kříž, vyřezávané dílo s tělem Kristovým v životní velikosti. Podobně jako na jiných místech, i zde se stával zastávkou poutníků a místem konání mší. Roku 1746 kříž údajně zjevil zázrak, během pobožnosti se obrátil. Tomu byli přítomni mnozí místní obyvatelé. 

A začala se psát nová kapitola tohoto místa na vrcholu kopce ležícího téměř 500 metrů nad mořem. Zázračná rytina se stala známou v širokém okolí a poutníci sem směřovali častěji než dříve. Byl tak postaven kostel, do nějž byl slavný kříž umístěn. Hovoří se ale i o jiném důvodu vzniku této stavby. V době válek o děditství rakouské údajně chotěšovský probošt slíbil, že nebudou-li místní obyvatelé kláštera napadeni, nechá na vrchu zbudovat kostel. A tak se také stalo. Roku 1755 byl kostelík sv. Kříže dokončen.

křížový vrch
Křížový vrch přitahoval pozornost od pradávna. Foto: Krabat77, Wikimedia
Rána za ranou, Křižák toho zažil hodně

Kostel na Křížovém vrchu byl zbudován dle vzoru pražského chrámu na Karlově a byl bohatě vyzdoben. Zázračný kříž nalezl své místo na vyvýšeném oltáři. Sláva místa však nevydržela. V rámci Josefínských reforem byly mnohé farnosti a kostely uzavírány. To stihlo i Chotěšovský klášter a jemu přidružený kostel na Křížovém vrchu. Po svém uzavření byla stavba někdy kolem roku 1782 nakonec srovnána se zemí.

Po obnově chotěšovského církevního komplexu byl díky zdejšímu kaplanovi vystaven kostel nový. Jeho dokončení se váže k roku 1862. Postupně vznikla i Křížová cesta, stejně jako přilehlá stavení. Tradice „Křižáku“ se obnovila. Ani tentokrát to ale nebylo natrvalo.

V roce 1916 vyhořela hájovna na Křižáku. Její obyvatelé odešli a areál zůstal bez dozoru. Kostel se stal obětí zlodějů a vandalů. Místní se však nevzdávali, roku 1923 hájovnu nahradil hostinec a vrch znovu ožil. O cca osm let později přibyla i vyhlídková věž a místo bylo opět hojně navštěvováno.

Přišla však další tragédie, oblast byla v roce 1967 zabrána armádou. Vznikl zde „Místní radiotechnický uzel“ spadající pod dobřanské, později stodské vojenské útvary. Armáda zabrala místní objekty, které značně poničila. Z místní fary se staly ubikace pro vojáky, kostel sloužil jako tělocvična a věž byla užívána jako pozorovací stanoviště. Když byl areál v roce 1995 navrácen církvi, nesl značné známky nevhodného zacházení. Ani návrat do původních rukou vlastníků však změnu nepřinesl, nebyly finance na obnovu. Objekty opět chátraly a staly se cílem lidí, kteří zde ničili, co mohli.

Po letech přišla konečně pomoc

Až roku 2004 došlo k pozitivní změně. Křížový vrch spadl pod mikroregion Radbuza a za finanční pomoci okolních obcí Plzeňského kraje byla započata obnova. Již ale nešlo zachránit vše, poničené okolní budovy byly zbourány a opravena byla jen vyhlídková věž. Nyní je majitelem objektů město Stod, které postupně rekonstruuje rovněž kostel. 

Z původně poutního místa je tak dnes především rozhledna a cíl turistů. Každý rok se tu ale pořádají různé kulturní akce jako například slavnost pálení čarodějnic o prvomájové noci, oslavy léta, nebo rytířské turnaje, přednášky či koncerty.

Vrch mýty opředený

Nejen legenda o zázračném kříži se traduje mezi místními. Na vrchu údajně kdysi stál hrad, pobořený už v dávném středověku. Existenci stavby podporuje skutečnost, že během výstavby prvního kostela zde byly nalezeny lidské ostatky a další známky dřívějšího osídlení.

Na hradě měly pobývat tři staré panny. Nebyly však ctnostné, byly zlé. V noci se proměňovaly ve zlé duchy a strašily a napadaly každého, kdo na místo zavítal. Místní myslivec chtěl prokletí zlomit a vydal se tak jedné noci na vrch s cílem ukončit rej těchto temných postav. Namířil na jednu z žen a už už se chystal vystřelit. Jeho puškou ale v tu chvíli prošel blesk a rána byla ztracena. Myslivec upadl a uhodil se hlavou o strom. Byl vážně zraněn. Nad ránem jej našla stařena, která běžela přivolat pomoc. Když se na místo vrátili, myslivec byl pryč. Pověst věří, že jej unesly ony staré panny. Jak dopadl jeho osud se neví, od té doby se však věří, že chodit sem po setmění, se nevyplácí.

křížový vrch
Pohled na zalesněný Křížový vrch. Foto: Adam Hauner, Wikimedia
Temné místo přesto dodává energii

Traduje se, že se za kostelem nachází místo, které člověku dokáže dodat energii. Tento fakt je zřejmě silně individuální, Křížový vrch však není jediným takovýmto terapeutickým místem. V západních Čechách se údajně nachází řada takovýchto „dobíjecích lokalit“. Údajně tak lze načerpat energii i v klášteře Kladruby či na místě, kde se stáčí tzv. „kloubovka“, nedaleko vsi Kotouň.

Osud Křížového vrchu dnes

Ať už negativní či naopak pozitivní energie, Křížový vrch je dodnes navštěvovaným místem. Vede tudy naučná stezka Příroda a lidé a dvě další turistické stezky.