Rossumovi Univerzální Roboti ovládnou Novou scénu DJKT
Soubor činohry Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu 26. října 2019 na Nové scéně světoznámou hru Karla Čapka R.U.R. Fantaskní drama v režii vyhledávaného režiséra Filipa Nuckollse o stvoření umělé inteligence a možných rizik, které tento objev přináší, klade v dnešním přetechnizovaném světě stále aktuálnější otázky.
Čapkovo drama R.U.R., jehož světová premiéra se odehrála v roce 1921, dosáhlo enormního úspěchu u nás i v zahraničí a předznamenalo mnoho témat, kterými se později zabývala řada spisovatelů i filmařů. Také zde poprvé zaznělo slovo robot, které je jedním z mála výrazů, jimiž čeština obohatila světové jazyky. Příběh hry se odehrává na ostrově, kde vědci stvoří homonkuly – roboty, které následně rozešlou do celého světa. Roboti s lidskou tváří nejprve přebírají za lidstvo veškerou práci, ovšem později si uvědomí svou sílu a chopí se moci. Hru R.U.R. v plzeňském divadle režíruje někdejší umělecký šéf Činoherního studia v Ústí nad Labem působící v mnoha divadlech v České republice Filip Nuckolls. „Děj hry jsme zasadili do dnešního světa, kde existuje reálná možnost, že ve snaze po čím dál větším komfortu se až přespříliš spolehneme na umělou inteligenci,“ komentuje připravovanou inscenaci režisér a dodává: „Představuji si, že Čapkovi hrdinové byli ještě nedávno mladými vědci naplno přesvědčeni o správnosti své cesty – jako postavy ze seriálu Teorie velkého třesku.“ Dramaturg činohry Vladimír Čepek doplňuje: „Divadlo se má odehrávat tady a teď, proto jsme v některých pasážích lehce upravili Čapkův jazyk, nikoliv proto, abychom autora jakkoli dehonestovali, ale právě naopak, abychom přiblížili obrovskou aktuálnost a naléhavost jeho hry dnešním generacím.“
Přestože Karel Čapek patří k nejznámějším dramatikům 20. století, a to nejen u nás, ale i za hranicemi, jsou jeho hry na českých jevištích uváděny velice sporadicky. Dramaturg Vladimír Čepek si to vysvětluje modelovostí jeho her. „Znamená to, že autor zkonstruuje určitou situaci, kterou dovede do krajnosti a chce jejím prostřednictvím upozornit na určitý společenský jev. A jevy, kterými se Čapek zabýval, se dnes v mnohých případech jeví jako překonané či zastaralé,“ vysvětluje Vladimír Čepek a dodává: „Dnes, tedy ve věku, kdy svět intenzivně pracuje na rozvoji umělé inteligence, se Čapek znovu jeví jako vizionář a jeho hra R.U.R. má opět smysl a velkou výpovědní hodnotu.“
Výtvarnou stránku inscenace měli na starosti kostýmní návrhářka Lucie Šperlová a scénograf Lukáš Kuchinka, kteří se společně s režisérem Filipem Nuckollsem podíleli na mimořádně úspěšné pohádce Povídání o pejskovi a kočičce, která byla uvedena na začátku roku 2019 na Malé scéně DJKT. „Naší inspirací, mimo jiné, a to hlavně pro scénografa Kuchinku, byl televizní seriál Westworld. Z něho jsme se chtěli poučit o vizuální složce jak architektury a komunikačních zařízení, tak stylu oblékání blízké budoucnosti, kde je určujícím faktorem spíše mix všemožných ‚retro stylů‘ než uniformy à la Star Trek,“ přibližuje inscenaci po vizuální stránce režisér. Atmosféru inscenace pak podtrhne hudba Ondřeje Švandrlíka, který je frontmanem hudební skupiny Nauzea Orchestra a který v Plzni kromě R.U.R. nyní spolupracuje s režisérem Markem Němcem na tragikomedii Middletown. V minulosti se v DJKT podílel například na hudební složce inscenací Howie a Rookie Lee či Drahomíra a její synové.
V první činoherní premiéře této sezóny se představí vedle známých členů souboru, Jana Maléře, Apoleny Veldové, Andrey Mohylové, Michala Štěrby, Miloslava Krejsy, Marka Mikuláška a Vladimíra Pokorného, i nové posily souboru, a to Libor Stach, Martin Zahálka ml. a Simona Rejdová.
Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.
Karel Čapek
Narodil se v roce 1890 v Malých Svatoňovicích jako nejmladší ze tří dětí. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, Brně a Praze, kde také maturoval, studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ukončil v roce 1915 doktorátem. Absolvoval studijní pobyty v Berlíně a v Paříži. Byl prozaik, dramatik, publicista, překladatel, ale i velmi dobrý kreslíř a fotograf. Velmi ho zaujala vědeckotechnická revoluce a v jeho dílech se často objevuje právě obava ze zneužití techniky. Byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu a v roce 1995 byl oceněn Řádem T. G. Masaryka, jeho knihy byly přeloženy do více než 50 světových jazyků.
Filip Nuckolls
Kmenový režisér divadelního spolku Kašpar v Divadle v Celetné, zakládající člen divadla M.U.T., bývalý umělecký šéf Činoherního studia v Ústí nad Labem, kde působil s přestávkami 12 let. Spolupracuje s mnoha divadly po celé České i Slovenské republice, od Západočeského divadla v Chebu až po Městské divadlo v Žilině. K jeho nejzásadnějším režiím patří slavné inscenace Divadla v Celetné Mikulášovy patálie a Mikulášovy prázdniny (R. Goscinny) nebo Snímek 51 (Anna Ziegler). V Činoherním studiu v Ústí nad Labem režíroval například úspěšnou divadelní adaptaci Klub rváčů (Ch. Palahniuk), dále inscenace Nepřítel lidu (H. Ibsen), 32 hodin mezi psem a vlkem (J. Tichý) nebo Kde život náš je v půli se svou poutí (J. Jedlička). V DJKT naposledy inscenoval historické drama Drahomíra a její synové a pohádku Povídání o pejskovi a kočičce.