Západočeské muzeum v Plzni zve na výstavu Svobodní zednáři a bratr Josef Skupa
V letošním roce si připomínáme 100 let od založení první ryze české zednářské lóže v Plzni s názvem Josef Dobrovský. Mezi její členy patřil i loutkář Josef Skupa, od jehož narození uplynulo 130 let. Obě tato významná výročí připomene výstava Svobodní zednáři na Plzeňsku a bratr Josef Skupa, kterou pro své návštěvníky připravilo Západočeské muzeum v Plzni ve spolupráci s Muzeem svobodného zednářství při Veliké lóži české republiky a soukromými sběrateli.
„Výstava přiblíží všem návštěvníkům nejen fenomén svobodného zednářství obecně, ale současně s tím také dějiny svobodného zednářství na Plzeňsku a životní příběhy nejvýznačnějších členů místních zednářských lóží. V kontextu svobodného zednářství bude představen rovněž život a dílo Josefa Skupy,“ sdělil kurátor výstavy Mgr. Michal Chmelenský.
Dějiny svobodných zednářů jsou pozoruhodné a doposud převládá obecný názor, že je to společnost tajná a exkluzivní. Jedná se však pouze o společnost uzavřenou. Zednářské spolky vždy byly a jsou řádně registrovány. Domněnky, že svobodné zednářství je přežitkem nebo výtvorem nějakého společenského řádu, jsou mylné. Ba naopak, ve všech novodobých vývojových etapách společnosti svobodné zednářství existovalo jako příklad sdružení, které v sobě smazávalo rozdíly mezi společenskými vrstvami. Tyto a jiné domněnky, vztahující se k tématu svobodného zednářství se výstava pokusí rozptýlit a přiblížit svobodné zednářství a jeho historii jak laické, tak odborné veřejnosti. A to zejména na příkladu jednoho z nejznámějších plzeňských svobodných zednářů – Josefa Skupy.
V českých zemích se svobodné zednářství poprvé objevuje v polovině 18. století za francouzsko-bavorské okupace Prahy roku 1741. O první české lóži víme jen to, že se jmenovala U Tří korun, poté změnila název na U Tří hvězd a nakonec se přejmenovala na U Tří korunovaných hvězd. Z pražské lóže vzešel popud k založení dceřiné české lóže Sincerite v Litoměřicích, která pak působila do konce roku 1785 postupně v Plzni, Lokti resp. v Klatovech.
Následně až v roce 1879 vznikla v Plzni česko–německá lóže Harmonie, která uceleně působila až do roku 1918 do vzniku Československé republiky. Protože čeští zednáři cítili potřebu mít čistě českou lóži, vznikla v roce 1922 z lóže Harmonie ryze česká zednářská lóže, která byla pojmenována Josef Dobrovský. Následně byla založena německy mluvící lóže Ludwig Piette, celým názvem Ludwig Piette zur Aufrichtigkeit und Treue.
Od této chvíle uběhlo sto let. Sto let je stále, i přes prodlužující se dobu lidského života, časový úsek, kterého jen málokdo z nás dosáhne. Je to období čtyř generací. Do čtyř období by se dal rozdělit i dosavadní „zednářský život“ lóže Josef Dobrovský.
1. etapa: prvorepubliková – velké nadšení, velká jména a v případě Plzně především vzorová spolupráce českého a německého svobodného zednářství.
2. etapa: poválečná – snaha o zacelení ran a v mnoha ohledech střet s protivníkem rovněž velmi nebezpečným.
3. etapa: období temna – dlouhá léta nucené nečinnosti během komunistického režimu.
4. etapa: porevoluční – probuzení svobodného zednářství v Československu a i v západních Čechách. Přestože toto probuzení nebylo jednoduché a odehrálo se vlastně „nadvakrát“, i v případě lóže Josef Dobrovský se ukazuje, že fenomén svobodného zednářství je stále životaschopný a přitahuje k sobě další zájemce o členství. Novodobí svobodní zednáři zůstali věrni zásadám, myšlenkám a tradicím svých předchůdců a dále je rozvíjejí v současné svobodné a demokratické společnosti.
Svobodní zednáři a bratr Josef Skupa
Západočeské muzeum v Plzni, výstavní sál 1, Kopeckého sady 2, Plzeň
20. 10. 2022 – 26. 2. 2023, otevřeno úterý až neděle: 10.00 – 18.00 hodin
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.