Čtvrti známé a neznámé. Víte, kde v Plzni najdete Stínadla nebo Vyšehrad?
Názvy městských čtvrtí a dalších míst obvykle vycházejí ze spontánního lidového pojmenování, které se v průběhu času stalo oficiálním označením. Tak je tomu v každém městě, Plzeň nevyjímaje. Kromě známých jmen velkých čtvrtí se ale ve městě objevuje i povědomé názvosloví, jenž je primárně spojováno se zcela jinými městy. Víte, že v Plzni najdete Letnou, Vyšehrad, Stínadla či dokonce Berlín?
Stínadla v moderním rázu
Klikaté temné uličky, staré domy a tajemno. Tak si většina lidí představuje Stínadla, čtvrť z Foglarova světa, kde kluci z Rychlých šípů prožívali svá největší dobrodružství. Plzeňská Stínadla jsou této podobě na hony vzdálená a že jste zde, poznáte jen podle názvů ulic Skautská, Foglarova, Tleskačova, Dušínova, Hojerova a Metelkova. Jedná se o jednu z nejnovějších čtvrtí v Plzni, která se nachází nedaleko Sylvánského vrchu a jejím hlavním rysem je moderní zástavba skládající se z rodinných a obytných domů.
Letná jako symbol vlastenectví
V duchu českého vlastenectví byla na konci 19. století nazvaná nová plzeňská čtvrť, a to přímo podle pražské Letné. Zprvu byla ta plzeňská součástí obce Lobzy, dnes neodmyslitelně patří k Plzni. Samotná Letná nemá přesnou hranici, je situována mezi čtvrtěmi Lobzy a Doubravka, za hraniční ulice lze považovat Rokycanskou a Dlouhou.
Vyšehrad nad Úslavou
V Plzni máme také Vyšehrad. Zde název nevznikl podle pražského vzoru, ale z důvodu vyvýšené polohy prvních domků, které zde byly postaveny nad řekou Úslavou. Malá čtvrť vznikla stejně jako Letná na konci 19. století a dnes je součástí Slovan. Za hranice plzeňského Vyšehradu lze považovat ulice Lobezská, Sušická a řeku Úslavu.
Berlín, čtvrť původně pro Němce
Jméno německého hlavního města nesou řadové domy nedaleko Karlovarské ulice na Lochotíně, které byly postaveny během druhé světové války. Domky stavěla německá firma a byly určeny německým dělníkům pracujícím ve Škodovce. Malou čtvrť vymezují ulice Kotíkovská, Horní, Dolní a Karlovarská.
Na Bílé hoře se těžilo černé uhlí
Slavná bitva zde neproběhla, protože historie plzeňské Bílé hory se začala psát teprve ve druhé polovině 19. století. Tehdy se na stejnojmenném kopci těžilo černé uhlí a některé doly byly hluboké více jak 40 metrů. S těžbou se skončilo na přelomu 20. století, kdy na místě dnešní čtvrti stály asi dvě desítky domků. Bílá hora je dnes okrajovou městskou částí nacházející se v městském obvodu Plzeň 1.
Na Orlík
Pokud se Plzeňané chtějí vypravit na Orlík, nemají to vůbec daleko. Nejde však o známou přehradu, ale o kopec nedaleko Třemošné. Název vznikl podle pověsti, ve které měla slepice vysedět nalezené orlí vejce. Když ptáče vyrostlo, slepici vzalo do drápů a odneslo. Nyní se Orlík jmenuje i přilehlá vlaková zastávka.
Další rozvoj města
Plzeň, stejně jako každé velké město, se neustále rozvíjí a vznikají nové čtvrti. Intenzivně se staví nedaleko Fakulty aplikovaných věd nebo u Kalikovského mlýna. Poptávka po realitách v Plzni je i přes koronavirovou krizi vysoká. Lidé nevyhledávají bydlení jen v nových domech, ale zajímají se o nemovitosti také v centru města či na sídlištích.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.