Foto a grafika: Plzenoviny.cz

Komiks o plzeňských králících pokračuje. Autorka prozradila, odkud čerpala inspiraci. Růžový králík to nebyl

V dalším pokračování příběhu o plzeňských králících bude odhalen plán, jak se s nepříjemnými vetřelci vypořádat. Opět se vypravíme do fiktivního komiksového světa Hany Süssové, který je blízký hlavně Plzeňákům, protože právě v západočeské metropoli se zápletka odehrává. Autorku jsme k příležitosti dalšího pokračování vyzpovídali. Samotný komiks najdete pod rozhovorem.

Tvoříte komiks o plzeňských králících, co bylo impulsem k tomu, abyste napsala příběh právě na toto téma?

Vzniklo to tím, že kamarádovi Jardovi po sídlišti na Lochotíně běhají zajíci, protože to je blízko lesa. Jarda si dělal legraci, že jsou to krvelačné bestie, které občas člověka zatáhnou do křoví a ohlodají ho na kost. Tak jsme čas od času vtipkovali o těchto králících a jednou mě z čista jasna napadlo vymyslet o nich komiks. Jarda nejdřív uvažoval, že by napsal článek do novin, ale už jsem před sebou úplně viděla druhou stránku prvního dílu – králičí schůzi. Pak mi také do karet nahrálo to, že je na Lochotíně socha růžového králíka a komiks může být vnímán jako narážka na toto dílo.

A my jsme si celou dobu mysleli, že hlavně růžový králík byl tou inspirací. Tak konečně víme, jak to doopravdy je. A jak jste se vůbec ke komiksu dostala?

Růžový králík mě spíš motivoval 🙂 Pravda, komiks je žánr, který jsem nestudovala. Na AVU jsem ale experimentovala s různými technikami a žánry, tudíž to nebylo něco, co by se až tak vymykalo. Důležité bylo, že jsem tvůrcem celého komiksu, že jsem ho jen nedoprovázela svými ilustracemi. To byl také jeden z důvodů, proč jsem studovala AVU a ne ilustraci, na kterou jsem se také hlásila. Chtěla jsem vytvářet něco sama.

A co nyní tvoříte kromě komiksu? 

Zrovna teď jsem měla výstavu s názvem Uvnitř a vně, která zachycuje můj vnitřní a “vnější” život – můj vztah s přítelem jako vnitřní a vně mají být mé pocity z dnešní doby. Jsou tam obrazy Hra na slepou bábu, Líbání v rouškách nebo Akvárium s mrtvými rybkami. Jinak jsem dělala cyklus s názvem Město, kde jsem zachycovala Plzeň. Začalo to obrazem rozkopané Solní ulice, a pak jsem zobrazovala místa, která mě zaujala. Cyklus zahrnuje nádraží, náměstí Republiky, ale i bytovku na Slovanech, kde s přítelem bydlíme, nebo Alberta. Poslední dobou se mě nějak dotýká začátek jednoho těžkého období v mém životě a asi z toho něco vznikne, ale zatím jsem namalovala jen jeden obraz. Jinak na škole se mi asi nejvíce vydařily obrazy ve třetím ročníku, kdy jsem kreslila sebe jako nevěstu, přičemž za tím v pozadí měl být určitý příběh – s odhaleným závojem jsem byla extrovertní, s poupětem v ruce křehká a když jsem prala svůj závoj, byl to začátek něčeho nového. To mě pak inspirovalo k diplomové práci, která se jmenovala Podobenství a kde jsem vytvářela různé ženy různého věku jako Kristovy nevěsty. Výstava byla k vidění v galerii Thambos, ale jen do 28. června.

To je škoda. Snad bude zase brzy příležitost vaše díla vidět. Chystáte něco?

Napadlo mě vystavovat v kavárně Západočeského muzea. Mám díla s tématikou města, které by se tam hodilo. Jenže ta je už asi pár let zavřená. Chystám se obejít hlavně nějaké kavárny, případně se zeptat na Bílém nároží. A uvidíme 🙂 Vlastně mě napadá, že chystám výstavu v Západním sboru ČCE, bude k vidění někdy od září.

Jaký je váš vztah ke komiksu obecně? Máte oblíbené hrdiny nebo příběhy?

Musím přiznat, že komiksy moc nečtu. Spíš se mi líbí některé televizní seriály, kterými jsem se také inspirovala. Totiž ne nějak něčím konkrétním, ale tím principem, že se příběh trochu odvíjí od okolností, za nichž se seriál točí. Když vypadne hrdina, tak postava zemře atd. Tak jsem také změnila působiště králíků na Slovany (ale řídím se zde pořád realitou, protože také tady jeden králík běhá – doufám, že moc nenapovídám), když jsem zde začala žít s mým přítelem.

A jaký je váš vztah k Plzni?

Jsem rodačka z Přeštic a ráda tam chodím na procházky, ale v Plzni na Slovanech je park, který mou touhu po přírodě také naplňuje. Ráda chodím také do Lobez. Takže po této stránce jsem spokojená a na tom mi hodně záleží. No, a jinak mi město jako Plzeň stačí, mám ji radši než Prahu.

Teď se ještě vrátím k samotnému komiksu. Kolik dílů nás ještě čeká?

Komiks má 12 dílů. A konec je, doufám, nečekaný 🙂

Tak to se těšíme! Chystáte i jiný komiks?

Nechystám. Nemám inspiraci, ani mě nikdo nežádal o ilustrace. Ale možná ta inspirace někdy přijde. Kreslit komiks mě baví.

Co děláte ve svém profesním životě? Ještě studujete?

Teď jsem doma a hledám si práci. Prozatím jen brigádně uklízím. Ve volném čase, kterého mám většinou dost, vařím, kreslím nebo maluji. Již jsem diplomovala.

Věřím, že se Vám podaří najít uplatnění a uvidíme Vaše další díla. Nakonec se zeptám, proč jste kontaktovala zrovna nás?

Chtěla jsem nějaký magazín, který se týká Plzně a kde si myslím, že komiks uvidí dost lidí. Chtěla jsem jej nějak publikovat, protože má v coronavirové době sloužit k pobavení a odreagování čtenářů.

To určitě splňuje. Děkuji za rozhovor a těšíme se na další díly.

Také děkuji.

Králíci na Lochotíně – 9. část: Nalezení piana

komiks králíci na lochotíně

komiks králíci na lochotíně

komiks králíci na lochotíně

komiks králíci na lochotíně

Další pokračování vyjde o prvním srpnovém víkendu.

Všechny dosud vydané díly čtěte na stránce Králíci na Lochotíně.


 

Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz