86 procent mladých lidí chce při studiu na VŠ pracovat, ukázal výzkum ZČU
Jací jsou dnešní středoškoláci? Jsou motivováni k dalšímu studiu, a pokud ano, co je nejvíce láká? Co od studia očekávají a jaké hodnoty považují za důležité pro život? A na co by se univerzity měly připravit? Takové otázky si klade nejedna univerzita včetně Západočeské. Výzkumný tým z Fakulty filozofické ZČU nejen na ně hledal odpověď pomocí sociologického výzkumu. Jedním z jeho nejdůležitějších zjištění je, že celých 86 % středoškoláků, kteří mají v úmyslu studovat na vysoké škole, chce při studiu pracovat.
„Chtějí-li být moderní univerzity úspěšné, a to Západočeská univerzita chce, musejí reagovat na společenské změny, především na požadavky pracovního trhu a očekávání nastupující generace,“ říká rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček. „Rozhodli jsme se proto pomocí sociologického průzkumu blíže a detailněji poznat, jaká je vlastně generace dnešních středoškoláků, jak se rozhoduje a co očekává od vysokoškolského studia,“ dodává.
Studie hodnot a motivací generace Z nebo také jinak nazývané generace digitálních dětí se prováděly i jinde ve světě. V loňském roce zveřejnila podobnou mezinárodní srovnávací studii například britská agentura Barnes and Nobles College. Studie ze Západočeské univerzity je ale výjimečná svou metodologií. Výzkumníci se rozhodli využít metody censu, kdy se ptali studentů posledních ročníků na všech středních školách v jeden okamžik, tedy podobným způsobem, jakým například probíhá sčítání lidu. Výzkumný tým Západočeské univerzity navštívil všechny střední školy v Plzeňském kraji a vybrané školy v kraji Karlovarském. Snažil se tak postihnout oblast, odkud přichází nejvíce studentů na plzeňskou univerzitu.
„Podařilo se nám oslovit skutečně obrovské množství mladých lidí na 68 středních školách. Celkem jsme vyhodnocovali 2831 dotazníků, což je dvakrát více, než vyhodnocovali v Barnes and Nobles. Dokázali jsme tak zajistit rekordní návratnost 72 procent. To je u podobné studie naprosto unikátní a díky tomu jsme získali velmi přesná data,“ řekl člen výzkumného týmu z katedry sociologie František Kalvas.
Výzkum probíhal během jednoho týdne, kdy výzkumníci osobně realizovali dotazníkové šetření na všech zapojených školách. „Výzkum bychom nebyli schopni takto úspěšně uskutečnit bez otevřenosti zúčastněných středních škol, které s námi aktivně a na profesionální úrovni spolupracovaly,“ dodává vedoucí výzkumného týmu Jan Váně.
Výsledky výzkumu vypovídají o chování, strategiích volby vysoké školy, kdo a co středoškoláky v těchto rozhodnutích nejvíce ovlivňuje, dále přibližují hodnotové orientace, sebehodnocení vlastních schopností či dlouhodobé životní cíle generace Z.
Jedním z nejdůležitějších zjištění je, že z těch studentů, kteří ve vzorku uvedli, že chtějí dále pokračovat ve studiu na vysoké škole (bylo jich celkem 2055), celých 86 % počítá s nějakou formou práce (brigáda nalezená na portále poskytujících inzerce práce zdarma, stálá práce při studiu, již pracují a chtějí nebo musí v práci pokračovat). „Jen 5 % uvedlo, že chce pouze studovat a soustředit se na studium. To znamená, že pokud chce univerzita přilákat, ale i udržet studenty, musí důraz na praxi a možnost práce při studiu výrazněji začlenit do svých programů, než jak je tomu doposud,“ upozorňuje vedoucí výzkumného týmu Jan Váně.