Giordano Bruno. Vizionář, který za své odvážné myšlenky skončil na hranici
Dnes jsou osobnosti, jako byl kdysi Giordano Bruno, nazývány vizionáři. Nejspíše by stál po boku té největší vědecké společnosti a přednášel na prestižních univerzitách. Narodil se však do špatné doby, kdy pokrokové vize nebyly žádoucí, a tak v roce 1600 skončil na hranici.
Z génia štvancem, a to jen kvůli touze po poznání
Filippo Bruno se narodil v roce 1548 v Nole v Itálii. Sotva začal vnímat svět kolem sebe, probudila se v něm touha po poznání skrytých principů přírody a povahy věcí. Přitahovala jej věda i práce velkých myslitelů, které neúnavně studoval, ale i kritizoval. V patnácti letech nastoupil na univerzitu v Neapoli, kterou dokončil za pouhé dva roky. Aby mohl i dále prohlubovat své znalosti, vstoupil do dominikánského kláštera sv. Dominika v Neapoli. Tam také dostal řádové jméno Giordano a roku 1572 byl vysvěcen na kněze. Zároveň začal studovat teologii. Mladíkovi se sice rýsovala zářivá církevní kariéra, vše se ale změnilo o tři roky později, kdy se z Giordana stal štvanec.
Za všechno mohla Giordanova zvídavost a touha po opravdovém poznání. Světské ho lákalo více než svaté. V klášteře měl několik knih, které byly v té době nepřípustné a tak najednou mladému knězi hrozila inkvizice. Giordano raději prchl z Itálie a pohyboval se po Evropě. Přednášel na několika univerzitách, nějaký čas strávil i v Praze, ale vzhledem ke svým na svoji dobu kacířským a pro nás již pokrokových názorům nenašel pochopení ani posluchače. Jeho spisy tak nenašly vydavatele.
Muž, který popsal vesmír bez jakéhokoliv přístroje
Myšlenky Giordana Bruna byly pro monopol církve doslova nebezpečné. Ačkoliv se sám cítil jako křesťan, nedokázal zavírat oči před skutečnostmi, ke kterým došel výzkumem či cestou čisté logiky. Zastával Koperníkovu (1473 – 1543) heliocentrickou teorii, ale dovedl ji ještě dále. Koperník zůstal o toho, že Slunce je středem vesmíru a kolem něj obíhá i naše planeta. Sféře stálic ale přisuzoval klid. Bruno však rozpohyboval celý vesmír, který je podle něj bez středu, nekonečný a plný soustav se slunci a planetami, jako je ta naše. Některé sice mohou být větší a jiné menší, ve své podstatě však stejně obíhají kolem svých sluncí. Na některých planetách podle něj žijí bytosti, které myslí a uctívají stejného Boha jako my.
Brunův Bůh je ale zcela jiný než jeho veškeré středověké interpretace. Bůh je všechno a je všude. V souladu s křesťanstvím je věčný, ale nestojí nad světem. Podle Bruna je Bůh slunečním svitem, nachází se v rostlinách, v hlubinách země, ale i ve vzdálených končinách vesmíru. Bruno věděl, že tyto myšlenky chápe církev jako pohanské. Proto se za něj nepostavili ani protestanti.
Odkud ale tento ve své době nedoceněný velikán k tak odvážným myšlenkám přišel? Bruno rozuměl filozofii a znal historii vědy. Inspiraci čerpal od mnoha velikánů, především pak z epické básně De renum natura (O přírodě), jejíž autorem je Titus Lucretius Carus. Autor v díle popisuje přírodní zákony, kde vše vzniká a zaniká, aniž by byly tyto procesy závislé na vůli bohů. Vychází také z Démokritova atomismu, který před dvěma a půl tisíci lety předpokládal malé částečky, ze kterých je vše složeno. Ty nazval atomy. Bruno ale vycházel i ze spisů lékaře Paracelsa nebo Bernarda Telesia.
Pekelných osm let v rodné Itálii
Giordano Bruno strávil 15 let jako vyhnanec. Zpět do Itálie se vrátil na naléhání italského hraběte Giovaniho Moceniga, který se údajně zajímal o jeho teze. Šlo však o léčku. Mocenigo s ním sice dlouze diskutoval. Rozhovory si ale zaznamenával a v roce 1592 Bruna udal inkvizici.
Dlouhých osm let trvaly výslechy a mučení. Bruno se ke všem svým myšlenkám přiznal, ale nikdy se neodvrátil od křesťanství. Proto odmítl obvinění, že je kacířem. V roce 1600 nařídil papež Klementa VIII. ukončení procesu a Bruno byl odsouzen k trestu smrti upálením zaživa. Předtím byl ještě zbaven všech církevních hodností.
Bruna vlekli na hranici 17. února nahého, s oholenou hlavou a sedřenými prsty na rukou. Když byl připoután ke sloupu uprostřed hranice, postavili před něj kříž. On však odvrátil hlavu. V plamenech ani jednou nevykřikl. Tak skončil život neobyčejně inteligentního muže, který v mnohých myšlenkách předběhl vědecké poznání o několik století. A kdo ví, jestli se i jeho další myšlenky, a to zejména o mimozemském životě, v budoucnu rovněž nepotvrdí.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.