Představujeme dvě mimořádné publikace o významném plzeňském Arboretu Sofronka
Představujeme dvě knihy o plzeňském Arboretu Sofronka, které je pro svoji sbírku borovic vypěstovaných ze semen z celého světa skutečným unikátem.
Arboretum Sofronka 1956-2016
Ing. Jan Kaňák, Ph.D. (nar. 1953), autor knihy, která vyšla k šedesátiletému výročí založení plzeňského Arboreta Sofronka, připomíná jeho dávnou i nedávnou minulost a záslužnou práci jeho obětavého zakladatele, renomovaného dendrologa, lesníka a ekologa, pana Ing. Karla Kaňáka, CSc. (1922-2007). Ten se jako specialista na šlechtění rodu Pinus zasloužil v roce 1956 o vznik nového arboreta, specializovaného na borovice, které bylo o několik let později deklarované jako detašované pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož byl zaměstnancem.
Díky jeho usilovné práci, na kterou později navázal syn Jan Kaňák, patří Sofronka k mezinárodně nejvýznamnějším arboretům s rozsáhlou, unikátní sbírkou světového sortimentu druhů rodu Pinus (borovice). Jejich sazenice tu byly pěstovány z osiva získaného osobními kontakty Ing. Karla Kaňáka od vědeckých a výzkumných pracovníků z různých kontinentů. Mladé borovice rostly přirozeným vývojem, bez hnojení, chemické ochrany a bez dalších výchovných zásahů, a získávaly se tak poznatky o přirozených schopnostech a evoluci zkoumaných druhů.
Na ploše zhruba 22 ha bylo vysázeno 68 druhů borovic z celého světa, čímž se sbírka arboreta řadí k největším a nejvýznamnějším na euroasijském kontinentu. Kniha seznamuje s jeho zakladatelem, s celkovou přírodní charakteristikou lokality a s dřívější i nedávnou historií, zdokumentovanou původními i současnými fotografiemi.
Jan Kaňák, který tráví čas v arboretu, kde pracuje i bydlí, připomíná, že bývalo za minulého režimu vyhledávaným místem, kde se u Karla Kaňáka scházeli umělci a osobnosti z plzeňského společenského života. Mezi nimi býval rodinný přítel, malíř Jiří Kovařík, výtvarníci Vladivoj Kotyza, Vojmír Fryč, režisér Ladislav Smoček, Miroslav Horníček, sochaři Slavoj Nejdl nebo František Pacík, od něhož jsou v arboretu plastiky Doupě a Karbon II.
Čtenáře seznamuje i s popisy a snímky nejzajímavějších druhů introdukovaných borovic, jež lze poznat na zdejší naučné stezce. V knize nechybí ani medailon věnovaný zakladateli, panu Ing. Karlu Kaňákovi, doplněný stručnou biografií a vzpomínkami jeho synů Jana a Karla.
Uvedena je vybraná bibliografie Ing. Karla Kaňáka, CSc. a Ing. Jana Kaňáka, Ph.D. Na názorném barevném plánku jsou lokalizovány veškeré výsadby všech druhů borovic a jejich proveniencí, zaznamenány jsou rovněž veškeré výsadby po roce 1971 a přehled druhů borovic vyskytujících se v našich podmínkách. Knihu uzavírá anglické resumé.
Přínosnou publikaci dokumentující nejen život Ing. Karla Kaňáka, CSc., zakladatele Arboreta Sofronka, ale především mimořádný významu tohoto vědeckého pracoviště a jeho historii, doplňují četné dobové i současné fotografie. Vyšla k příležitosti 60. výročí založení arboreta.
Arboretum Sofronka 1956-2016
Jan Kaňák
2016
88 stran
Sbírka světového sortimentu druhů rodu Pinus
Útlá, avšak velice přitažlivá knížka byla vydána ke stému výročí narození Ing. Karla Kaňáka, CSc., zakladatele plzeňského Arboreta Sofronka. Přehledně mapuje všechny druhy borovic i jejich kříženců, které lze obdivovat v tomto „borovém ráji“, jak se mu také přezdívá. Autor publikace, Ing. Jan Kaňák, Ph.D. v ní přehledně prezentuje druhy borovic, vyskytujících se v našich podmínkách.
Představují se nám cizí druhy borovic pěstovaných v Sofronce i těch, které se běžně vyskytují na území České republiky a uvedeny jsou i takové, jejichž pěstování by mohlo být úspěšné. V Arboretu Sofronka byly otestovány téměř dvě třetiny z celkového počtu 120 druhů rodu Pinus. Dodnes tu roste více než 40 druhů z celého světa a 15 mezidruhových kříženců.
Původním stromům borovice lesní se tu daří již 150 až 170 let a té nejstarší v arboretu je dokonce kolem 270 let. K nejstarším stromům na světě patří také borovice, a to borovice osinatá (Pinus aristata), která se dožívá v USA až pěti tisíc let. Snad se i ta zastoupená na Sofronce, teprve 45letá, tak vysokého věku dožije.
Tato krásně vypravená příručka představuje druhy borovic, vyskytujících se v různých částech světa, ale rostoucích i u nás. Patří mezi ně také jedna z hospodářsky nejdůležitějších borovic – vejmutovka, pocházející z USA a Kanady, jíž se daří v arboretu, stejně jako v nedalekém boleveckém polesí. Tou nejvzácnější ve zdejším arboretu je subtropická borovice kadidlová, jejíž domov je v Texasu či na Floridě. Jeden takový vitální sedm metrů vysoký exemplář roste jako jediný v ČR od roku 1996. Dále zde najdeme i více jak šedesátiletou borovici viržinskou, jejíž léčivé účinky využívali indiáni kmene Cherokke například proti nachlazení, horečce nebo tuberkulóze. Z amerického kontinentu pochází i borovice těžká nebo borovice Jeffreyova, jejíž borka ve vegetačním období voní po citronu a vanilce. Jako nejspíš jediné v České republice přežívají v arboretu i dvě borovice bělokmenné, původem z Kanady, kde je tento druh vyhlášen jako ohrožený.
U každé prezentované borovice je mapka přirozeného výskytu s upřesňujícím popisem a údaji o výšce, průměru kmene, borce, tvaru jehlic a šišek a některých zajímavostech. Text doplňují barevné snímky stromu, jehlic, borky a šišek, jež jsou zachyceny také na černobílých kresbách Ludmily Businské. Nechybí přehledný plánek arboreta a srovnávací letecké snímky z let 1972 a 2020.
Kniha je určena všem milovníkům přírody a jako dendrologickou pomůcku ji uvítají také studenti.
Sbírka světového sortimentu druhů rodu Pinus
Jan Kaňák
mapy a grafická úprava Jitka Rauchová
kresby Ludmila Businská
vydal RAMAP Plzeň pro Správu veřejného statku města Plzně p. o.
2023
68 stran
Obě publikace lze zakoupit v Arboretu Sofronka, Správa veřejného státu města Plzně, Plaská 877, 323 00 Plzeň, www.sofronka.cz.
Doplnění k úvodní fotografii: Křest knihy Sbírka světového sortimentu druhů rodu Pinus. Zleva autor Jan Kaňák, Aleš Tolar, náměstek primátora Plzně, Ivana Bubeníčková, starostka ÚMO Plzeň 1 a Jitka Rauchová, grafička a spoluautorka. Foto: Stanislav Rauch. Se svolením Arboreta Sofronka.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Patří mezi autory plzeňského nakladatelství Starý most, kde jako editorka a spoluautorka vydala v roce 2019 populárně naučnou publikaci Historie a současnost městské části Plzeň-Nová Hospoda. Spolupracuje s časopisem Meduňka a publikuje na webovém Magazínu nejen pro seniory Asenior.cz.