Arboretum Sofronka v Plzni se chlubí jednou z největších sbírek borovic
Plzeňské Arboretum Sofronka s cennou sbírkou druhů rodu Pinus, vypěstovaných ze semen borovic z celého světa, založil v roce 1956 uznávaný dendrolog Ing. Karel Kaňák, CSc., jako detašované pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Dnes tento dendrologický park patří mezi dvacet šest členů Unie botanických zahrad České republiky a je ve Správě veřejného statku města Plzně.
Plzeňský dendrolog, lesník a ekolog, pan Ing. Karel Kaňák, CSc., (3. září 1922 Plzeň – 10. 2. 2007 Zruč-Senec) svůj celoživotní zájem zaměřil na biologii dřevin. V roce 1956 na základě úkolu „Šlechtění borovice“, vypsaného Československou akademií zemědělských věd, založil obdivuhodné arboretum naproti lesovně zvané Sofronka v Bolevci. Sbírku pro vědecké účely pravidelně rozšiřoval rozsáhlou mezinárodní výměnou vzorků borovicových semen. Jeho neúnavné úsilí a obětavá práce se představují v Arboretu Sofronka, jež se může pochlubit jednou z největších sbírek borovic na euroasijském kontinentu rozlohou 26 ha i počtem stromů. K jejich výsadbě docházelo v letech 1960 a 1966 a poté v období 1980-1982. Všechny borovice byly vypěstovány ve zdejší školce bez použití hnojení či chemické ochrany a rostou bez jakýchkoliv zásahů, aby bylo možno sledovat jejich přirozený vývoj.
Kvůli nedostatku finančních prostředků přešlo Arboretum Sofronka v roce 2010 pod Správu veřejného statku města Plzně do Úseku lesů, městské zeleně a vodního hospodářství jako Oddělení pro vzdělávání, veřejnost, vědu a výzkum a u široké veřejnosti se těší velkému zájmu.
Návštěvníky tu čekají dvě naučné stezky. Mohou si je projít sami, anebo po domluvě s průvodcem a jeho odborným výkladem. Naučná stezka o borovicích představuje druhy od u nás nejrozšířenější borovice lesní po další, mezi nimi borovici černou, Banksovu, vejmutovku, jež dorůstá až do 80 metrů, nebo vzácné druhy: borovici hustokvětou, borovici mexickou či borovici korejskou (s jedlými semeny – oříšky), považovanou v Číně, Koreji a Japonsku za posvátný strom, vysazovaný kolem chrámů. Nejvzácnějším exemplářem zdejšího arboreta je však velmi vzácná borovice kadidlová, jediný dospělý exemplář v ČR. Pochází z oblasti Mexického zálivu a ve své evoluci se nikdy nesetkala s mrazem. Proto je téměř zázrak, že zde roste už 45 let.
Druhá, půlkilometrová interaktivní stezka v rámci arboreta s názvem Včely a včelaření představuje na deseti zastaveních život včel, jež lze pozorovat za skleněnými přepážkami některých úlů včetně starodávného tzv. klátu. Návštěvník se seznámí i s prací kdysi velice váženého řemesla odvážných sběračů medu, tzv. brtníků (název vznikl podle staročeského výrazu brť – dutina stromu), šplhajících do korun stromů, v jejichž dutinách hnízdí lesní včely, stejně jako se za sladkou pochoutkou vydávají rovněž medvědi brtníci. V přírodním prostředí se vyjímá dřevěná socha svatého Ambrože, patrona včelařů, jež je dílem Bartoloměje Štěrby a Jitky Navrátilové.
Výuce a environmentálnímu vzdělávání předškolních a školních dětí je věnován prostor s venkovní učebnou, ukázkami akustických vlastností dřeva či pozorováním života včel v úlech. U rybníka Vydymáčku mohou malí návštěvníci při výuce pozorovat z mola nad vodou ryby a drobné vodní organismy. Druhý rybník Rozkopaný s povalovým chodníkem umožňuje poznávat mokřadní ekosystémy, zatímco v oblíbeném zookoutku je možné se setkat se stádem daňků.
Galerie:
Arboretum je pro návštěvníky otevřeno zdarma každý pracovní den, lze se přihlásit i na odborné exkurze s výkladem. Aktuální informace doporučujeme ověřit na tel.: 725 787 705 nebo 725 349 311, kde lze dohodnout také exkurze pro kolektivy či školní skupiny. Informace najdete na sofronka.cz
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Patří mezi autory plzeňského nakladatelství Starý most, kde jako editorka a spoluautorka vydala v roce 2019 populárně naučnou publikaci Historie a současnost městské části Plzeň-Nová Hospoda. Spolupracuje s časopisem Meduňka a publikuje na webovém Magazínu nejen pro seniory Asenior.cz.